Po celkem dlouhé době jsme se v Praze dočkali nějaké kvalitnější ska akce. Kalifornští Steady 45's společně s The Delirians navštívili během svého evropského tour i Českou republiku a jako ne mnoho kapel, které na svém tour zamíří i do Čech zahráli nejenom v Praze ale i v Kutné Hoře a Černošicích u Prahy (což jsem vůbec nepochopil), kde na ně přišlo asi pět lidí. Všichni víme jak si ska & rocksteady v ČR vede, takže nakonec zvolit Café na půl cesty se svojí komorní atmosférou byla trefa do černého. Ruku na srdce víc lidí, než bylo na Půlce by určitě stejně nepřišlo a alespoň těch 50-60 lidí vytvořilo dojem, že bylo narváno (a ono fakt bylo) i když asi ne všichni přišly kvůli koncertu. První začínají Steady 45's z Los Angeles, kteří hrají tradiční ska & rocksteady ale nejlíp jim jde hlavně rocksteady. Dlouho jsem neviděl kapelu s tak vypracovanými back vokály, které jsou pro tenhle žánr prostě nezbytností a málokterá kapela na nich staví a umí s nimi pracovat ale muzikanti ze Steady 45's jsou zkrátka perfekcionalisti. Pozadu nezůstávala ani jejich dechová sekce, která dokázala vyluzovat ty nejsladší tony, což mi opět potvrdilo, jak má rocksteady blízko k soulu. Samozřejmě přišlo i na ska a na pár coverů od Skatalites ale v rocksteady jsou stejně nejlepší. Asi nejvýraznější postavou kapely byl jejich basák, který kormě toho, že hrál palcem se rytmicky pohupoval s basou tam a sem, takže pokud jste stáli blíž ke kapele, ryskovali jste, že dostanete kytarou do hlavy :D Vtipná situace nastala v půlce koncertu, kdy dav před kapelou malinko prořídnul a tak se kapela ptala, jestli jsou tak spocení a smrdí, že se lidi posunuli :D Nakonec musím uznat, že i když jsem přišel hlavně kvůli The Delirians, tak asi nejlepší výkon večera předvedli Steady 45's. Po krátké pauze nastupují The Delirians. Další kapela z Los Angeles, ovšem tentokrát hlavně early reggae & rocksteady. Je fakt, že na začátku setu sice zaznělo pár early reggae songů a i něco málo rocksteady (a i Delirians mají perfektní dechaře a rytmickou sekci) ale většina koncertu hráli hlavně ska a z alba Get Up! toho zaznělo minimum i přesto super výkon a bylo vidět, že stylově mají k sobě tyhle dvě kapely dost blízko. Ono nejenom stylově, když víc jak půlku obou kapel tvoří hispánci. No...předpokládám, že na podobně kvalitní kapely si zase hodně dlouho počkáme. Mezitím si třeba můžete zajít na nějakou místní blbost typu Bandaska! Aneb ať "žije" český ska!
Dva dny po koncertě Steady 45's a The Delirians, jsem se konečně po letech dočkal koncertu dánských The Movement, které jsem poprvé viděl na Mighty Sounds 2011, kde hráli odpoledne a stálo to celkem za prd. Je sice pravda, že ještě několikrát potom hráli v Praze ale nikdy jsem neměl čas si na ně zajít. Další kapelou která patřila do kategorie "must be seen" byli Peacocks, takže když se tyhle dvě kapely sešly v Praze v rámci jarního Mighty Sounds, program na páteční večer byl jasný. Movement jsou těžce zařaditelnou kapelou, v jejich muzice je slyšet něco z punkrocku, něco málo z powerpopu, ska ale i soulu. Těžko říct, co to vlastně hrají ale je to prostě dobrý, energický a má to koule! Další zajímavostí je ani ne tak to, že se hlásí k Mods a hrají v oblecích ale to, že tuhle subkulturu spojují s revolučním socialismem a jejich zpěvák Lukas Sherfey je kovanej komouš (rudější už jsou snad jen Banda Bassotti). A přesně v tomhle duchu se nese jejich muzika a texty! Do Rockáče dorážím, tak akorát, před začátkem koncertu Movement a ani mě nějak nepřekvapuje, že je tu lidí o poznání míň, než na koncertě Buster Shuffle a Fast Foodů před měsícem. Rudý Mods to odpalují intrem v podobě legendárního tracku The Revolution Will Not Be Televised od Gila Scotta a jako první track hrají Karl Marx z desky Revolutionary Sympathies.... na reprácích vlajka Antify ale samozřejmě, že ta rudá, mezi jednotlivýma songama pouštějí projevy Fidela Castra :D čili politická agitka, jak se patří. Zazněl v podstatě celý průřez jejich tvorbou od starších věcí, jako One Way Culture, Control Your Temper, Play It Save po Revolution Sympathies, More Products až k novějším, jako We Got Marx, It's All In Your Mind nebo Set Me Free ale i úplně nové věci. Většinu tracků hrají asi tak "desetkrát" rychleji, než na deskách a i přes ty kvádra co na sobě mají, basák se válí na zádech, přehazuje kytaru za hlavu, zpěvák stojí na odposlechu a je vidět, že do vystoupení dupou fakt na 100% ale z toho jak lítali po stagy bych se nedivil, kdyby si před koncertem něčeho frkli :D Jak už jsem říkal v úvodu, mezi jednotlivýma songama se pouští projevy Fidela Castra, možná Che Guevary ale jak je vidět 99% lidí v publiku je jejich komunistický agitování stejně u prdele. Každopádně Movement předvádí
Žádné komentáře:
Okomentovat