Po roce opět navštívila Prahu špička ruského hardcoru, moskevští 210. Jelikož poslední koncert v Café na půl cesty na Pankráci byl, vzhledem k prostoru, narván k prasknutí, přesunula se letošní akce na strahovskou Sedmičku. Týden před koncertem se snažím zaktivizovat všechny známe HC friends ale bohužel plzeňáci na to v týdnu serou a Václav už moc koncertů nenavštěvuje. No ani přesto se nenechám odradit a na koncert se po 12 hodinové šichtě vydávám sám, protože ruskou HC scénu mám fakt rád. Ovšem kromě 210 byli dalším lákadlem The Zapoy! z Moskvy - rock'n'oi! ve stylu Templars. Pomalu přicházím na Sedmičku, kde už se z útrob klubu derou poslední rytmy z vystoupení místních Aculeos, kteří celou akci otevírali. Vzhledem k tomu, že koncert připadal na úterý tak lidí bylo na kapacitu Sedmičky, tak akorát ale myslím, že za takovou účast ve všední den se obě kapely nemusí vůbec stydět. V tom už pomalu začínají zvučit 210, jelikož The Zapoy!, kteří měli hrát jako druzí jsou stále ještě na cestě. Skinheadské období kapely je už pár let pryč, i když druhý zpěvák stále nosí triko s ukřižovaným skinheadem a první má na lokti vytetovanou pavučinu, navíc jejich kytarista vypadá jako Vinnie Stigma za mlada, takže podobnost s Agnostic Front je víc, než na místě. Basák v triku skapunkových Mighty Mighty Bosstones - tááák se mi to líbí, hranice scén by se měli bořit! Tento report bude tentokrát trochu zvláštní. Zvláštní v tom, že vzhledem k tomu, že neumím azbuku, tak u většiny ruských kapel neznám názvy songů :-D takže se spíš pokusím přiblížit atmosféru celé akce. Trochu mě mrzí, že už se nevrací ke svým skinheadským začátkům a nehrají jejich starší oi! věci, nicméně s posledními dvěma deskami Pokoleniye (2014) a Dust In Eyes (2017), šli hudebně hodně nahoru. Už je to taková pěkně utříbená hardcorová "brutál řežba", jak se sluší a patří, odzpívaná pěkně v ruštině, což je jazyk pro HC & punk jako stvořený. Navíc mají dva zpěváky, kteří na podiu zpívají s tím správným hardcorovým zaujetím a celý efekt tak znásobují. Během setu nezapoměli věnovat song svým mrtvým kamarádům, kteří byli v minulosti zavražděni ruskými neonacisty. Chápu, že na radikální antifašismus a antifašisty v našich končinách, můžete mít názor různý ale co se situace v Rusku v letech 2000 - 2014 týče, kdy šlo na ulicích opravdu o krk, tak celkem chápu, že většina lidí ze scény zaujímá tento nekompromisní postoj, navíc ve spojení s ruskou mentalitou ani tamní antifas nebyli žádná ořezávátka. I přes menší účast se přece jenom po pár tracích rozjíždí menší moshpit, který se držý skoro až do konce koncertu. Ke konci setu si 210 pozvali na podium odzpívat, jednoho ze svých kamarádů z Běloruska - týpek v mikině Partizanu Minsk, takže jak je vidět odkaz jediného východoevropského fotbalového klubu, kde nebylo místo pro ultrapravičáky, je stále živý. Co se zvuku týče, tak Sedmička má skoro vždy perfektní nazvučení a zrvona u hardcoru je dobré nazvučení celkem potřeba a to platilo i o vystoupení 210, kde vynikl každý kytarový riff, každá basová linka, bicí řezali v šíleném tempu a oba dva zpěváci, museli v Praze nechat určitě i hlasivky. A to je to, co se mi na hardcoru libí o něco víc, než na punku, protože většina HC muzikantů do toho (pro někoho kytarového bordelu), dává neuvěřitelný prožitek, jak hráčský tak v případě zpěváků i emoční. Zhruba po 45 minutách přichází pomalý ale neodvratný konec. Sečteno podtrženo, předvedli jako vždy ukázkovou nekompromisní HC show narvanou energií, jistou dávkou agrese, poselstvím a pozitivní "nasraností" :-), jak se na pořádný hardcore sluší a patří! Co si budem nalhávat oi! &
Žádné komentáře:
Okomentovat