Irsko zrovna nepatří k zemím, u kterých byste si hned vybavili alespoň jednu ska kapelu a přece jenom (a celkem i logicky, vzhledem k blízkosti Anglie) i tady má svoje místo. Právě k takovým zástupcům patří The Hacklers, poměrně mladá kapela z irského Dublinu. Dohromady se dali v roce 2014 a na kontě mají zatím jen desku Between the Lines, na kterou se podíváme v dnešní recenzi. Album vyšlo u německého streetpunk labelu Contra Records v roce 2016 a obsahuje celkem dvanáct zářezů klasického 2tone ska ve stylu Rough Kutz, Loafers nebo The Rifffs, čili kapel odkojených britskou školou. Desku otevírá track Get Out, ska klasika ve svižném tempu, která ve vás bude evokovat tu chvíli při pátečním večeru, kdy vyrážíte ven, obouváte svoje Marteny, dotahujete tkaničky, hodíte na sebe harringtona, upravíte límeček u košile a razíte do ulic :-) Následující Between the Lines je sice stále pěkně uhánějící ska ale s o poznání uvolněnější atmosférou. Dalším zajímavým počinem je Crosshairs, kde mě nejvíc zaujalo kytarové rockabilly intro, následující Bring it Back je podle mě jeden z nejlepších tracků z celé desky, kde asi nejvíc zaujme soxofon. Saxofon je vůbec hodně silnou stránkou The Hacklers, v podstatě je to jediný dechový nástroj a přesto je to naprosto dostačující, přesně podle hesla "méně je někdy více", ostatně, jak se můžete přesvědčit v dalších tracích, jako je např. našlápnutý Stay Or Run, The Way Things Go, nebo Out On The Street (ke kterému mají i videoklip). To samé tu platí i o hamond klávesách, bez kterých by nebylo pořádného 2tonu. Hacklers jsou prostě ukázkovou ska kapelou se vším co k tomu patří!!! Určitě bych neměl opomenout další songy, jako např. Ain't Got Me, protože lepší reggae kytaru jsem už hodně dlouho neslyšel, nebo Leave It Alone, který je další klasikou alá ságo, hamondy a kytara uhánějící na druhou, pěkně podbarvená dunějící basou - to vše = ska jak se sluší a patří!!! Celou desku pak uzavírá cover legendárního italského popěvku Bella Ciao, ovšem s trochu pozměněným textem. Abych to nějak shrnul, Between The Lines sice není kdovíjak světobornou deskou, která by vybočovala z řady. Kapela vsadila na osvědčené postupy, nepouští se do experimentů, vsází na jednoduchost a drží se celkem klasického přístupu ale v tom je právě síla tohoto alba. Takže pokud hledáte klasické nenáročné 2tone ska, můžu desku Between The Lines jedině doporučit, takže za mě 7 z 10. Mimochodem minulý rok nahráli zatím poslední novinku, výborný singl Rude Bhoy, který si můžete vychutnat zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat