Dánští Leo & The Lineup z Kodaně možná nepatří k nejznámějším evropským dirty reggae kapelám, nicméně určitě stojí za pozornost, navíc v roce 2013 jste je mohli vidět v pražském Crossu. Kapela vznikla už v půli nultých let ale dubutovali až v roce 2012 selftitled albem, které vyšlo v kolaboraci německých labelů Grover a Rocking Steady a na kterém mimo jiné hostoval i King Django. V roce 2015 přišli s druhým albem a opět stál u zrodu německý label, tentokrát Pork Pie Records. Nová deska Hit the Streets vyšla jak na CD, tak i na vinylu a je nabušená 17 tracky klasického aktuálního soulfull dirty reggae. Asi prvním poznávacím znakem kapely je doprovodné žen. vokální trio The Leonettes, které dává jejich muzice nádech soulu a doplňuje téměř každý song. Oproti první desce, která byla přece jenom více ovlivněna rocksteady, je jejich druhý počin ukázkovým dirty reggae, jak se na dnešní dobu patří. Takže pokud jste se našli v kapelách typu Aggrolites, Green Room Rockers, Beatdown, Branlarians nebo Bobby Sixkiller, tak Leo & The Lineup jsou přesně pro vás. Po úvodním intru za zvuků Kodaně nám desku otevírá dirty klasika Copenhagen City Reggae, oslavující domácí Kodaň, následující soul/reggae peckou Hit The Streets. Číslo tři má Life Goes By, podle mě jeden z nejlepších tracků z celého alba, ke kterému mají dokonce i videoklip, takže můžete posoudit sami. Následující Interlude a Baby Please mají hodně silný funky nádech. Hamondy, které k dirty reggae prostě patří si vychutnáte ve výborné instrumentálce Dirty Pockets a dokonce tu objevíte i cover Wooly Bully, hitovky z 60. let od Sam the Sham & The Pharaos v dirty reggae podání. Kromě doprovodného vokálního tria v podobě The Leonettes, stojí za zmínku i samotný zpěvák, který byl evidentně také obdařen telentem shůry, což potvrzuje např. v tracích Life Goes By, Memories of Summer nebo Run Around. Leo & The Line Up vynikají nejen po vokální stránce ale stejně tak i instrumentálky jsou jejich parketou, což dokazuje např. song At the Bayside, který díky klávesám v pokladu zabíhá skoro až do dubu. Další dirty reggae klasikou malinko ovlivněnou soulem je song Time's Running Out, ke kterému mají také video, ovšem na plné čáře to vyhrává song Run Around, naprosto dokonalý "boss sound" s výbornými refrény, kde opět vynikají backvokály. Po akustickém reggae Until We Meet Again to završuje čistě soulový track This City a tím se nám tahle deska uzavírá. A jak bych album Hit the Streets hodnotil? Kromě dvou slabotin v podobě uspávačky Bound For Glory a Molly Girl, nemám jedinou vítku. Hit the Streets je zkrátka 100% dirty reggae, které má v sobě přesně všechno co by pořádný "boss sound" měl mít, funky feeling, hutné basové linky, hamondy a jako třešničku na dortu vytříbené vokály. Za mě 10 z 10!
Žádné komentáře:
Okomentovat