středa 7. listopadu 2018

Situace je kritická!

Kritická situace... kultovka českýho hardcoru! Ano přiznávám, že pro tuhle kapelu mám tak trochu slabost a zcela "nezaujatě" tvrdím, že to bylo, to nejlepší co naše předrevoluční a těsně porevoluční hardcore-punková scnéna zplodila, ale taky a to hlavně, Kritická situace je pro mě ztělesněním přesně toho o čem by punk a hardcore, podle mě měl být. Pro mě je to prostě legenda domácí scény, která nemá srovnání. V jejich textech a hudbě bylo něco víc, než jen klasické nihilistické zhnusení nad světem a společností, pacifismus a těžce zakořeněné antimilitaristické postoje a lyrika jak z pera basníka, která dokáže být ostrá jako břitva a bodnout přímo do vosího hnízda.... byl to punk a byl to hardcore přesně takový jaký má být, nekompromisní surový a přímočarý! Nebáli se střílet ani do vlastních řad, o čemž svědčí songy jako např. "Většina" nebo "Český punx". Tohle si mohlo dovolit jen málo tehdejších kapel a právě Kritická situace byla jednou z nich! 

Celé to začalo v únoru 1986 v Praze na gymnáziu Jana Keplera, kde dává dohromady punkově orientovaná parta spolužáků kapelu P.S. (Pohlavní styk). P.S. se oproti Kritické situaci vzhledem k věku věnovali spíš klasickému punku s texty o chlastání. Z původní sestavy zůstali nakonec jen Robert Vlček, pozdější hlavní postava Kritické situace a David "Kratos" Bartoš. Už v roce 1987 se v kapele začínají objevovat první hudební rozkoly, kdy se chtěli kytarista Johny "Chaos" a basák Jarda "Wonid" Cvach věnovat metalovější odnoži - crossoveru, zatímco Kratos s Vlčkem tíhli k političtějšímu punku. A tak vedle hraní v P.S. každý rozjíždí svůj vedlejší projekt. Wonid s Chaosem zakládají A.W.B, z kterých později vzniká Suicidal Commando a Vlček s Kratosem E.I.K (Epileptický Idioti a Kurvy), kteří se krátce na to přejmenovávají na Kritickou situaci. P.S. už koncem roku 1987 prakticky neexistují, v roce 1988 vystoupí ještě dvakrát ale pak se kapela definitivně rozpadá. Únava z všudypřítomného nihilismu, textů o chlastání a sebedestrukci byla asi tím hlavním důvodem k založení kapely, která by nebyla vyloženě politická ale brala by věci trochu vážně. Navíc v té době začaly Vlčka ovlivňovat desky, které přes známé sháněl ze západního Německa a kapely jako Crass, Dead Kennedys, M.D.C, Conflict, Varukers, Depraved, nebo H.D.Q do tohoto političtějšího pojetí punku přesně zapadaly. A tak v sestavě Robert Vlček (bicí), David "Kratos" Bartoš (zpěv), Václav "Drinky" Girsa a Šimon "Sifon" Budský (basa) vzniká základ pozdější Kritické situace. Sestava se během pozdějších let ještě několikrát mění, nicméně už v březnu 1988 odehrají svůj první koncert v Nižboře u Prahy s tehdejší domácí punkovou špičkou (s Šanov 1, Do řady!, Punk Militia a Třemi sestrami). V září 1988 nahrávají první demo kazetu "Zejtra je nám dvacet", na které se oproti tvorbě P.S. posunují k melodičtějšímu hardcoru a textově k antimilitaristickým a pacifistickým tématům, které definovali texty Kritické situace i do dalších let. Pravdou zůstává, že antimilitaristická témata byla z velké části ovliněna i blížící se povinnou vojenskou službou, která postihla tehdy mnoho kapel a na dva roky vykořenila ze scény spoustu lidí a tak byl antimilitaristický postoj celkem samozřejmostí. Do června 1989 do jejich vystoupení ve Strakonicích, kde se objevují s novou generací hardcore-punkových kapel jako byli Zelení kanibalové nebo Svobodný slovo, nebylo o kapele téměř vůbec slyšet. 


