Favela punks.... aneb punk v Brazílii (1978 - 2000)

Když se řekne Brazílie, každý z nás si většinou vybaví takové věci, jako je karneval v Riu, pláž Copacabana, Amazonka, Samba, ti větší hudební znalci snad ještě Bossa novu. Jenže Brazílie není jen "slůníčko, pláž a koktejly", je to také chudoba, favely ve kterých bují kriminalita, pouliční násilí, zkorumpovaná policie a také pátá největší země světa s bohatou hudební scénou, která se tu formovala už od poloviny 20. století. O tom, že nejenom kapely z Evropy a Severní Ameriky můžou být světové nás už v 90. letech přesvědčila právě brazilská Sepultura, která se v metalu stala legendou a pojmem. Upřímně řečeno i pro mě bylo tenkrát velkým překvapením, že kapela takového formátu pochází z Brazílie. A právě proto by nemělo být tak překvapující, že i punk, oi! a hardcore tady zapustily kořeny a daly vzniknout jedné z největších scén v Jižní Americe, na kterou se podíváme v následujícím článku. Kořeny brazilského punku můžeme hledat už v průběhu 70. let u glam a hardrockových kapel Jelho De Porco a Made In Brazil. Tyto dvě kapely jako jedny z prvních přinesly hudební elementy punku a alternativní přístup v porovnání s místním rockovým mainstreamem. Především texty Jelho De Porco měli velký vliv na formování scény v Sao Paulu, které se později stalo centrem brazilského punku. Hudební scéna v Sao Paulu byla už v první polovině 70. let silně ovlivněna americkými proto-punkovými kapelami jako např. MC5, New York Dolls nebo Stooges, tudíž bylo logické, že punková exploze, která přišla koncem 70. let z Anglie a USA vypukne právě tady. A tak když začali Sex Pistols šířit anarchii, The Clash chtěli změnit svět a Ramones řezat do kytar a nasrat co nejvíc lidí, ovlivnilo to, díky průsakům do mainstreamových médií, mnoho teenagerů po celém světě, nejen v Evropě a Severní Americe. Bylo tedy otázkou času, kdy hrábne do kytar i brazilská mládež a začnou vznikat kapely i v exotické Brazílii. Centrem se stalo Sao Paulo, které bylo do určité míry ovlivněno i méně známými kapelami první vlny punku, jako např. Speedtwins. I Brazílie měla svojí verzi Malcolma McLarena, byl jím muzikant, aktivista a spoluzakladatel pravděpodobně první brazil. punkové kapely Restos De Nada, Douglas Viscaino. Viscaino nebral punkrock jen jako nový hudební žánr, snažil se skrz něj strhnout místní mládež a politicky jí aktivizovat proti režimu vojenské junty, která vládla v Brazílii v letech 1964-1985 a za podpory CIA, se pod pláštěm operace Condor, zbavovala veškteré opozice (podobně jako ve většině Amerikou podporovaných jihoamerických státech). Právě z tohoto důvodu byli Restos De Nada silně politickou a protirežimně založenou kapelou. První sestava fungovala od roku 1978, po dvou letech se kapela rozpadá a na scénu se vrací až v polovině 80. let. Punkrock se začíná postupně šířit celou zemí, společně s Restos De Nada se v Sao Paulu objevují další kapely AI-5 a N.A.I (kteří se později přejmenovávají na Condutores De Cadáver). Sao Paulo sice stále zůstává centrem mladé scény, nicméně pozadu nezůstávají ani hl. město Brasília, které reprezentují např. Aborto Eléctrico a ani jih Brazílie nezůstává pozadu, zde působí Carne Podre z Curitiba, kteří vznikli v roce 1978. Začátek 80. let přináší druhou vlnu punku, na kterou reagují i brazilské kapely. Část z první vlny se začne s rozvíjejícím hráčským umem přiklánět k post-punku, zatímco ta druhá ortodoxnější část a nově příchozí generace, bere za své ostřejší formy v podobě UK82 a hardcore-punku, který se v té době začíná formovat (i když každý po svém) na obou stranách Atlantiku. Jednou z prvních brazilských hardcore-punkových kapel jsou Olho Seco ze Sao Paula, kteří vznikli už v roce 1979. Tato kapela hrála v šíření punku po Brazílii důležitou roli. Jejich zpěvák Fábio Sampaio zakládá první record shop s punkovými deskami. Obchod nese jednoduchý název "Punkrock Discos", později tak pojmenuje i vlastní label, který bude stát za mnoha místními kapelami 80. let. Obchod má vliv na formování scény nejen v samotném Sao Paulu, kde se stává centrem setkávání punks z jednotlivých čtvrtí města, ale i v celostátním měřítku. Sampaio má poměrně bohaté kontakty na zahraničí a tak je jeho obchod zásobován aktualní produkcí z Anglie, kterou reprezentují kapely ve stylu UK82 a britský hardcore-punk. 

