Poprvé za čtyři roky, tu mám k recenzi čistě dancehallovou desku a musím říct, že jsem nečekal, že ještě dnes někdo dokáže udělat tak olodschoolové album jako je Dig It All. Deska je výsledkem spolupráce Dr. Ring Dinga, který jak je známo, je nejen aktivní ve ska scéně ale je i nadaný dee-jay a jak jsem kdysi dávno četl v nějakym rozhovoru tak oldschool ragga se mu z dancehallu líbí nejvíc, tudíž ani se není čemu divit, že se pustil do tohoto projektu. Dreadsquad je naopak reggae/dancehall soundsystem z polské Lodže, který je aktivní už od roku 2001 a který má za sebou kromě hraní po Evropě a spolupráce s rapery jako O.S.T.R, Tede nebo Numer Raz i vystoupení na největším evropském reggae festivalu Rototom Sunsplash. Album Dig It All vyšlo na konci listopadu 2014 na značce Superfly Studio, celkem na něm najdete 14 tracků v duchu oldschool ragga, přesně v takovém znění jak se hrálo někdy na přelomu 80. a 90. let, naprosto autentický sound a věřím tomu, že kdybych neznal Dr. Ring Dinga a někdo mi řekl, že je to deska 25 let stará, tak mu budu věřit. Současný dancehall a víceméně i dancehall poslední dekády mě vůbec nebere a tak je tahle deska pro mě takovou menší satisfakcí, že starý sound ještě definitvně nezmizel. Dreadsquad tu předvádí dokonalou produkci a přesvědčí vás, že v Polsku jamajskou muziku prostě umí a jak je vidět, tak ve všech jejích formách. Jelikož jde o ragga nemá cenu se tu zabívat muzikantskými výkony, výpíchnu proto ty nejlepší songy jako je např. Your Sound Is Done, kde se najde i pár dubových prvků, Sweet Like Candy, která je založená na Sleng Teng riddimu, což byl vůbec první ragga track vůbec, další a mnohem dubovější věcí je Think Positive a za zmínku stojí i Come Test, ke kterému je i videoklip. Samozdřejmě nesmím opomenout i výkony Dr. Ring Dinga, který si osvojil raggamuffin stejně tak, jako hru na tormbon a i přízvukem vás ještě víc přesvědčí v tom, že v dancehallu je doma, stejně tak jako ve ska. Asi jediný track kde jsem trochu pochytil sdělení je Modern Time, kde se Ring Ding opírá do dnešní předigitalizované éry, kdy se zdá, že lidi žijí víc na internetu, než v reálu. Nemůžu si pomoct podle mě je na tomhle albu dobrý skoro každý song ať už je to oddychovka Creation, Telemarketer (o otravných telemarketingových operátorech), nebo Ugly Gal, skoro každá skladba má něco do sebe. Nevím, jestli jsem se touhle recenzí zrovna trefil, předpokládám, že vy co máte radši Ring Dinga ve ska, spíš oceníte věci jako je třeba Dr. Ring Ding Ska-Vaganza nebo Dr. Ring Ding and Kingston Rudieska ale i tak si myslím, že není na škodu si trochu rozšířit obzory za hranice ska. No a pokud by vás zajímaly Ring Dingovi dancehall věci trochu víc, poohlédněte se po desce Dr. Ring Ding - Nice Again (2007), která je laděná v podobném duchu. Závěrem bych dal plný počet, nejen pro Ring Dinga ale i pro Dreadsquad, který tu předvedli výbornou práci. Dig It All 10 z 10!!!
O londýnských The Delegators byla řeč už před dvěma lety, kdy jsem v Londýně navštívil koncert jejich projektu, který byl personálně spojen s francouzkými 2Tone Club, bohužel o kapele The Immigrants jsem dál už neslyšel. Druhá zmínka byla z konce roku 2013 kdy vydali svojí debutovou desku All Abroad. Album All Abroad vyšlo v listopadu 2013 tři roky po jejich EP Movin'On a teď ho mám konečně k dispozici k recenzi. Celkem tu najdete 12 většinou rocksteady tracků, tu a tam s menším přesahem do early reggae a našli by se tu i dva ska vály. Desku otevírá song Be Good To Me, tradiční rocksteady ve středním tempu, song který je sice povedený ale ne něčím tak vyjímečný, že by mě vyvedl z rovnováhy a taková je v podstatě i celá deska, proto bych to samé mohl říct i o následující I Didn't Mean To Break Your Heart, což je jeden ze dvou ska tracků, nebo o do rocksteady hozené It Ain't Love. Rocksteady mám sice rád ale jeho naprosto přesné kopie dnešních kapel mě zrovna moc neberou, chybí mi tu nějaký hudební nápad, který by tu muziku posouval dál, něco ve smyslu dirty reggae, které si sice bere inspiraci z early reggae ale přesto se najdou kapely, které se nebojí přímíchat trochu vlastních nápadů. Dance je první early reggae song z celého alba, možná kdyby tu byl ponechán větší prostor klávesám mohl by to být mnohem lepší track, na druhou stranu musím říct, že plusem skoro celé desky je jejich zpěvačka, která má hodně soulový hlas, který dal o sobě znát hned v úvodní Be Good To Me nebo Into Your Eyes. Po instrumentální stránce mě asi nejvíc zaujaly tracky Minus One, což je další trad. ska s výborným dechařským intrem a early pecka I Don't Mind, i když ta nejen po hudební ale i vokální stránce, protože zpěavačku mají Delegators opravdu nadanou. A když už jsem mluvil o jejím soulovém hlase, tak bych nesměl zapomenout na poslední skladbu a zároveň podle mě i tu nejlepší z celé desky, cover Nowhere To Run od Martha and The Vandellas. Tuhle výbornou soulovou pecku z 60. let tu Delegators předělaly do svyžného early reggae ale díky zpěvačce ani v reggae verzi z ní nezmizel nádech soulu. Tím jsem v podstatě vyčerpal to co mě z alba All Abroad zaujalo nejvíc, větší část desky je hlavně o rocksteady v tom pomalejším tempu, což zrovna není můj "cup of tea", vždycky mi tenhle styl přišel (a obvzlášť u dnešních kapel), jako dost "obroušené" reggae, jde halvně o tracky jako Crying, All Abroad, Trouble nebo You and Me. To je k albu All Abroad asi vše, na mě působí až moc velkou snahou znít přesně tak jako v 60. letech, což mi ani tak nevadí v early reggae pasážích, jako spíš u rocksteady, plusem je tedy alespoň zpěvaččin hlas ale jinak i přesto, že jde o dobře zpracovanou desku mě se do vkusu trefili jen částečně. 6,5 z 10 berte jako kompromis!
Žádné komentáře:
Okomentovat