V červenci toho roku nahrávají druhou demo kazetu "Stále na útěku", která je už hudebně o něco vyzrálejší, i když textově se stále drží stejné linie, nicméně opírají se tu i do vlastních řad, kdy kritizují např. jako v písni "Český punx" pokrytectví některých punkerů, kteří dělají pravý opak toho co hlásí. Kapela pokračuje v koncertování, koncem roku 1989 poměrně často v Praze, kde se stává její domovskou základnou strahovská Sedmička ale vidět je můžeme i ve Strakonicích a Sokolově, které jsou dalšími centry domácího hardcore-punku. Listopadové údálosti roku 89 kapelu nějak razantně nezasáhly, jelikož proti komunistickému systému nikdy příliš nevystupovali, jak říka sám Rober Vlček názorově stály spíš nad ním a tak se jich přerod ke kapitalismu moc nedotkl. Ostatně kritika poměrů jim nezůstala cizí ani v novém režimu, jak se později dočtete. Na jaře 1990 přichází nabídka od Ády Vitáčka, tehdehšího bubeníka Plexis na účast na kompilaci Epidemie, která byla v porevolučním Československu po ne příliš povedené Punk'n'Oi! Rebelii druhou kompilační LP deskou věnující se punku. Kritická situace se tu objevila společně s Plexisem, Telexem, Zelenými kanibaly, Svobodným slovem, S.P.S, Akutní otravou a Wanastowými vjecy. Navíc dostali možnost podílet se na výběru kapel a tak většinu hardcorovějších spolků na Epidemii dostala právě Kritická situace, která se tu sama prezentuje tracky Eliáš Kozák, Šváb a Chlapci a Chlapy a byla to tak pro ně vůbec první oficiální nahrávka. Kritická situace byla navíc první, kdo do porevolučního Československa začal tahat zahraniční hardcore spolky, vůbec prvním z mnoha HC koncertů, které měl pod palcem většinou Robert Vlček bylo vystoupení Murphy's Law v červnu 1990 v Praze v KD Barikádníků, kterým Kritická situace předskakovala. Pořádání koncertů se od té doby stává pro Vlčka stejně tak důležité jako kapela samotná. V roce 1991 přichází další personální změny, nová sestava si odbyde svojí premiéru v únoru 1991 na strahovské Sedmičce, společně se Zelenými kanibaly. Následující roky se věnují intenzivnímu koncertování a dá se říct, že se z nich pomalu stává přední kapela českého hardcoru. Vlček společně se Sifonem pořádají koncerty zahraničním HC kapelám, což do značné míry ovlivňuje i tvorbu nových věcí, ve které kapela oproti předchozím letům začíná polevovat. V listopadu 1992 nahrávají první desku "Kritická Situace", která vychází v létě 1993 u dodnes fungujícího labelu Day After Records. Na tomto albu už je znát velký hráčský posun a určitá profesionalizace, kterou jen stvrdili svoje postavení na domácí scéně. Po vydání první desky následuje dvouměsíční tour po Evropě a i doma nastávají, co se koncertů týče intenzivní žně, kdy vyrážejí hrát s novými spolky jako jsou V.A.P nebo Cleanslate. Rok 1992 byl pro kapelu zásadní ještě z jednoho důvodu, nebyl by to hardcore, kdyby kapele chyběla určitá angažovanost. Právě basák Sifon stál u zrodu první radikální organizace za práva zvířat v tehdejším Československu - Animal S.O.S. Ta v říjnu toho roku zmařila blokádou Velkou Pardubickou aby tak upozornili na umírání a zranění koní, kterým se nepodařilo přeskočit Taxisův příkop. Byla to první akce po revoluci, kdy zasáhla policie proti "revoltující mládeži", která se v prvních porevolučních letech se svojí pošramocenou pověstí z dob totality, přímích zásahů proti demonstrantům většinou bála. 


