Bring back the 90's!

V poslední čtvrtině letošního roku vyšly dva zajímavé tituly, které mě opět přinutily k zamyšlení. Ten první "Dělej něco" mapuje domácí fanzinovou tvorbu od dob totality až do současnoti, druhá kniha "Padáme i na tvou hlavu" nás vrací zpátky do 90. let a snaží se nám přiblížit dnes už dávno nefungující pražské squaty a kluby. Obě dvě knížky jsou určitě zajímavé a stojí za to se po nich ohlédnout. Tištěné fanziny zažívají poslední dobou celkem návrat na scénu a tak alespoň nějaký pozitivní element z 90. let se nám opět vrátil. Ale po přečtení druhého titulu na mě opět padl pocit marnosti a deziluze nad dnešní dobou. Člověk listuje knihou, vidí ten výčet míst, které byli tenkrát centrem střetávání se, tmelem mladých lidí z různých subkultur, alternativních umělců a undergroundové kultury, pořád tak nějak dozníval duch undergroundu z předlistopadové éry, na který byť částečně a nevědomky ale hlavně po svém, tak trochu navazovalo i rodící se anarchistické hnutí, všude chuť něco dělat teď a tady. Ale samozřejmě, že každý chleba je o dvou kůrkách. Kriminalita byla na úplně jiných číslech, než dnes, pouliční násilí ze strany nácků, rasově motivované vraždy, cizojazyčná mafie, rozkrádání během privatizace, Klaus, Zeman, opoziční smlouva a jako završení, rioty při zasedíní MMF a Světové banky v září 2000 a vyklizení squatu Ladronka. Ano musíme si přiznat, že energie té doby a nadšení lidí také pramenilo z pocitu toho, že 40 let jsme měli naprosto omezené možnosti a tak, když se otevřela "stavidla" lidi do toho dávali všechno. Ale kam se to vše najednou vytratilo, kam zmizel ten duch nadšení pro věc, kam zmizela určitá potřeba rebélie, která se z dnešní generace roku 2000 naprosto vytratila? Při pohledu na dnešní dobu se nemůžu zbavit pocitu, že zhruba tak od roku 2010 se rok od roku dostáváme do jakési kulturní normalizace, do doby která je oproti, nejen 90. ale i nultým létům naprosto uniformní, šedá, sterilní a unifikovaná a v mnoha ohledech i dost připosraná a nebál bych se říct, že díky internetu, v některých ohledech zdegenerovaná. Jasně neznamená to, že by neexistovala neoficiální kultura, ta tu pořád je ale rozhodně už nemá takovou sílu jako v prvních 20 letech po listopadu 1989 a začínám mít obavy, že se stane jen dozvukem určité generace, která to vlastně už nemá komu dál předat. Ono vlastně nejde jen o to, že už u nás prakticky nefunguje squating, všimli jste si např., že i veřejný prostor kolem nás s námi tak nějak přestal komunikovat, nebo minimálně tu komunikaci dost omezil? Ano reklamy jsou stále všude ale to jistě chápete, že nemám na mysli. Myslím tu jinou formu vizuálu, tu mimo pronajaté reklamní plochy a úřední povolení. Kdo jste z Prahy tak jistě pomatujete (zhruba tak do roku 2007) celé soupravy metra zbombené graffiti, v pozdějších letech mraky nálepek (ať už šlo o pozvánky na koncerty, techno akce, festivaly ale i obyčejná inzerce grow shopů apod.), které pomalu zakrývaly výhled ze dveří, potegované tramvaje a autobusy, graffiti na vlacích... To vše najednou zmizelo, celé se to smrsklo jen na zkurvené reklamní poutače a jedniné nálepky, které můžete v metru dnes vidět jsou ty, na kterých se dočtete, že ilegální výlep je černou reklamou a jedná se o přestupek, což naprosto dokonale vystihuje uniformitu, sterilitu a šeď dnešní doby. Ono i tenkrát to většině lidí přišlo jako vandalství ale víte o co jde? Když se nad tím zamyslíte byl to určitý nezamýšlený projev "vzdoru", bylo to vykročení ze zavedených pravidel, byl to v podstatě symbol jakéhosi "odporu" proti mainstreamové kultuře, proti stádovitosti společnosti, byl v tom závan adrenalinu, lidi se nebáli riskovat. I když samozřejmě, že tehdejší sprejeři ani ti, kdo vylepovali po metru ty nálepky o tom takto nepřemýšleli ale to je vlastně dobře, protože pro tehdejší generaci to bylo naprosto přirozené.

