čtvrtek 5. února 2026

Report

The Protest (10.1. 2026) - Winter oi! is coming / Praha - Futurum

Protest legenda pozdních 90. let, první otevřeně antirasistická oi! kapela v Čechách, první SHARP kapela v Čechách... těch přívlastků by mohlo být ještě víc, prostě legenda domácí scény, kterou není třeba představovat. Pro mnohé vzpomínka na divoké devadesátky, pro další základ subkulturního kapitálu, který se přenáší přes desetiletí. Každopádně ještě do léta 2025, kdy se zveřejnilo, že Protest po 25 letech znovu vystoupí, nikdo asi nevěřil, že by tuto legendu ještě někdy mohl slyšet naživo a přece, sen se stal skutečností na začátku ledna 2026. Kapelu zná i mnoho mladších ročníků, kteří je sice neměli šanci v 90. letech zažít (já) ale, protože Protest byl takový pojem, tak bylo pro každého nově vstupujícího do scény téměř povinností si je poslechnout! Koncert se odehrál v pražském Futuru za podpory domácích Pilsner Oiquel, německých Underdogs a 4 Promile, původně měli zahrát i slovenští Začiatok Konca a britští Infa Riot, nicméně tyto kapely nakonec nevyšly, takže se line-up musel malinko měnit. Akce takových rozměrů přitáhla opravdu velké množství lidí (nejen) z celé republiky ale i Slovenska, potkávám tu ksichty, které jsem už roky neviděl, což nebylo asi nic překvapujícího, dokonce i zpěváka z Podwórkowých chuliganů. První kapelu Underdogs bohužel nestíháme, do ve švech praskajícího Futura dorazíme těsně před vystoupení Pilsner Oiquell a musím říct, že už hodně dlouho jsem neviděl tolik skinheadů pohromadě! Jak kdyby se člověk vrátil o dvacet let zpět! Pilsneři vydali minulý rok album "Vítejte do lepší společnosti", které mě abych pravdu řekl nějak extra nenadchlo, jak kdyby měli dobrou jen každou druhou desku, jejich self-titled album z roku 2018, považuji stále za jejich nejlepší desku vůbec. Nicméně, abych Pilsnerům nekřivdil v této sestavě jsou podle mě nejvyhranější, co kdy byli a song "My Name is Oiquell" z nového alba je hitovka jako prase. Pro mě to byla celkem nostalgie a vrátilo mě to tak o patnáct let zpět, kdy jsem jezdil na silvestry do Plzně na Božkov. Hráli nejen novější věci ale přišlo i na jejich hitovky z let dávno minulých jako "Svatá pravda", "Zapal si vlasy" nebo "Skins sa brania útokom". Vlastně musím říct, že mě to hodně bavilo, i když jsem se hudebně posunul mnohem dál a Pilsnery beru jako kapelu ze svých začátků. O tom, že pod podiem se mlelo pogo od prvních tonů asi ani nemá cenu se zmiňovat, skinheadi tam rozjížděli celkem peklo, které se táhlo až do vystoupení Protestu. Další přišli na řadu němečtí 4 Promile, které jsem vzhledem k množství známých, které jsem nestíhal ani obíhat, viděl jen hodně zběžně, což je možná trochu škoda, protože to neznělo vůbec špatně. Co mě ale hodně překvapilo byly jednotlivé skupinky mladých skins ve věku cca 17-20 let, už v září na Stage Bottles jsem jich taky pár zaregistroval a v listopadu na Gorilla Biscuits, kde dokonce díky jednomu z nich v triku Warzone, zahráli jejich cover. Na jednu stranu si stěžuju, že subkultury umírají ale vidím určitá světýlka na knoci tunelu, že se situace možná pomalu mění, jenže v dnešní době Tik Toku a cosplay si člověk vůbec nemůže být jistý, zda-li to berou vážně, nebo jde jen u nějakou Larp hru. 