Restos De Nada

Bohužel Brazílie je zemí globálního jihu a tak si většina místních punkerů, pocházející z předměstských dělnických čtvrtí a favel, desky z dovozu nemůže dovolit. Sampaio proto začne nahrávat levnější kazety s tím, co považuje za to nejlepší z aktuální scény, a právě proto je v té době mnoho brazilských kapel ovlivněno klasikami jako např. Discharge, Chaos UK, Disorder, nebo One Way System ale i švédským a finským hardcore-punkem. První polovina 80. let patří novému drsnějšímu a rychlejšímu soundu, hardcore-punk opanoval i brazilskou scénu. Sao Paulo v té době reprezentují kromě Olho Seco i Coléra a Inocentes. Tyto tři kapely se objevují na prvním punkovém sampleru v Brazílii a latinské Americe vůbec, LP Grito Suburbano, které vyšlo v roce 1982 na značce Punkrock Discos. Vydání Grito Suburbano spustilo lavinu prvních brazil. nahrávek, mezi ně patří EP Violencia & Sobrevivencia kapely Lixomania, která se datem vzniku v roce 1979, ještě dá počítat k první vlně brazilského punku. I toto EP vyšlo na Punkrock Discos. Následovala je další hardcore-punk legenda ze Sao Paula Ratos De Porao, kteří se dali dohromady v roce 1981. I oni vydali u Punkrock Discos svoje první LP Crucificados Pelo Sistema (1984), které bylo jedním z prvních hardcore-punkových alb z latinské Ameriky. V roce 1983 vychází další kompilace SUB, kde se kromě Ratos De Porao, Coléra, Fogo Cruzado, reprezentujících Sao Paulo objevují i Psykoze z hl. města Brasília. Druhá vlna punku sebou také přinesla streetpunk/oi! a skinheady.

První skinheads v Brazílii (a dost možná i v latinské Americe) se začali objevovat na předměstí Sao Paula kolem roku 1982, většinou šlo o odpadlíky z řad punks a na rozdíl od jejich zahraničních protějšků přijali místní pojmenování carecas. Carecas totiž v portugalštině znamená holohlavý. Pravděpodobně první crews byli Carecas De Suburbano ze Sao Paula, Carecas Do ABC (kteří byli spíš pravicově orientovaní) a Carecas Do Brazil. Ještě, než se podíváme na první oi! kapely, stálo by za vysvětlení pár specifik brazilských skinheads. Většina carecas byli (a dodnes jsou) politicky pravicově orientovaní, nicméně vzhledem k tomu, že Brazílie je multikulturní a multirasová země, jejich konzervativní postoje, patriotismus a nacionalismus, nespojují s rasismem ani dalšími ultrapravicovými ideologiemi a dají se mezi nimi najít i černoši. I když většina carecas nesnáší levici, stejně tak se staví i proti náckům. Nicméně ne vždy to musí být pravidlem, dají se najít (v menší míře) i carecas, kteří jsou přece jenom pravicovými radikály a rozdíl mezi nimi a nácky je čistě kosmetický. Během 80. let se ještě více vyprofilovaly rozdíly mezi punks a skinheady a tak většina punks začala přicházet do konfliktů s carecas, což platí v podstatě do dnešních dnů. Carecas byla kapitola hlavně 80. a 90. let, kdy se v Brazílii prakticky jiné proudy skinheads nenacházely. Pojďme se tedy konečně podívat na první brazilské oi! kapely. Pravděpodobně prvními byli Néuroticos a Histéria, další významnou kapelou byli Virus 27, kteří začínali jako punkeři, v 80. letech byli mezi carecas velmi oblíbení i Garotos Podres, kteří jsou takovou místní verzí Angelic Upstarts (čím víc se kapela profilovala doleva, tím víc jí carecas začali bojkotovat), Dose Brutal, kteří byli spíš punks ale i přesto na ně chodilo spoustu skinheads, v Salvadoru se v roce 1988 zformovali Bandiera De Combate, kteří reprezentují spíš tu pravicovější část carecas, kapela se v roce 1993 přemístila do Sao Paula, kde působí dodnes. Ideologické tření a mediální obraz skinheads zapříčinil, že i v Brazílii se začali objevovat naziskins, kteří se z řad carecas začali vyčleňovat koncem 80. let. V Brazílii, podobně jako v Argentině se po druhé sv. válce ukrývali prchající nacisté, v kombinaci s početnou německou a italskou emigrací žijící na jihu, není existence nácků v tak exotické zemi až tak překvapující. Zajímavostí také je, že tamní neonacisté "bojují" za odtržení jižních států od zbytku Brazílie, jelikož se domnívají, že je jih kulturně natolik odlišný a ekonomicky silnější, že nestojí za to aby táhl zbytek země s sebou. 