Sifonovi se také podařilo dovést dokonce trestní oznámení podané na členy kapely Bráník, kvůli textům nabádajícím k rasismu a napadaní v podstatě všech, kdo nejsou bílí. Bylo to poprvé po revoluci, kdy byla souzena kapela kvůli obsahu svých textů. Členové Bráníku nakonec vyšli s podmínkou a kapela se tak rozpadla. Soud hrozil i firmě Monitor, která desku distribuovala ale jak to tak bývá, firma se z toho za pomoci právníků nakonec nějakým způsobem vymotala. Sice osobně úplně nesouhlasím s metodou, kdy se využije i státní aparát ale stupidní texty o upalování cikánů, napadání větnamců byly už hodně přes čáru, bez ohledu na dobu a atmosféru ve které vznikly. Možná, kdyby tehdejší posluchači zaměnily slovo cikán se slovem žid, tak by kapely jako Bráník a Orlík neměly takový úspěch. 90. léta jsou pro Kritickou situaci ve znamení koncertů nejen vlastních, kdy je průměrná návštěvnost 200 - 300 lidí ale i zahraničních kapel, které má pod palcem Robert Vlček. Počet těchto akcí se dá vyčíslit do několika stovek, přitom propagace byla naprosto minimální a kdo domácí hardcore scénu nesledoval, neměl v podstatě šanci se o koncertech dozvědět, i přesto byla návštěvnost neustále na vyské úrovni. Za zmínku stojí koncerty kapel jako Agnostic Front, M.D.C, Doom, Cro-Mags, Gorilla Biscuits, Fugazi, Born Against, No Means No, Oi Polloi, Shelter a mnohé další, které sem Robert Vlček dokázal dotáhnout. V té době rozjíždí na nějaký čas distribuci Desperate Love a prezentuje svoje názory v mnoha HC fanzinech, čímž ovlivňuje spoustu lidí v tehdejší scéně. Jak už jsem zmiňoval, právě díky pořádání koncertů a intenzivnímu hraní, kapela prakticky přestala pracovat na nových věcech. Až v roce 1996 vychází opět u Day After Records nové EP Forgiveness, ovšem tento rok je pro Kritickou situaci také rokem posledním a tak v prosinci 96 odehrají svůj, na dlouhou dobu poslední koncert. Asi nejrelevantnějším důvodem k rozpadu kapely bude vyjádření samotného Roberta Vlčka z roku 2005: "Konec Kritické situace nastal hlavně proto, že jsme si uvědomili, že tak trochu šíříme jiné ideje, než vlastně chceme, protože u nás pořád převažovaly texty ze staré doby, který jsem napsal, když mi bylo 18. A najednou mi bylo pětadvacet. A to je docela zásadní rozdíl v lidském životě, někdy to lidi nechtějí pochopit, ale... Já tím nechci říct, že si nestojím za tím, co jsem napsal v těch osmnácti, ale chtěl jsem, aby to bylo lepší. Třeba první dva texty na EP Forgiveness, to byl takový vzor, kam jsme to chtěli posunout. Zase mě ale přišlo blbý, aby se kapela pořád jmenovala Kritická situace a přestala hrát starý songy a hrála ty nový, to by i lidi byli nasraný. Tak jsme si řekli: "hele, hrajeme devět let, tak to prostě zabalíme a uděláme něco novýho". No tak jsme to zabalili a nic novýho už neudělali." Konec Kritické situace je tak trochu i koncem zlaté éry českého hardcoru, od roku 1997 klesá zájem o koncerty a snad kromě Sedmičky se i kluby začínají přeorientovávat na nově přicházející trendy v podobě housu, ravu a techna a hardcore zůstává v těžkém undergroundovém podzemí. Nicméně právě na odkazu kapel jako byla Kritická situace začala vznikat koncem 90. let další vlna domácích HC kapel, kterou reprezentuje např. Balaclava. Rok 1996 ovšem nebyl úplně posledním koncertem, v roce 2013 začaly prosakovat informace, že se chystá několik vzpomínkových vystoupení a přesně tak se stalo. V listopadu 2013 jsme měli, po téměř 17 letech možnost si opět vychutnat Kritickou situaci na živo, což bylo pro hodně lidí zároveň i poprvé. Všechny tři koncerty byli samozřejmě beznadějně vyprodány, poslední koncert Kritické situace jsme tak měli možnost vidět v pražském Lucerna Music Baru 22. března 2014.

Kritická situace - 1990-1996

4 komentáře:

  1. Moc pěkně napsané...díky moc !!!!!

    OdpovědětVymazat
  2. KS je určitě hudebně i textově výjimečná a rád ji poslouchám, ale za ten Braník by měl někdo dostat přes hubu. Tvrdost textů Braníku nekomentuju. Aby na sebe po listopadu kapely podávali trestní oznámení, to je vážně šílenost. Je vidět, že Budský měl v hlavně nasráno. Jindra K. RIP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemá tady v hlavě nasráno spíše někdo jiný?

      Vymazat