The Press patří k jedněm z nejstarších amerických oi! kapel, vznikli v New Yorku v roce 1984 a jako jedni z prvních se v polovině 80. let otevřeně přihlásili k SHARP. Je tak trochu paradoxem, že díky jejich setkání s Roddy Morenem při jeho návštěvě NYC se dostali, co se SHARP týče, tak trochu do stínu The Oppressed, když právě New York byl tím místem, kde to vše začalo. The Press ukončili svoje nejaktivnější období v roce 1994, kdy zahráli svůj poslední koncert na Lower East Side v klubu "The Gas Station", zpěvák a hlavní postava kapely André Schlesinger, později pokračoval ve svém solo projektu Maninblack. Kapela se v roce 2016, po smrti Adrého dala po 22 letech opět dohromady a postupně začala nahrávat, o čemž svědčí split EP s The Brass a EP "Torch" z roku 2018. Jejich kompletní diskografie (1984-1994) vyšla v roce 2007 u kanadského Insurgence Records. O tom, že The Press udělali do americké scény hodně hlubokou stopu svědčí i fakt, že jejich song "21 Guitar Salute" převzali např. Dropkick Murphys a baskičtí Hawking Thugs. Nejen o postojích a historii kapely ale i americké scény jako takové, jsem si povídal s kytaristou Chrisem a basákem Jimem.
Zdar, takže na začátek, můžeš prozradit co je nového u kapely, co máte s The Press v blízké době v plánu? V roce 2018 jste vydali u Insurgence a Oi! The Boat Records pár EPček, neplánujete po těch letech také plnohodnotnou desku?
Chris: Všichni členové The Press, ať už ti současní nebo minulý mají pracovní a rodinné závazky, ale v psaní nových songů budeme pokračovat dál a občas vyrazíme i na kratší tour. Vydání plnohodnotné desky se vůbec nevylučuje, uvídíme.
Jim: V tomto roce budeme hrát poprvé v Evropě (Anglie, Irsko a Francie). Jsem docela nadšený, protože jsem si už od začátku kapely, přál dotáhnout The Press do Evropy. Jak už říkal Chris, všichni máme mimo kapelu celkem hodně práce a rušný žiovt a také už nežijeme všichni ve stejném městě, takže zajistit aby všechno, co se kapely týče klapalo, je někdy docela problém. Ale všechny nás to naštěstí pořád baví, takže cílem do budoucna je víc koncertů tam, kde jsme nikdy předtím nehráli a makat na nové muzice.
Vaše první věc (splitko s The Radicts z roku 1989) vyšlo u Oi! Records, což byl label Roddyho Morena z The Oppressed, jak jste se dostali pod jeho křídla? Potkali jste se s Roddym v New Yorku, protože právě díky jeho návštěvě NYC, jak sám říkal, přitáhl myšlenku SHARP do Evropy? Mimochodem v tomto kontextu je zajímavé, že dnes jsou Oppressed pokládány za stěžejní SHARP symbol, přitom to vše začalo v New Yorku!
Chris: The Press byla první kapela, která na obal svojí desky dala SHARP logo. Roddy navštívil naší tehdejší crew v 80. letech a právě tady viděl zrod SHARP a tuto myšlenku vzal sebou do Británie. The Press jsou s Roddym v kontaktu už roky a nemůžeme se dočkat našich společných koncertů s The Oppressed a dalšími kapelami, co budou hrát na SHARP festivalu v Newportu ve Walesu a v Manchesteru letos v červenci.
Jim: První song, který kdy The Press vydali, se jmenoval "Just Another Warning" a vyšel u Moon Records na kompilačce NY BEAT. Roddy tuto kompilaci vydal v Evropě na svém tehdejším labelu Ska Records a díky tomu jsme s ním přišli poprvé do kontaktu. Na konci 80. let navštívil New York a když jsme se s Andrém dozvěděli, že je ve městě, tak jsme se s ním potkali na ska koncertě, na který se také chystal. Nakonec zůstal pár dní s Andrém a pak s kluky z The Radicts. No a jelikož jsme si padli do oka, tak souhlasil s vydáním společného punk & skins splitka.