Olho Seco

Vraťme se ale k punku, v 80. letech se formují silné scény i v dalších městech. Hlavní město Brasílii reprezentují Aborto Elétrico, kteří se dali dohormady v roce 1980 a byli první místní punkovou kapelou, další jejich soukmenovci byli Blitx a v té době i Plebe Rude, nicméně většina těchto kapel během 80. let přesedlala na post-punk, nicméně i v Brasílii se dal najít ostřejší punk, ten tu reprezentovali Detrito Federal nebo BSBH. I nejznámějšímu městu Riu De Janeiru se nevyhla punková horečka, tu tady rozjížděli skejťáci ze čtvrti Grande District. K nejznámějším kapelám patří Eutanásia, Descarga Suburbana nebo Coquetel Molotov. Další silná scéna se formuje v Porto Alegre, hlavně po roce 1982, po vydání kompilace Grito Suburbano. Prvními průkopníky tu jsou Pupilas Dilatadas, kteří se pohybovali někde na pomezí post-punku a punku, hned v patách jim byli Os Replicantes, kteří vznikli v roce 1984 a zaznamenali širší úspěch i v braz. mainstreamu, kdy je hrála některá rádia a vydávali na major labelech, tu tvrdší část místní scény reprezentovali Atraque, kteří na rozdíl od zbytku braz. kapel, hráli kalifornskou scénou inspirovaný hardcore-punk a v neposlední řadě také Lixo Urbano, kteří ve svých počátcích řezali nekompromisní hardcore/trash-punk. Počínaje rokem 1984, který zároveň předznamenal pomalý konec vojenské diktatury, začíná scéna v Sao Paulu pomalu upadat. V té době vzrůstá násilí mezi punkery a skinheady, na které neustále reaguje policie a tak se většina koncertů neobejde bez problémů a policejních zátahů. Punkeři a skinheadi se stávají pro místní policii oblíbeným terčem, což vede k postupnému útlumu scény. Část kapel se díky tomu začne přiklánět k post-punku (jako např. Inocentes, As Mercenárias, Banda 365) ta další, kterou reprezentují např. Ratos De Porao nebo Lobotomia se začne přiklánět naopak k trash metalu a crossoveru. V roce 1985 vychází další kompilační LP Ataque Sonoro, které zahrnuje kromě punku a hardcoru i oi!. Na desce se objevují Virus 27, Desordieros, Espermogramix, Aushwitz ale i stálice jako Ratos De Porao, Coléra nebo Garotos Podres. Koncem 80. let procházela Brazílie hyperinflací a finanční krizí, což se začalo projevovat i ve scéně. V té době nastal útlum a kapely vydávali čím dál, tím méně nových singlů a desek. V Sao Paulu ale i dalších větších městech začíná být také problém

