Los Granadians asi nemá cenu moc představovat, tahle španělská banda, která je někde na pomezí early reggae a rocksteady, brázdí podia evropské scény už pěknou řádku let a u jejich domácího labelu Liquidator rec., jsou jako doma. Po třech letech od vydání alba Reggalactico, přišli opět s další deskou. Tentokrát nese název La Onda Cosmica, což by se dalo volně přeložit, jako:"Na kosmické vlně", bohužel při poslechu téhle desky jsem se jako na vlně opravdu necítil, natož kosmické. Nový počin vyšel letos v červenci u Liquidator Records a celkem na něm najdete 13 zářezů z toho 6 instrumentálek a dokonce i ska. Nemůžu si pomoct ale v poslední tvorbě Los Granadians mi chybí hitovky, jako je např. Reggae Clam Clam, i když určitá dávka humoru a nadsázky je v jejich muzice znát pořád, obzvlášť při koncertech. Los Granadians se na desce La Onda Cosmica, tentokrát pustili víc do rocksteady, které na albu převažuje, což si myslím, je trochu na jeho úkor, jelikož postrádá patřičnou dávku energie, upřímě, víc mě baví jejich reggae věci. První track Crateras y Polvo, který otevírá celou desku, je taková klasika na kterou jsme u Los Granadians celkem zvyklý, instrumentálka, hamondy, dozvukující ságo, prostě klasika. Následuje song Rocksteady Birthday, ke kterému je i videoklip, takže hodnocení nechám na vás zde. Mě ale nejvíc zaujaly tracky Pica Hielo, což je asi jediná, early reggae klasika, kterou tu najdete, za poslech určitě stojí svižnější rocksteady instrumentálka Camino a la Villaverde, A Tu Lado je naopak trochu oddychovější věc, podobně, jako další instrumentálka Chocolate a Coco, kde opět dominují hamondy a hlavně basa, která vás ukolébá ke spánku, takže během řízení bych nedoporučoval poslech tohoto songu, pokud se nechcete někde roztřelit. Co mě dost překvapilo byl track Donde Está, což je pravděpodobně první ska v podání Los Granadians, co jsem kdy slyšel a musím uznat, že ska by jim taky docela sedlo. Šestici toho lepšího, co se dá na albu La Onda Cosmica najít uzavírá, zároveň poslední song El Sonido de las Estrellas, další skvělá rocksteady instrumentálka plná hamondů s klasickou, pobrnkávající kytarou, jak se na rocksteady sluší a patří. Bohužel ta druhá, podle mě horší polovina desky postrádá nápad, energii a celkově se dost slévá dohromady (viz. songy Festival nebo Buena Costumbre). Možná za menší vyjímku by se dal ještě považovat track Rumbo a Lo Desconocido, kde dostala hlavní slovo kytara ale tím jsem vyčerpal všechny trumfy. I když dobrá polovina desky nezní vůbec špatně a ohodnotil jsem jí celkem kladně, přesto na mě působí spíš jako lepší průměr (teď mě fanoušci Los Granadians ukamenují!), zkrátka nenadchne ale ani neurazí. Na mě celkově tohle album působí dost nemastně a neslaně a i když jsem se snažil po několika posleších na něm najít něco, co by mě přesvědčilo o opaku, bohužel nic takovýho jsem nenašel. Vyjádřeno v číslech 6-7 z 10.
Na to, kolik desek za těch víc, jak 20 let NYSJE vydali, na kontě mají zatím jenom tři EP. A právě jejich poslední EP Free As a Bird, se dnes pokusím rozeberat do poslední noty. EP vyšlo v roce 2014 na zančce Mésdemil a najdete na něm celkem 6 tracků. Zároveň jde o jejich, zatím poslední počin, kterému předcházelo album Step Foward z roku 2013. EP otevírá instrumentálka Free As a Bird, postavená na známém hitu Byrona Lee & The Dragonaires Jamaican Ska, ovšem hozená do skajazzu, plná dechů a solo výstupů. Následující Movin' On je o něco pomalejší ska, bohužel trochu slabšího ražení. Za to další zářez Groovin' Steady je asi to nejlepší z celého EP. Svižná skajazz instrumentálka, míchnutá notnou dávkou popu a energie (a to mě fakt baví), moc povedená záležitost. Další song v řadě, reggae track I Love You s příšerným, naprosto kýčovitým intrem mi příjde, jako to nejlacinější co jsem kdy od NYSJE slyšel. Nejen, že tracky o lásce fakt nedávám ale refrén typu "I love you, yes I do" to úplně zazdil. Naštěstí předposlední song, další skajazz instrumentálka Hot Like Fire, kde můžete v intru (v samplu) slyšet i Bounty Killera to všechno zachraňuje. EP uzavírá song My Baby Just Cares For Me, kde se přiznávám jsem si nebyl jistý, jestli jde o ranný ska nebo rythm and blues, nebo nějakou další kombinaci ska. A tím se dostáváme nakonec! Popravdě řečeno EP Free As a Bird nepovažuju za něco co bych musel nutně mít ve svý sbírce vinylů, ne že by nestrácelo hudební kvality ale kromě pecek, jako Groovin' Steady a Free As a Bird tu není, nic co by mě nějak zvlášť zaujalo, zkrátka průměr a i hodnocení tomu bude odpovídat. 7 z 10
Žádné komentáře:
Okomentovat