The Press jsou také známí, jako jedna z prvních oi! kapel, která se otevřeně přihlásila k myšlence SHARP. Jak skinheadi v Americe vnímali SHARP, když se v polovině 80. let objevila tahle vyloženě antirasistická skinheadská iniciativa? Víte co tím myslím, v dnešní době je pro některé lidi SHARP jen jednou z dalších odnoží skinheadů, podobně jako jsou např. Trojan skins, oi! skinheadi, nebo redskins.... nehledě na to, že někde to má opravdu blízko k RASH. Jak to ale vypadalo v 80. letech? Vidíte nějaký rozdíl v tom, jak byl vnímán SHARP postoj tenkrát a jak je vnímán dnes? Co znamenalo být SHARP skinhead v Americe roku 1987?
Chris: Američtí skinheadi v 80. a 90. letech reagovali na The Press různě. Naší silnou pozici zaměřenou na working class práva, si hodně k pravici a nacionalismu inklinujících skinů "samozřejmě" vykládalo jako komunismus. Na druhou stranu trads, RASH ale i 2tone skins nás přijímali pozitivně, stejně tak, jako punková a ska scéna.
Jim: SHARP začalo čistě jako reakce na všechnu tu pozornost, kterou v médiích získávaly náckové. Valná většina lidí v USA, co neměli se scénou nic společného a vůbec žádné ponětí o co jde, když viděli všechny ty kretény v TV, tak si hned mysleli, že kdo se takhle obléká patří k nim. S nálepkou SHARP jsme jako kapela byli naprosto spokojení, protože to přesně vyjadřovalo, že nechceme mít nic společného s naziskiny a extrémně pravicovou politikou.
Newyorská scéna není jen kolébkou SHARP. Toto město je také zodpovědné za vznik RASH, kteří začali v roce 1993, jako levicová platforma kolem skinheads z May Day Crew. Znali jste se osobně s touhle bandou? Můžete osvětlit jaký byl vztah mezi May Day Crew, jakožto RASH skins a zbytkem new yorských skins, kteří se sice identifikovali jako SHARP ale ne nezbytně inklinující k radikální levici?
Chris: Pro nás bylo vždy těžké pochopit ty skinheady, kteří jsou v podstatě součástí dělnické třídy a tvrdí o sobě, že jsou apolitičtí a inklinují k pravici. Podle nás je skinhead, jakožto součást pracující třídy, implicitně politický a implicitně levicový. Něco jiného je, sladit se s hodnotami, které jsou proti nejlepším zájmům člověka, který je v podstatě členem pracující třídy. Ostatně pravice se nikdy o práva a zájmy obyčejných lidí nestarala.
Jim: Já moc historii RASH a May Day Crew neznám, i když mám přátelé, kteří s tím byli, nebo stále jsou nějak spojeni. Co se týče vztahu s nimi a dalšími skiny z NYC, nevím, vždycky jsem si hleděl spíš svých vlastních věcí a o tohle se moc nestaral. Ale s RASH skinheady jsem nikdy problém neměl, každého koho jsem potkal se mnou vycházel v pohodě.
Chris: André byl ve skutečnosti členem americké odnože Socialist Worker's Party a v prvních letech kapely byl hnací silou The Press. Jeho názory se odrážejí v mnoha textech The Press. Ale myslím, že moje odpověď na předchozí otázku, v tomto ohledu poskytuje hlubší vysvětlení
Jim: Pochopit a poznat Andrého bylo někdy těžké, po téhle stránce to byla složitější osobnost ale pro mě zůstane vždy kamarádem a vím, že ostatní kluci z kapely to cítí stejně. Je jasné, že cítíme, že muzika, kterou jsme spolu v The Press dělali, je něco, co stojí za to zachovat a prezentovat dodnes. Obstojí ve zkoušce časem a nese sebou něco, co stojí za to a tím myslím antifašismus. Singl "Torch" z našeho EP z roku 2018 je poctou právě Adrému.
Někde jsem také četl, že André byl v 80. letech v kontaktu s Chrisem Deanem (zpěvákem) z The Redskins, což byla hodně zpolitizovaná kapela. Jeho solo projekt "Maninblack" se v roce 2005 dokonce objevil i na tribute kompilačce "Reds Strike The Blues", která byla věnována právě The Redskins. Dopisoval si tehdy s Redskins, nebo to jsou jen subkulturní fámy?
Cris: Nejsem si úplně jistý, že by si André někdy dopisoval s The Redskins ale The Redskins měli na Andrého a stejně tak i na zbytek kapely vliv. Já osobně je poslouchám dodnes.
Když se podíváš na americké skinheady, nejenom, jak to začínalo v 80. letech ale obecně, kde vidíš největší rozdíly mezi skins v Evropě a USA?
Chris: Kdybych to měl zobecnit, tak bych řekl, že největší rozdíl mezi americkými a evropskými skinhead kapelami je silnější vliv hardcoru a metalu v melodiích amerických oi! kapel. Ale samozřejmě na obou stranách budeš mít výjimky.
D.M.S crew AKA Doctor Martens Skinheads. Můžeš nám říct o nich něco víc, vím, že hodně NYHC kapel je zmiňuje ve svých textech a že to byla stará newyorská crew. Byli první skinheadi v NYC právě D.M.S? A co dnes, jsou stále aktivní, nebo už patří historii?
Chris: The Press se nikdy nepovažovali za NYHC, znali jsme pár lidí z D.M.S a pár z nich chodilo i na naše koncerty ale po pravdě, my jsme se pohybovali v úplně jiných kruzích. A to jak jsou na tom dnes, ti opravdu nedokážu říct.
Sice neznám věkový průměr kapely, sorry jenom hádám. Ale otázka zní, co pro vás znamená být skinhead po čtyřicítce, kdy už má člověk stálou práci, rodinu, hypotéku, musí platit účty, stará se o děti atd.... prostě povinnosti obyčejnýho řadovýho člověka.... co pro vás znamená být součástí skinhead subkultury? Jde o to, že je velký rozdíl v tom, co můžeš dělat, když ti je 20 až 25 a jaký neustálý rozpor cítíš vůči zbytku společnosti, když nemáš žádnou zodpovědnost a povinnosti a co si můžeš dovolit, když už máš po třicítce, nebo čtyřicítce!
Chris: Ano, jako všichni ostatní máme stejné povinnosti, jako každý řadový dělňas - rodiny, děti, hypotéky atd. Ale já v tom žádný rozpor nevidím. To je také důvod, proč je tak důležité být pro working class a obecně pro-levicový. Pracující se musí stavět za svoje práva, nebýt silných odborů a hlasování pro politiky, kteří podporují jejich práva, tak by se všichni jen pomalu utápěli v bídě, jen aby mohli vyžít od výplatě k výplatě. Takže opět platí to, co jsem už říkal, pravice má obyčejné lidi totálně u prdele!
ENGLISH
Hi, first of all, can you tell us what is new for the band, what are you planning with The Press in near future? In 2018 you have released some EPs on Insurgence and Oi! The Boat Records, so are you going to release also full album after that years?
Chris: The members of the Press from back in the day all have work and family commitments, but we will keep writing new tunes and go out on the occasional short tour. Release of a full-length album should not be ruled out.
Jim: We will be playing in Europe (UK, Ireland and France) for the first time in 2023. It was a goal of mine since back in the day to bring the The Press to Europe so I'm pretty excited. Like Chris said we all have busy lives outside the band and we don't all live in the same city anymore so making everything work can be a challenge. We all love doing it however, so the goal for the future is more shows in places we have never played before and working on more new music.
Your first release (split with The Radicts from 1989) was published on the "Oi! Records which was the label runed by Roddy Moreno from The Oppressed. How did you get to his label? Have you met him in New York, because thanks to his visit of NYC, like he said, he brought SHARP to Europe? In this context is interesting, that now Oppressed are taken as SHARP symbol, when all it started in NYC!
Chris: The Press was the first band to include the SHARP logo on their album cover. Roddy visited our crew in NYC in the 80's, where he saw the birth of SHARP and took the idea with him back to Britain. The Press has stayed in contact with Roddy over the years, and we are really looking forward to our upcoming shows with The Oppressed and the other bands playing the SHARP festivals in Newport Wales and Manchester England this July.
Jim: The first song The Press ever released was called "Just Another Warning" it was on an early Moon Records ska compilation called "NY BEAT". Roddy released this compilation in Europe on his label Ska Records, that was our first association with him. He came to NYC in the late 1980's, Andre and I heard that he was in town and met up with him at a ska show he was attending. He ended up staying with Andre and then the guys from the Radicts for a few days. We all got on pretty well and he agreed to do the skins & punks split record.
