Dub....The Sound Meditation

V březnu jsem nastínil v profilu dubového producenta Scientista, že časem se na stránkách objeví také obsáhlejší historie tohoto subžánru reggae muziky. Plán jsem splnil, takže vás můžu seznámit s historií a vývojem tohoto hudebního inženýrství, kterým dub bezzesporu je. Dub je v podstatě reggae, zbavené vokálů, ořezané jen na strohý základ v podobě basy a bicích s přidáním různých zvukových efektů, nebo toastingu dje. Za vynálezce a hlavního mentora dubu je obecně považován King Tubby (vlast. jménem Osbourne Ruddock 1941-1989), ovšem první instrumentální verze songu se objevila už v polovině 60. let ve Studiu One Coxsona Dodda, když nechal nahrát soxofon Rolanda Alphonsona (Skatalites) do instrumentální verze Perryho písně Hold Down. Další story o vzniku dubu se vztahuje k roku 1968, kdy se ve studiu Treasure Isle Duka Reida, nedařilo smíchat vokál Slima Smithe do tracku To Proud to Beg, nakonec si zákazník (majitel obchodu s deskami), který si píseň objednal odnesl jen instrumentální verzi bez vokálu. U tohoto okamžiku byl i mladý King Tubby, který tento track použil při produkci jeho sound systému Hi-Fi, tehdy začínající dj U-Roy do toho spustil svůj toasting a nový subžánr reggae byl na světě. Djs tak měli konečně volný prostor pro toasting, díky vypuštěnému vokálu a tak měl prvotní dub využití hlavně při produkcích sound systémů. Vraťme se ale k King Tubbymu. Tubby se začíná preparací instrumentálek zabývat naplno a během 70. let se stává hlavním producentem tohoto subžánru, přidáváním zvukových efektů v podobě echa a občasnými výkřiky dje, tak pokládá hlavní rozpoznávací znaky dubu. Vznik dubu můžeme dělit na tři fáze, v té první se používaly pouze vokálů zbavené verze, pro potřeby sound systémů.

V té druhé se objevují už pod názvem "version" na B stranách 7" singlů, kde už jsou nepatrné zásahy zvukaře, ovšem ještě ne pod názvem dub, ten se začíná používat trochu později. Počátek 70. let už přináší kompletně hudebně vypreparované nahrávky, kde se už objevují i djs a dodatečná instrumentace, ovšem stále ještě pod názvem "version". Postupně se tyto "version" stávají čím dál více samostatnějším žánrem a začínají vznikat i plně dubová alba - nový styl je na světě - DUB. Nejzásadnější osobností prop dub je Osbourne Ruddock alias King Tubby, který v 70. letech položil jeho základy, spolupracoval s nespočtem producentů jako byl Bunny Lee, instrumentalisty jako Augustus Pablo, mnohými zpěváky a dji a také s Lee Scrach Perrym, který jako první vyprodukoval první čistě dubovou desku Blackboard Jungle Dub ve spolupráci právě s Tubbym. Dalším typickým znakem pro dub je hra na melodiku (klávesovou foukací harmoniku), tento nástroj byl do té doby vnímán jen jako dětská hračka ale dub z něj udělal plnohodnotný hud. instrument. Prvním kdo použil melodiku v dubu byl dnes už legendární Augustus Pablo. Poprvé tento nástroj použil v roce 1969 v songu Iggy Iggy, další z jeho ranných tracků byla píseň East of River Nile a asi jeho nejznámější song je Java. S King Tubbym spolupracoval na dnes už legendárním a zásadním dubovém albu King Tubby Meets Rockers Uptown. Dub se v průběhu 70. let stal velmi oblíbeným subžánrem, skoro každý producent měl ve své fonotéce alespoň jedno dubové album, do dubu se přepracovával skoro každý tehdejší reggae hit a postupně se dostává také na Britské ostrovy, kde se plně zabydlel a rozvíjí až do dnešních dnů, narozdíl od Jamajky, kde v podstatě nemám informace, že by dnes vznikala rozsáhlá dubová produkce.

Augustus Pablo

V Anglii je díky početné jamajské komunitě reggae jako doma a i zde vznikal sound paralelně už od dob ska. Ovšem s odstupem od rodného ostrova je zvuk britského reggae odlišný od produkce na Jamajce a to platí i pro dub. Jedním z nejznámějších bristkých dubových inženýrů je Jah Shaka, který v Londýně provozuje od 70. let svůj sound system a v roce 1980 založil label King of the Zulu Tribe, spolupracoval se zpěváky jako Horace Andy, Max Romeo nebo dalšími producenty jako např. Mad Professor. Neil Fraser alias Mad Professor se narodil v jihoamerické Guayaně a do Anglie se přistěhoval v 60. letech. Dnes je jednou ze zásadních postav britské dub scény. V roce 1979 zakládá v Londýně svůj label Ariwa rec. a v roce 1982 vydává první debut s názvem Dub Me Crazy pt.1. Z tohoto alba se stane řada úspěšných dubových počinů, z nichž Dub Me Crazy pt. 3 African Connection je jednou z jeho nejsilnějších desek vůbec. V roce 1989 vydává ve spolupráci s Lee Scrach Perrym desku Mystic Warrior ale v 90. letech přichází menší útlum jeho hudebních aktivit. Velmi významnou postavou počátků britského dubu je také Scientist, který se proslavil jedním ze zásadních dubových alb jménem World of the Evil Curse of the Vampire z roku 1981, ovšem jeho rozsáhlý profil najdete v sekci historie kapel a interpretů. S postupnou digitalizací a příchodem sysntezátorů se rozšiřuje i sound samotného dubu o další efekty, zvuk se postupně čím dál víc digitalizuje ale stále si zachovává ráz instrumentální hudby, což je znát v další dekádě. Další významnou postavou na poli britského dubu je producent Adrian Sherwood. Od 70. let pracoval v hud. průmyslu. V roce 1980 si založil label One-U-Sound. Inspirován soundem King Tubbyho a Lee Scrach Perryho, začíná s počátečními neúspěchy tvořit vlastní nahrávky. V roce 1982 vydal debutové album Pounding System kapele Dub Syndicate, se kterou na dlouhou dobu rozjíždí spolupráci. Zion Train je pro českého posluchače asi tou nejznámější ikonou nejen britského dubu, jelikož k nám pravidelně jezdí koncertovat skoro každý rok.

Zion Train

Kapela vznikla v roce 1990 v Oxfordu a za tu dobu stihly vydat více, než 12 desek. Zatím poslední State of Mind v roce 2011. V současnosti představují aktuální pojetí dubu. Další ikonou jsou Mungos Hi-Fi Sound System, který vznikl v roce 2000 ve skotském Glasgow, za více než 10 let půspbení na scéně mají na kontě zatím jen 3 alba a hormadů EPs. Nesmím také zapomenout na Vibronics z Leicesteru, kteří brázdí vody nejen britského dubu už od roku 1995. Dub se částečně promítá také do dubstepu, stylu, který vznikl na přelomu 20. a 21. století na britské taneční scéně, ze stylů jako twostep, d'n'b apod. Dnes se těší dubstep velké komercializaci ale s dubem jako takovým nemá tolik společného a nedá se považovat za jeho nástupce. Nicméně spousta z těch co dnes tak hltají dubstep nemá ani ponětí o dubu.