Já doufám, že platí ta první možnost, tak doufejme, že to dospěje do stádia, kdy začnou zakládat i kapely. A je to tu okamžik, na který se čekalo 25 let se stal skutečností a pro mladší z nás splněným snem v který jsme ani nedoufali. Na podium přichází The Protest! Vlastně ani nevím jak to pojmout, bylo v tom tolik nostalgie, emocí, nadšení a radosti z okamžiku, že se mi to celé slévá do jednoho, tudíž jsem se ani nějak nesoustředil na výkon kapely nebo zvuk, protože co song, to samá hymna domácí scény, které mám pořád po těch letech zaryté někde hluboko v hlavě. Najednou se vám v okamžiku vybaví text a tak neřešíte jestli je zvuk ok, nebo je kapela sladěná, je vám to uplně jedno, chcete si prostě jen zazpívat songy, které jste na živo nikdy neměli šanci si zahulákat! Neuvěřitelné nutkání naběhnout do poga, kde se odehrávalo totální peklo, kterému jsem neodolal, ať už to bylo na "Antifascist Skin" (hitovka Protestu, původně od Poblers United), což je mimochodem skvělá oi!ska pecka, "Protest" nebo další oi!ska klasika "Hooligans". No je vidět, že už nejsem nejmladší v kotli dávám tak maximálně minutu - toto je totiž hrozná řežba :-D Protest měli v podstatě celkem jednoduché texty a tak se člověku hned vybaví, i když by si na ně za normálních okolností nevzpoměl, hlasivky jsem si postupně oddělal u "Jamaica Ska", "Dobýváme svět" a jako rodilý cajzl, jsem je definitivně odpálil, když hráli "Prahu", protože ten text má prostě sílu jak "bejk", i když v něm není nic hlubokýho, než jen láska ke svýmu rodnýmu městu! Přišlo i na "Fuck the RASH" - ok ten text je prostě odrazem tehdejší doby, ostatně jako všechny texty Protestu. Nikdy jsem nebyl fanoušek toho zarputilýho skinheadskýho distancu od politiky, jak napravo, tak i nalevo, kterým se snaží udržet nějakou "čistotu" kultu. Chápu, že tu tehdy bylo mrtě nácků ale redskins by i tehdá člověk napočítal na prstech jedný ruky, čili je to takový vymezení se proti něčemu, co tu vlastně nebylo. Faktem zůstává, že skins pošpinila politika radikální pravice, ne levice, ta byla jen reakcí! Každopádně musím uznat, že hudebně je "Fuck the RASH" mrda song! Většinu koncertu mi to prostě nedá, toto je čistá esence radosti, kterou nechávám v pogu, nedá se jen tak stát a kývat hlavou a podupávat si nohou, prostě cítíte jak vás to táhne pod podium, kde probíhá totální inferno! A tak to není jen o muzice ale i o pořádném tělocviku :-D Po hudební stránce musím na Protestech vyzdvihnout jednu věc a tou je basová kytara, která je v některých válech naprosto excelentní, viz. např. intro v "Hooligans", "Dobýváme svět", nebo "Svatý válečník", zrovna v punku a oi! málokdy člověk registruje právě basu. Tady nemá cenu se dál rozepisovat, ne vše se dá popsat slovy, jsou koncerty, které se musí prostě zažít a toto byl jeden z nich. Na druhou stranu se sluší říct, že sestava Protestu se nesešla úplně kompletní, původní kytarista, kterého dnes můžete potkávat v Crossczechu se tohoto vzpomínkového koncertu odmítl zúčastnit. Na druhou stranu reunion Protestu by byl podle mě pro mnoho lidí těžko uvěřitelný (až na bubeníka, nikdo z nich už jako skin nevypadal) a tak si myslím, že je fajn, že to udělali jen formou jednoho koncertu. Oživovat něco, co bylo aktuální před 25 lety v dnešní době, kdy subkulturní podmínky a současný stav skinheads a i nějaký pouliční konflikt s nácky, jsou úplně někde jinde by nedávalo smysl, proto mám pro jeho rozhodnutí celkem pochopení. Takto to podlě mě úplně stačilo, podobně jako v roce 2013 a 2014, kdy Kritická situace svými dvěma vzpomínkovými koncerty vyprodala pražskou Lucernu. Nemá totiž cenu oživovat něco, co už je dávno minulostí, protože pak z toho vznikne akorát zombík. A upřímně, když vidím některé reuniony např. Dead Kennedys bez Biafry, nebo Sham 69 bez Purseyho, nevidím za tím nic, než jen tribute band, který nikdy nebude mít takovou sílu jako originál a možná i trochu kalkul. 

Žádné komentáře:

Okomentovat