protesty proti zasedání MMF

A tím se dostávám k tomu, proč to tak možná je, proč je dnešní doba a společnost a hlavně mládež tak konformní, mnohem víc, než v prvních 20 letech po revoluci. Proč vymizel ten duch rebelie, který v sobě nesly všechny generace předchozí, proč zmizely squaty, zájem něco dělat v reálném světě, proč mladé lidi už nezajímají subkultury a nemají potřebu se vymezovat? Podle mě tady hrají roli dva aspekty, jedním z nich je tlak systému, který začal v tomto ohledu, (nejen) díky technologiím, pomalu a nenápadně utahovat šrouby a víc si lidi podmaňovat a generační rozdíl, protože internetová generace dnešních 20tiletých je diametrálně odlišná od všech předchozích. Myslím si, že právě po pouličních riotech proti zasedání MMF a Světové banky v září 2000, přišli první náznaky, že polistopadová éra svobody pomalu končí. Systém se potřeboval za projev odporu pomstít a tak stát nechal vyklidit Ladronku, protože zabedněná a naprosto slepá polistopadová generace politiků měla a stále má squating spojený, ne jen s anarchismem ale v jejich paranoidních hlavách rovnou s "ultra-levicovým terorismem". Jako kdyby snad Ladronka byla zodpovědná za organizování protestů. Další takovou událostí, která byla tím pomyslným zvratem a návratem k předlistopadovým praktikám byl CzechTek 2005, který systému také ležel v žaludku už několik let předtím, protože není nic horšího, než nedpoddajný technař, který párkrát za rok rozbalí bedny někde na louce a v zimě zaleze do opuštěných továrních hal. Tady se ještě lidi dokázali zmobilizovat a zorganizovat velký protest proti brutálnímu zásahu policie, přímo před ministerstvem vnitra na Letné, kde nejedním oknem budovy proletěl šutr. Paroubek (nebo spíš systém) se tehdy rozhodl, že prostě už tady nebude tolerovat, nic co se nedá zařadit do zavedených mantinelů, že tu zkratka nebude prostor pro jakékoliv vymezení se proti zavedeným oficiálním pravidlům, že tu ani nebudou místa, kde by se takové myšlenky mohly rodit. Ono kam by to mohlo časem dojít, kdyby nám tu lidi začali uvažovat samostatně a mimo vymezené hranice a zpochybňovat naše kapitalistické pořádky, že!? A tak šel čas dál, na podzim 2007 zažila Praha ještě naposled pořádnou dávku pouličního násilí, kdy antifa řádně nakopala prdel náckům (ale i tajným fízlům, kteří se za nácky vydávali), snažícím se narušit výročí křišťalové noci.... a ano v té době, dnešní přední český fašista a antisemita Adam B. Bartoš stál v davu antifašistů s izraelskou vlajkou a židovskou hvězdou na klopi... až tak je dnešní doba zvlaštní. Vyklizení squatu Milada v létě 2009 (po 11 letech) už bylo jen symbolickou tečkou za tím vším. Tím podle mě systém ducha 90. let, který si myslím ještě dlouho dozníval i v nultých letech, defintivně zašlapal. Na ulicích ale i ve veřejných budovách, nádražích, nástupištích začalo přibývat kamer už po roce 2000, což na jednu stranu snížilo míru náckovských útoků a obecně pouliční násilí ale zase za jakou cenu? To, že systém je dnes represivnější nám konec konců ukázala v roce 2015 kauza Fénix (kdo byste nevěděli: proces s anarchisty), která daleko předčila policejní zásah v pražském klubu Propast v roce 1996, kde se fízlové také snažli podstrčenými "důkazy" usvědčit přítomné z trestného jednání, jenže tenkrát mělo jít jen o pár sáčků trávy, ne vykonstruované obvinění z plánování teroristického činu. A osud a těch pět let fungování squatu Klinika, který měl podle mě hodně dobře nakročeno, protože se mu podařilo vystoupit ze subkulturního ghetta anarchismu a punku a dokázal oslovovat širší veřejnost, bylo v dnešních podmínkách téměř zázrakem. Bohužel to, že se uvažování polistopadového politika v této věci vůbec nezměnilo, bylo ukázkovou vizitkou systému. Nakonec se jim podařilo vyklidit i Cibulku, takže Klinika musela "padnout", už z principu. Když to zrekapitulujem, ta bilance je dost mizerná, i když máme pořád nějakou zdánlivou svobodu, na těchto příkladech vidíte, že jsme tak nějak ztratili tu svobodu dělat věci jinak, vykročit občas přes vymezené mantinely. V tomto ohledu nás systém hned kleplne přes prsty. Ano stále si můžeme svobodně demonstrovat, říkat si co chceme, ale nevyhrál systém právě tím, že se mu podařilo nás semlít mentálně, že si netroufneme vykročit za ten vymezený rámec, protože tam hned stojí "těžkooděnec s obuškem" a proto žijeme v tak sterilní a konformní společnosti??? Vy ten pocit nemáte??? A navíc dnešní systém má v rukávu skvělou pojistku, že se "anomálie" let minulých, už opakovat nebudou. Má totiž generaci Z (narození po roce 2000), smartphonem, internetem, youtubem, facebookem a sociálními sítěmi naprosto domestikovanou a poddajnou generaci poslušných bytostí, zobající prášky proti depresi už ve 14 letech, generaci, která systém nezpochybní v těch nejzásadnějších bodech. Zpochybní ho maximálně jen v jeho "kosmetických" aspektech, které systém nějak zásadně nepřekopou. Samozřejmě, že je nechci všechny házet do jednoho pytle, pořád doufám, že se mezi nimi najdou vyjímky a že nás tahle generace posune dál ale zatím mám spíš pochyby.

