Buster Shuffle jsou nejen na britské ale i evropské ska scéně, za ty roky už poměrně dobře zaběhnutou kapelou. Kdysi jsem je v jedné recenzi označil za novodobé Madness a za tímto příměrem si dodnes stojím, protože inspirace touto 2tone legendou se v jejich soundu nezapře. Musím přiznat, že od vydání jejich druhé desky "Do Nothing" kapelu už tak aktivně nesleduji, jejich třetí deska "Naked" z roku 2014 pro mě byla velkým zklamáním a tak můj zájem o Buster Shuffle, za posledních pár let pomalu opadl. V březnu 2022 přišli s pátým albem "Go Steady", které mě do určité míry překvapilo. Novinka obsahuje celkem deset zářezů, kapela zde vsadila na to, na co jsme od nich většinou zvyklý a tak se dá s trochou nadsázky říct, že se vrací k tomu co se osvědčilo na prvních dvou albech. Bohužel ať se snažím sebevíc ani po několikanásobném poslechu se mi nedaří najít alespoň jeden song, který by se mi nějak výrazně vryl do paměti. Tím nechci tvrdit, že je deska "Go Steady" špatná, jen mi příjde, že je tak trochu předvídatelná, protože dostaneme přesně to, co už známe a tím se z ní stává nemastná neslaná šedá myš. Prostě podle hesla: "Nenadchne ale ani neurazí". Dobrá, nechám kritiku stranou a i přesto se pokusím vypíchnout ty tracky, které považuji za ty výraznější. Ještě, než začnu na youtube máte malou ukázku v podobě videoklipů k songům Go Steady a In History I still Have You, tak posuďte sami. Prvním z těch, podle mě výraznějších tracků je "Puke in the Duke", který má skvělý early reggae nádech, což není pro Buster Shuffle úplně typické, dalším takovým je song "The Hood", který je přesně tím důvodem, proč je přirovnávám k Madness. Za zmínku stojí další track "New Badge for My Uniform", který má ke ska sice o něco dál, nicméně kytarový motiv v intru a rozjíždějící se konec, dávají tomuhle tracku neuvěřitelnou energii, za poslech také stojí song "Head To Toes", který má příjemný houpavý reggae nádech a tím posledním trackem, který zároveň zakončuje celé album je typická britská 2tone pecka "Sucker Punch Blues", kterou kapela představila na singlu už minulý rok v květnu. Dobrá tedy, když vezmu v potaz konečnou bilanci máme tady výčet pěti tracků, což znamená polovinu desky, což vlastně není úplně špatné. Ano, to sice není ale i tak tu nevidím žádnou extra výraznou píseň, která by mě posadila na zadek a kterou bych si po prvním poslechu musel pustit znovu, nebo kvůli které bych se rozhodl si tuhle desku pořídit. Album "Go Steady" určitě není špatné, je přesně tím co umí Buster Shuffle nejlépe, jenže nepřináší ani nic nového a mě tak zapadá dost do průměru. Nebo možná se mýlím, třeba se mi Buster Shuffle přestávají líbit a tak pro skalního fanouška, může být deska "Go Steady" naprosto skvělá a nabitá novými hitovkami, zatímco můj pohled je opačný. Konec konců, recenze je jen subjektivní názor. Za mě 6 z 10.
Žádné komentáře:
Okomentovat