Garotos Podres

násilí mezi punks, skinheady a metalheads, které nezřídka končí těžkými zraněními, v některých případech i smrtí. I když byla brazilská scéna koncem 80. let poměrně neaktivní, násilí v ní se stalo její běžnou součástí, což zapříčinilo, že začalo ubývat i koncertů, protože ne každý majitel klubu chtěl riskovat zátah policií, nebo demolici zařízení. I přes tuto krizi se našly kapely, které byly aktivní a produkovaly nové nahrávky, jako příklad bych uvedl Offensor z Belo Horizonte, Lobotomia, nebo Psychic Possesor (kteří se v té době už věnovali spíš trash metalu). Konec 80. let je také obdobím, kdy se na brazil. scéně začal o slovo hlásit grindcore a cestu si sem našel i americký hardcore, jehož vliv se výrazněji projevil až v 90. letech. Po relativně neaktivním období konce 80. let, přichází oživení v první polovině 90. let. V té době, jak už byla řeč, sem výrazněji začal pronikat hardcore z USA, který sebou přinesl myšlenky sXe, objevují se politicky profilované anarcho-punkové kapely a na rozdíl od 80. let, hodně kapel zpívá v angličtině. V Sao Paulu se objevuje nová generace kapel, z kterých stojí za zmínku např. Abuso Sonoro (hardcore-punk), Execradores (anarcho-punk), čistě punkový Juventude Maldita, Safari Hamburgers, Nitrominds, street-punkový Blind Pigs, dívčí Dominatrix, které se inspirovaly hnutím riot grrrl, Calibre 12 (hardcore) nebo Point of No Return (sXe hardcore). Hlavní metropoli reprezentují hardcore-punkový D.F.C, pozadu nezůstávají ani další města, např. Recife odkud pochází sXe Devotos Do Ódio, Bosta Rala z Bahia, nebo hardcore-punkový Dead Fish z Vitoria. 90. léta jsou oživením a přibývá nových kapel, scéna se začíná opět stabilizovat a tak vzniká množství nových labelů a síť koncertů a festivalů. Násilí mezi punks a carecas sice stále pokračuje, nicméně ne v tak brutální míře, jak tomu bylo o dekádu dřív. Tím se opět dostáváme ke skinheads. Na oi! scéně stále vládnou kapely jako Virus 27, Histéria, Bandeira De Combate, Garotos Podres (jejich zpěvák se v 90. letech veřejně prohlásil za komunistu, což zapříčinilo bojkot ze strany carecas), vznikají i nové kapely, jako např. The Skulls z Vitoria, Contra Ataque, Carbonário, kteří nahráli v roce 2000 split s francouzskými The Herberts, nebo Puro Impacto. Bohužel většina brazilských skinheads se v 90. letech stále hlásí ke carecas a tak jsou skoro všechny oi! kapely více-méně doprava. První trads a SHARP skins se v Brazílii začínají objevovat až po roce 2000, přirozeně za svoje nepřátelé považují, kromě nácků i carecas. Je ale potřeba si uvědomit, že carecas jsou jen určitou podskupinou, stále se dají najít skinheads, kteří stojí mimo toto dělení. Zajímavostí je, že carecas opovrhují i trad skins uznávající původní podobu z roku 1969. Kromě SHARP se tu po roce 2000 začali objevovat v menší míře i redskins, kteří v Sao Paulu zakládají kapelu Veteranos de Guerra, která vzniká v první polovině nultých let, určitý vliv

Execradores 

redskins se dá vystopovat i u punkrockových Subversivos z Recife. Po roce 2000 opět vzrůstá násilí mezi carecas a nácky na jedné straně a punks společně s SHARPs na straně druhé. Po, v tomto ohledu relativně klidných 90. letech se subkulturní násilí stupňuje a podobně jako v 80. letech, opět dochází i k vraždám. Realita brazilských ulic spojená s chudobou ve favelách, vysokou kriminalitou a mentalitou mládeže vyrůstající na předměstí, je příčinou proč tu násilí graduje do takové míry, kterou z pohodlí střední Evropy asi těžko pochopíme. Tady má lidský život úplně jinou hodnotu, než na bohatém severu. V tomto ohledu je hodně vypovídající rozhovor s jedním z punks ze Sao Paula, který na svém webu publikovala antifa v roce 2014. Dostáváme se tak k přelomu milénia, kde bych tento článek ukončil, protože v této době je brazilská scéna hodně živým a zaběhnutým organismem, vzniká opět velké množství punkových a hardcorových kapel, které si získávají renomé, nejen po celé Jižní Americe ale i v zahraničí. Brazílie je už v té době, dávno zaběhnutou krajinou na hudební mapě světa a díky internetu se místní punk a hardcore šíří mnohem dál. Já jsem chtěl přiblížit hlavně jeho začátky, které se formovaly v 80. ale částečně ještě i v 90. letech a ukázat vám ty nejdůležitější kapely, které stály u jeho vzniku. Pokud vás brazilská scéna zaujala, stačí zapátrat na youtube, je toho opravdu hodně. Já osobně mám hodně rád např. Agrotoxico (hardcore-punk), Mosca Negra (hardcore) ze Sao Paula, hodně zajímavý jsou i C.V.O.D (hardcore) a nezapomínám ani na ska & reggae, z kterého určitě zapátrejte po kapele Firebug, kde hrál ex-člen The Slackers Victor Rice (poslední album vydali v roce 2010) a DJs z Jurassic Sound System ze Sao Paula, kteří stojí za projektem youandmeonajamboree.com, který hlavně v nultých letech přinášel spoustu zajímavých selekcí starého jamajského soundu let šedesátých.

Brazil punk - 1983