 

z natáčení dokumentu o Bulldog Boot Boys 

A tím se dostávám k bodu číslo dvě, jestliže jedním z aspektů normalizace dnešní doby je nenápadná postupující represivnost systému, tím druhým je nová generace. Jak už jsem naznačil na začátku, dostali jsme se do doby, kdy naše kulturní vzorce, které měli platnost v 90. a nultých letech a které si bereme s sebou i do dalších let, protože nás formovali v dospívání, v podstatě není komu dál předat, protože tato nová generace vyrůstala v naprosto odlišném světě, než my a tak nedokáže tyto vzorce ani přijmout, protože jí jsou cizí. Někdy mám pocit, že snad nikdy nebyl tak velký generační rozdíl v rámci 10 let, jako zažíváme v současné době. Osobně mám víc společného s někým, kdo se narodil na přelomu 70. a 80. let, než se současnou generací roku 2000, kteří se narodili do úplně jiného světa, kde se stal jejich alfou a omegou internet a virtuální prostor, který je ovlivňoval už v ranném věku (otázka je, jestli zrovna pozitivním směrem). Možná si to ani neuvědomujeme ale nebál bych se tvrdit, že právě zažíváme určitý generační předěl, kdy generace 20. století se bude této zrychlené generaci roku 2000 - generaci Z, stále více vzdalovat. Více méně jsem si právě odpověděl. Jak pak bysme potom mohli čekat, že i v dnešní době budou mládež přitahovat věci, jako jsou subkultury a mladická nutnost vymezovat se vůči většině, z které v pozdějším věku pramení např. kritické a anti-systémové smýšlení a aktivismus, jak pak bysme potom mohli čekat, že tu budou 18 až 20tiletí zakládat squaty, rozjíždět sound systémy, sprejovat graffiti, zakládat kapely, tak jak to bylo v 90. a nultých letech, když se narodili do světa, kde jejich sociální status v rámci skupiny určuje zcela iluzorní vnímání ostatních vrstevníků, přes zkreslující filtr instagramu, facebooku a jiných sociálních sítí a kde jejich vzorem ve 13 letech byli youtubeři a další tzv. influenceři, kterými dnes nejsou lidi, jako byl např. Martin Luther King, Mandela, Gándhi, nebo Dalai Lama, tedy ispirativní osobnosti ale v podstatě jakákoliv vypatlaná 18letá blondýna recenzující kosmetiku. Děcka inspirována obsahem, který je ve většině úplně o hovně ale přišlo se na to, že se na tom dá docela dobře namastit kapsa. Pokud je pro dnešní generaci tím pomyslným "rebelem" právě youtuber, protože to je člověk, "který přišel na to, jak to celé ochcat a přijít si rychle a relativně snadno k nemalým penězům, které vám dávají spoustu možností", je něco kurevsky špatně a jen to ukazuje, jak moc se konzumní a spotřební přístup k životu vryl do myslí lidí a jak nás systém naprosto semlel a idoktrinoval. Tímto má zajištěnou naprostou hegemonii i do příštích let, protože jeho principy nikdo nezpochybní. Bravo, George Orwell - 1984 in real!!!! Na druhou stranu uznávám, že jejich zápal pro enviromentální problémy je u této generace tou pozitivní stránkou. Je to něco co v 90. letech řešili více méně jen anarchisté a lidi na levici, kteří k tomu přistupovali z širšího hlediska a otázku životního prostředí spojovali s kritikou globalizace a fungování kapitalismu. Dalo by se tak říct, že tímto se aspekt dříve spíše subkulturní a okrajový přelil do mainstreamu, což je určitě úspěch. Jenže je otázka zda dnešní protestující středoškoláci vidí eko-aktivismus v širších souvislostech spojených s kritikou nastavení ekonomiky a globalizace a zda by vůbec vyšli do ulic, kdyby je k tomu neinspirovala Gréta. Někdy se totiž nemůžu zbavit pocitu, jak moc do důsledků o tom dnešní generace přemýšlí, když pak třikrát do roka letí na výlet do zahraničí letadlem! Možná ten rozdíl spočívá v tom, že nás (čtenáře takových plátků, jako je tento) k mnoha postojům přivedla nebo inspirovala právě subkultura (sXe, anarcho-punk, hardcore, SHARP, underground... cokoliv), která je do určité míry jejich nositelem ale pokud se nad tím zamyslíte, tak ta politika a společenské problémy tu existují i bez subkultur, ty na ně v průběhu dekád jen reagovaly a tak vlastně pro dnešní generaci Z už postrádá smysl se nějak vizuálně a kulturně vymezovat. Jenže to vymezování se v náctiletém věku přece nemá politický aspekt, jako malý punkáč jsem chtěl společnost kolem sebe svým vzhledem pobuřovat a srát, vytrhnout jejich zamrzlé stádovité pohledy v MHD a prolomit tu šeď davu, vystavit je jejich předsudkům a zabedněnosti, bavilo mě vykročit ze stáda a jít proti proudu... jenže tohle u dnešní generace roku 2000 prostě nevidím. Toto je snad ten nejzásadnější rozdíl oproti předešlím generacím, ta neuvěřitelná konformita a stejnost. Oni možná chtějí nějakou změnu ale zatím to vypadá, že spíš v rámci vymezených hranic a mantinelů. Jakoby se v nich vytratila imaginace a touha ty mantinely překračovat (občas nést i nějaké to riziko s tím spojené) a to si myslím, je celkem problém, protože cílí jen na kosmetické vady systému a proto se ta pomyslná šeď bude pořád prohlubovat, pokud nepříjde něco nového, co to prolomí. Nicméně youtuberství a hipsteři to určitě nebudou! 

