V květnu 2023 spatřila světlo světa v pořadí již třetí deska holandských Boss Capone, což je vedlejší projekt zpěváka The Upsessions. I Boss Capone se podobně jako The Upsessions, pohybují na poli early reggae & rocksteady a částečně i ska a v mnoha ohledech bych se nebál tvrdit , že si vedou mnohem lépe, než původní kapela. Poprvé o sobě dali vědět v roce 2013 deskou "Another 15 Dance Floor Crashers By Boss Capone", kde se objevil úspěšný hit "Rivers of Tears". Letos na jaře přišli s albem "Kings and Queens", na kterém se podíleli saxofonista Tommy Tornado, část samotných The Upsessions a na vokálech zpěvačka Patsy. Deska vyšla u holadského labelu Aggrobeat Records, nejen na vinylu ale poprvé i na kazetě. No a co můžete od této novinky očekávat? Celkem deset zářezů ve stylu early reggae s občasnými přechody ke tradičnímu ska, skvělé vokální výkony a nenáročné ale přesto fungující aranže. Album otevírá track "Everybody Carnival", který je klasickým early reggae ve stylu Boss Capone, následující songem "All You Need is Love" ve ska tempu, kde se přiznávám, že bych rozdíl oproti The Upsessions nepoznal. Třetím a podle mě jedním z nejzajímavějších songů je skvělé early reggae "Queen Of the World", podbarvené doprovodem smyčců. Hodně mi to připomíná legendární reggae hit "Young Gifted and Black" od dua Bob and Marcia, kde se použily podobné aranže a vůbec bych se nedivil, kdyby se i samotní Boss Capone nechali inspirovat právě touto, více jak padesát let starou peckou. U "Here Come The Train" se tempo o něco zpomalí, pořád zůstáváme u reggae, tentokrát ale mnohem pomalejšího a utahanějšího ražení, což platí i o následujícím tracku "Another Heartache". Z této letargie nás vytáhnou další trad. ska songy "I am the King" a "Kings & Queens", které sice nejsou kompozičně vůbec špatné ale na druhou stranu nepředstavují nic, z čeho bych se posadil na zadek, prostě nenadchnou ale ani neurazí. To ale rozhodně neplatí o následujícím songu "Oh Boy", kde se vokálů chopila Patsy a který, i když má do značné míry uspávací tempo, je zajímavě podbarven jednotlivými klávesovými motivy, které se objevují a zase mizí, stejně tak jako u doprovodné melodické kytary, nehledě na medový hlas samotné Patsy. Ostatně přesvědčit se můžete sami z jejich videa na youtube. Jednoduché ale přesto naprosto geniální! Blížíme se pomalu ke konci. Poslední třetinu alba vyplňují tracky "This Feeling of Love", "Play The Gamble" a "Voodoo", první dva opět kalsické early reggae alá Boss Capone, třetí z nich je hlavně zkouškou z jamajského přízvuku, na kterém si tady zpěvák Boudewijn Van Trigt a.k.a Boss Capone, dal opravdu záležet. Co závěrem? Upřímně řečeno debut "Another 15 Dance Floor Crashers By Boss Capone" je stále nepřekonán, ani druhá a ani tato deska se podle mě nedostala dál. Ani toto album mi totiž nepříjde nějakým způsobem výrazné, i když alespoň v podobě tracků "Queen Of the World" a "Oh Boy" se tu najdou dvě světlé vyjímky, které přece jenom trochu vykročily z řady. Jinak bych desku Kings and Queens hodnotil jako průměr, songy na ní nejsou špatné, cit pro early reggae vytříbený roky hraní je tu znát, jednotlivé songy jsou zahrané s maximální přesností ale na druhou stranu, nic výraznějšího tu necítím. Chybí mi tu určitá rozmanitost, která by jednotlivé tracky od sebe odlišovala, bohužel dost z nich jsou si podobné, jako vejce vejci. Za mě 7 z 10.
Žádné komentáře:
Okomentovat