Report

Skampararas (3.12. 2016) Praha - Buben

Konečně po necelém roce a čvrt, kdy jsem zpátky v Čechách mám čas na koncert a navíc ska, který mi v Calgary (kde je nějaký 2tone koncert, tak jednou max. dvakrát do roka) celkem chybělo. Říjnový koncert finských Valkyrians jsem bohužel propásl, takže návštěva polských Skampararas byla vítanou náhradou. Po x letech se scházíme v sestavě Přistěhovalec, Michal a moje maličkost, což se musí patřičně zapít ještě před začátkem koncertu, kde jinde, než na smíchově U Brouka, kde po zaplacení dostáváme tolik probírané Babišovi účtenky. Následuje přesun na druhou stranu Vltavy směr Buben, při kterém se nám ztrácí v značně podnapilém stavu Přistěhovalec, který se nakonec u Palačáku najde a je přivítán vhozenou petardou, což mu ještě víc rozhodí sandál ale nakonec se uklidní. Dorážíme do Bubnu. Vstup 200,- mi za jednu kapelu příjde celkem dost, myslím si, že i předkapela by se do toho vešla ale co neřešíme! Buben se začíná pomalu plnit na obvyklou snesitelnou míru, kdy se tu ještě dá hnout a dýchat (ne jako při koncertech Los Fastidios, Oipolloi nebo podobných band). Zhruba po půl hodině nastupují na podium Skampararas. Co jsem je viděl nasposledy v Plzni, před 5 lety přibyla k nim docela pěkná zpěvačka. Zpěvák uvítal lidi celkem plynulou češtinou, na to se vypitý Přistěhovalec snažil

odpovědět plynulou polštinou :D A jak bylo vidět pár lidí kolem nás byli celkem zmatený jestli jsme nebo nejsme Poláci. Skampararas to pojali tak trochu jako průřez celou jejich tvorbou. V první půlce zazněly tracky z desek Jednosc i zwyciestwo a Have Fun, které jsem neslyšel už asi 150 let a trochu mi připoměly moje začátky, tak jen namátkou: Rzeczywistosc, Street Ska, Boss, Naturalny Dzwiek, W imie czego na který se k podanému mikrofonu nahrnula celkem slušná sebranka a sborově hulákala refrén, nebo můj nejoblíbenější track Bunt. Zhruba někdy v půlce koncertu dostávám loktem do půlitru, zrovna v okamžiku, kdy se napíjím, takže pár sekund na to plivu zbytky naštíplýho zubu, hold k úrazu můžete přijít nejen na punku ale jak je vidět i na ska. Skampararas nezapoměnili ani na pár zásadních coverů, od Dandy Livingstona - Message To You Rudie, kterou většina zná spíš v podání Specials, od Byrona Lee and The Dragonaires - Jamaican Ska a samozdřejmě nesměla

chybět Sally Brown od Laurela Aitkena, kterou zahráli nakonec rovnou dvakrát. To už je za námi zhruba hodina koncertu, kdy by normálně každá kapela končila ale ne Poláci. Musím uznat, že to byl regulerně asi nejdelší klubový koncert co jsem zažil. Michal, posilněn už asi 8. pivem mezitím mizí na noční, takže přichází o tracky jako Powrot do Korzeni, Chlopcy z ferajny nebo jejich kapelní hymny Skampararas a úplně nakonec Jednosc i Zwyciestwo, kterou si společně s kapelou zaspívalo celý publikum. Zhruba po dvouhodinovém maratonu a 150 přídavcích přichází konec, který se už pomalu zdál v nedohlednu! Po koncertě mizí i Přistěhovalec, který sice do práce nemusí ale za to se bojí manželky. Afterparty obstarává Majkl z Melody Boys, takže tímto pozdravuju. No a já se taky po pár pivech a pokecu pomalu klidím. Co dodat? Je super bejt zase zpátky a vidět, že se za tu dobu tady vůbec, ale vůbec nic nezměnilo :D