The Press are also known as one of the first oi! bands that signed up for SHARP. How american skinheads perceived SHARP when it appeared in the midlle of 80's? You know what I mean? In these days for some people SHARP is just another offshoot of skinhead subculture similarly like Trojan skins, oi!skins, redskins and so on.... and sometimes it has close to RASH. But how was it back in the 80's? Can you see difference in perception of SHARP attitude in that days and now? What did it mean to be SHARP skinhead in 1987?
Chris: There was a spectrum of reactions to The Press from other American Skinheads in the 80's - 90's. Our strong support of worker's rights was often misinterpreted as communism by nationalistic right-leaning skins. However, generally we were well received by trads, RASH, and 2tone skins as well as the punk and ska communities.
Jim: SHARP really started as a reaction to all the attention nazi skins were getting in the media. Most people outside the scene in America had no idea what it was, so when they started seeing all these nazi skins on TV they thought that's what anyone who dressed like that was about. As a band we were happy with the SHARP label because we wanted nothing to do with nazi skins or extreme right wing politics.
New York scene is not only cradle of SHARP. This city is also responsible for the creation of RASH, which started in 1993 like left-wing platform around skinheads from May Day Crew. Did you know these guys personally? Can you say what was the relationship between May Day Crew as a RASH skins and rest of the NYC skinheads who identified themsleves like a SHARP but not necessarily politically influenced by left-wing?
Chris: It's always been hard for us to understand working class skinheads calling themselves apolitical or supporting the right. In our opinion, being a working class skinhead makes one implicitly political and implicitly left leaning. Anything else is to align oneself with values that are against one's own best interests as a member of the working class. The right doesn't give a fuck about workers rights.
Jim: I don't really know all the history of RASH or The May Day Crew. Although, I do have friends who are or were associated with it. As for the relationship with them and other NYC skins, I don't really know, I've always kinda done my own thing. I've never had an issue with RASH skins, any I have met have been cool with me.
Can you tell us something about your original singer André Shlesinger, which was for a long years face of The Press? Was it him who pulled the band forward and what about his lyrics and songs like "Revolution Now", was he a socialist like some people are claiming?
Chris: Andre was indeed a member of the Socialist Worker's Party, as well as being the driving force behind The Press in the early days. His views are reflected in many of the Press lyrics. My answer to the previous question I think provides a deeper explanation.
Jim: Andre could be a hard person to know, but I will always consider him a friend. I know Chris and the other guys feel the same way. Obviously, we feel the music we did together in The Press is something worth preserving and presenting to this day. It stands the test of time and stands for something worthwhile – Antifascism. The song "Torch" from our 7" inch EP from 2018 is a tribute to Andre.
I have also read that André, back in the 80's used to be in the contact with Chris Dean (singer) from The Redskins, which was very political left-wing band. His solo project Maninblack even appeared on the tribute album "Reds Strike The Blues" (2005), dedicated to The Redskins. So is that true, that he was writing with The Redskins?
Chris: I'm not sure if André ever wrote anything with The Redskins, but The Redskins were an influence of Andre's as well as the rest of the Press. I listen to them to this day.
When you look on the american skinheads, not only how it started back in the 80's, but generally, where do you see biggest differences between skins in Europe and USA?
Chris: If I were to generalize, I would say the biggest difference between U.S. and European skinhead bands is the stronger influence of hardcore and metal in the tunes of U.S. oi! bands. There are, of course, exceptions in both directions.
D.M.S crew AKA Doctor Martens Skinheads. Can you tell us something more about them, I know that lot of NYHC bands mention them in the lyrics and that it was old crew from New York. Were they first skinhead crew in NYC, are they still active or it's already history?
Chris: The Press were never considered a NYHC band. We knew some DMS members, and some came to our shows, but we really ran in different circles. I can't really comment on the status of their crew today.
I don't know your age, sorry I just guess. But question is, what means for you in the age after 40, when you have job, families, mortgages, have to pay bills, take care of kids and so on... just responsibilities of ordinary people... what means for you to be part of skinhead subculture? Because there is big difference what you can do in your 20s and how you feel in the contradiction with rest of society, when you have no responsibilities and what you can afford in the 30s or 40s!
Chris: Yes, we all have the same responsibilities of many members of the mainstream working class - families, kids, mortgages, and so on. I don't see any contradiction really. This is what makes having been pro-working class and left leaning so important. Working people must stand up for their rights. Without strong unions and voting for politicians that support workers rights laws, workers and their families would be killing themselves just to make ends meet. Again, the right doesn't give a fuck about you.
Žádné komentáře:
Okomentovat