Boss Capone nemá asi cenu nějak blíže představovat, všichni jistě víte, že jde o vedlejší projekt frontmana holandských The Upsessions Bosse Van Trigta, který představil Boss Capone, někdy kolem roku 2013. Není to tak dávno, co jsem tu recenzoval jejich třetí album "Kings and Queens", na kterém hostovala zpěvačka Patsy a máme tu, ani ne po roce další desku. Novinka vyšla na jaře 2024 na značce Aggrobeat Records, nese název Blackfire a podtitul "meets George Dekker", kterým nám dává jasně najevo, že hostem na tomto albu není nikdo jiný, než George Dekker (nevlastní bratr Desmonda Dekkera) z legendárních The Pioneers, které určitě znáte díky jednomu z nejznámějších skinhead reggae hitů "Long Shot Kick The Bucket". Kromě George Dekkera tu opět hostuje v doprovodných vokálech zpěvačka Patsy. Songy byly nahrány ve spolupráci hudebníků z The Upsessions a německých Steadytones, celkově tu najdete dvanáct zářezů v tradičním early reggae hábitu, který neztrácí nic z rukopisu Boss Capone. Upřímně mě překvapilo, že se nová deska objevila tak brzo po vydání třetího alba, budí to dojem, že se prostě naskytla příležitost nahrát desku s takovou legendou, jakou je George Dekker a ta se zkrátka neodkládá. Nicméně alba vydávaná s tak krátkým rozestupem toho moc nového nepřináší a to bohužel platí i o desce Blackfire, čímž netvrdím, že by po hudební stránce nešlo o kvalitní early reggae, Boss Capone tu opět potvrzují svoje kvality a pokud budeme desku hodnotit samostatně, bez srovnání s předchozím materiálem, není jí co vytknout. Jediné co by se dalo přece jenom vytknout je, že v některých tracích nejde rozeznat, jestli zpívá George Dekker nebo Boss Van Trigt, protože jejich vokály jsou si dost podobné, navíc někde zpívají oba dva společně s Patsy, každopádně toto bych považoval za drobnost, která na kvalitách nic neubírá. Jenže i přes zjevnou muzikantskou profesionalitu tu neslyším nic, co by se mi nějak výrazně vrylo do paměti, netvrdím, že je potřeba, aby se desky od sebe nějak výrazně lišily, tím by pak kapela ztrácela svůj charakteristický rukopis ale člověk tak nějak předpokládá, že na každém albu najde alespoň jeden nebo dva výraznější tracky, bohužel toto se o Blackfire říct nedá. Přesto jsem se pokusil vypíchnout alespoň pár songů, které mě do nějaké míry zaujaly. Určitě mezi ně patří tracky "Woman You a Scorpion", skvělé houpavé střední tempo, dozvučující melodika na kterou narazíte i v dalších tracích, dále pak následující "Helea" se zajímavou vybrnkávačkou v intru a refrénech, "Blackfire (vs. Apollo 14)", kde je naprosto dokonalé hutné hamondové intro, které boří zdi a vysklívá okení tabulky, za zmínku stojí i "Diamonds & Rubies & Pearls", opět díky melodice (ano, je to můj oblíbený nástroj :-) a nakonec "I've Got to Bite The Dust", protože je to skvělé svižné early reggae, tak jak má být a celé to opět podkresluje melodika. Tím jsem vyčerpal to nejlepší, co podle mě album Blackfire nabízí. Co závěrem? Jak jsem již napsal v úvodu, deska to sice není špatná, pokud jste od Boss Capone nikdy nic neslyšeli a setkáte se s tímhle albem, určitě si kapelu oblíbíte ale pro mě tu není v podstatě nic nového. Za mě 6-7 z 10!
Žádné komentáře:
Okomentovat