Mango Wood se na těchto stránkách neobejvují poprvé, minulý rok jste se s touto skvělou early reggae kapelou z Madridu mohli setkat v krátkém rozhovoru a ještě předtím se tu objevil jejich profil, kterým jsem vám chtěl tuto bandu představit. V listopadu 2024 jim vyšla jejich druhá deska, kterou si opět vzal na starost španělský Liquidator Records. Novinka nese název The Sound of Now, najdete na ní celkem dvanáct zářezů a předcházela jí kompilace singlů In The Beginning - A Sides And B Sides, která vyšla o rok dříve, nicméně nepřinášela žádný nový materiál, ten tu máme až teď po čtyřech letech. Mango Wood si hodně zakládají na autentickém soundu z přelomu 60. a 70. let, což bylo ostatně hodně znát na jejich debutovém albu Stomp You Down, které znělo, jako kdyby bylo opravdu nahráno před více jak padesáti lety a tak jsem čekal, že i tady si udrží smysl pro detail ale příjde mi, že na této desce se jim tu autentickou atmosféru 60. let už zachitit nepodařilo. I přesto vás album The Sound of Now svým zvukem vrátí do doby, kdy bylo reggae žhavou novinkou a skinheadi v Británii, byli jeho nejvěrnějšími posluchači (samozřejmě mimo Jamajku). Nicméně už takto na začátek si dovolím malou sumarizaci, protože je podle mě zbytečné tu rozpitvávat, každý jednotlivý song. Deska The Sound of Now sice není vůbec špatná, hudebně si drží stále hodně vysoký level a je vidět, že cit pro early reggae mají muzikanti vrytý opravdu hodně hluboko pod kůží, každopádně ani po několika posleších se nemůžu zbavit pocitu, že tu v podstatě není jediný záchytný bod, který by nějak vyčníval z řady. Pokud ale nejste náročný posluchač a nepotrpíte si na nějak výrazné melodie a stačí vám k tanci a poslechu jednoduché klávesové formy zahrané na hamondy a typická rytmická offbeatová early reggae kytara, tak vás toto album určitě nezklame. Konec konců early reggae nikdy neaspirovalo na to být nějak složitou muzikou! Ale aby to nevypadalo, že chci desku The Sound of Now shazovat, přece jenom je tady pár tracků, které mě docela baví. Mezi první z nich patří "Ram It All Night", skvělá houpavá věc ve stylu 54-46 Was My Number od The Maytals, kde mě baví hlavně vokál a jeho přízvuk, na kterém si zpěvák dává hodně záležet. Další takový song je "Hurts When I'm Gone", který tak trochu vyvrací moje tvrzení, že tu není nic s výraznou melodií, tady nechybí nic - krásný vokál alá rocksteady, přeskakující rytmická reggae kytara podkreslená vybrnkávající melodickou kytarou a krásná medová melodie, kterou drží klávesy. Hned v zápětí navazuje titulní track alba "The Sound of Now", který má rovnou i videoklip. Naprosto ukázková skinhead reggae pecka, která vás rozhoupe do stran a spálí podrážky vašich Martenů, hodně hutná věc, jak po stránce vokální, tak i rytmické. Poslední výraznější track, který mě zaujal je "The Colt From Manjatan", střednětempá instrumentálka ve stylu ranných Upsetters, kde asi největší roli hrají hamondy, které drží celý song, pod nimi jede lehce přeskakující offbeat rytmika, pod kterou si vybrnkává melodická kytara v pravidelných krátkých figurách - geniální věc, nebál bych se tvrdit, že to je asi nejzajímavější track z celého alba. Jak vydíte z celkových dvanácti songů jsem dokázal vypíchnout alespoň třetinu, což není úplně špatná bilance a možná to desce "The Sound of Now" hodí ještě nějaké ty body navíc! Pojďme to tedy rozlousknout, pokud bych měl hodnotit jen tyto čtyři tracky, tak bych dal bez váhání 9 z 10, protože Mango Wood jsou opravdu skvělí muzikanti, pokud bych ale měl hodnotit album jako celek, stále si stojím za tím, co jsem psal v úvodu, chtělo by to víc výraznějších melodií a obecně víc prostoru pro melodie, možná trochu upozadit klávesová sola a hned bych byl spokojenější :-) Takto je to pouze celkem dobrá skinhead reggae deska ale určině ne ta, která by ve mě vzbudila to nutkání si jí koupit. Mango Wood mám sice ale rád ale tady musím dát slabších 7 z 10.
Žádné komentáře:
Okomentovat