squat Ladronka

Dalším zajímavým jevem dnešní doby je, že prakticky nevzniká nic nového (ne, že by mě to nějak trápilo, moje oblíbená muzika tu je pořád a mám jí rád takovou jáká je a doufám, že pořád bude dost lidí, kteří jí budou chtít tvořit). Ale vypadá to, jako kdyby jsme se už kulturně vyčerpali, což opět souvisí s tou sterilitou, šedí a stejností dnešní doby, o které celou dobu mluvím. Vemte si druhou polovinu 20. století, co dekáda to nějaký nový hudební a umělecký směr, ať už to byl rock'n'roll v 50. letech, soul, rock v letech 60., reggae, funky, disco, punkrock v 70. letech, metal, hardcore, hip hop v 80. letech a mraky taneční elektromuziky, která přišla v 90. letech. A teď to srovnejme s tím co přišlo po roce 2000? Já vlastně ani nevím co za nové žánry přineslo 21. století? Napadá mě snad jen absolutně neposlouchatelný dubstep nebo trap - děkuji nemám zájem! Zásadní rozdíl je ten, že tenkrát každý nově příchozí hudební žánr dokázal zformovat novou subkulturu, jenže ty prakticky u dnešní generace roku 2000 vymizely. Odpovězte si sami, kolik např. v punku, oi! a hardcoru dnes potkáváte lidí ve věku 18 - 22 let?. Skoro každá dekáda 20. století měla určitého ducha, který se projevoval jak v kultuře, modě ale i sociálnách hnutích, to pomalu v dnešní době mizí a všechno se tak nějak unifikuje. Naštěstí nemizí ty sociální hnutí (to by byl opravdu průser) ale mám obavy, že následující dekády 21. století si budou po stránce kulturně-vizuální podobné, jako vejce vejci. Podobně jako např. ve středověku, kdy po této stránce, prakticky nebyl rozdíl jestli jste se nacházeli mezi 60. nebo 90. léty daného století, všecho i po těch 30 letech vypadalo pořád stejně. A jsme zase u toho. Kam tedy směřujeme, je to konec éry rozmanitosti, euforie a chuti tvořit nové věci, nebo v případě generace Z, je tvořit alespoň v reálném světě a ne na Instagramu? Jsme opravdu v tomhle ohledu totálně v prdeli, nebo jsem jen už tak starej, že nedokážu dnešní svět chápat a tak to vše, nad čím se tady zamyšlím, je v reálu úplně jinak a tak nic z toho, co jsem napsal není platné? Kdo ví? Odpovědět si budete muset sami! Nakonec si myslím, že název téhle úvahy, není zase tak nadnesený. Nemyslíte, že by stálo za to, kdyby se něco z devadesátek zase vrátilo?

Nakonec si můžete poslechnout pár podcastů z archivu radia Wave, týkající se událostí 90. a nultých let, o kterých jsem tu psal.

*Razie v punkovém klubu Propast před 25 lety sjednotila subkultury

*Jaké byly protesty proti zasedání MMF v roce 2000?

*20 let od vyklizení squatu Ladronka

*Jak to bylo na CzechTeku 2005?

*Vyklízení Autonomního sociálního centra Klinika