Je k neuvěřní, co všechno se dá v Anglii najít na stáncích a v regálech obchoďáků, schválně si to představte koupit v Čechách na stánku magazín ovlivněnej Mods, Northern Soulem a samozdřejmě skůtrama. No a přesně tenhle magazín tady najdete (cca za 3 libry) na každym stánku a v obchoďácích :-D. Jde už o regulerní magazín, takže i úprava tomu odpovídá, celkem 146 stránek a všechno na kříďáku (jak jinak). Začátek samozdřejmě patří úvodu a taky zde najdete přiloženej plakát Lambretty Serie 1, protože tohle číslo bylo věnováno 55. výročí od zahájení její výroby. Čásák je podobně koncipovanej, jako např. u nás vycházející magazíny o tunningu, takže kromě článků s vyloženě technickým charakterem (který mě stejně moc nezajímaly a ani tý angličtině v nich jsem moc nerozuměl), tu najdete články i o jednotlivých skůtrech (většinou Vespy a Lambretty). Ale ne žádný nový modely ale jenom starou dobrou klasiku, se všema těma chromama, zrcátkama a nosičema na nahrádní pneumatiku apod. Jak už jsem naznačil na začátku, magazín je i poměrně kulturně založenej, hned z úvodu proto nechybí článek o reedici alba The Who - My Generation z roku 1980. Další stránky jsou věnovány už jednotlivým modelům. Nejvíc mě tady zaujala Lambretta Li 150 v dokonalý oranžovomodrý úpravě s tak nalakovanejma chromama a propracovanejma detailama, že byste z ní oči nespustily (hotovej skvost), nebo cestovní Vespa PX 150 Cat, Ruská tříkolka UGG SK1, nebo trochu zašlá Vespa VS1 a spousty dalších skůtrů (ale to by byl výčet na celou stránku). Několik stránek je tu věnováno 55. výročí Lambretty Serie 1, dokonce i s otištěným původním článkem z roku 1958. Mimo to pozvánky na různý místní fesťáky (INKfest, Back with Mods) se zaměřením na Rockabilly, Punk, Ska apod. a samozdřejmě i na scooter srazy, který tady v Anglii nazývaj scooter rally a inzerce servisů, věci vyloženě už pro fajnšmekry. V tý kulturou se zaobírající částí magazínu najdete reporty z Northern Soul All Nighters, X-mas Mod Ball, několika scooter rally, dále reporty z japonského tour Mod beat kapely The Circles a legendárních The Who a jejich tour po USA. Pár recenzí a profil / rozhovor s mladou punkovou kapelou Tennysons, jejichž inspirací jsou Cockney Reject (což je pecka, alespoň je vidět, že tu punk nevychcípal úplně). Na dalších stránkách najdete např. fotky skůtrů čtenářů a musím říct, že některý si s tím opravdu umí vyhrát, kolikrát, když se podíváte na desing dnešních skůtrů a na to co se vyrábělo v 50. a 60. letech, tak je jasný proč je tenhle magazín zaměřen právě na starou, dobrou klasiku. Na zadních stranách nechybí ani bazar, takže jestli si chcete pořídit skůtra z UK, tak si připravte tak kolem 1800 - 2000 liber :-D. Těch věcí je tady samozdřejmě mnohem víc ale vzheldem k tomu, že magazín má celkem 146 stránek a spoustu článků se zabývá i technickou stránkou, tak bych tuhle recenzi uzavřel už jen odkazem na scootering.com. Tenhle časák je sice zaměřen především na skůtry jako takový ale i přesto zde nechyběly další odkazy na kulturu souvysející s tímhle kultem a to je důvod, proč si myslím, že sem bez problémů, tahle recenze zapadne. Konec konců, skůtr je i jedním ze symbolů ne!?
+-+front.jpg)
Sice nejde o ska ani o reggae ale nemohl jsem si odpustit nezrecenzovat tuhle desku, navíc Movement jsem už představoval v profilu, takže proč ne. Stylově si moc netroufám je někam řadit, konkrétně u alba Fools Like You jde o fůzi punku, powerpopu…..no radši bych to ani moc nespecifikoval, zkrátka Mod beat. Nicméně hlavní jsou kytary, silná basová linka, melodičnost a jak už je u Movement zvykem, taky silné politické poselství, které vane z leva (takže se Mádle s Issovou třeba poserte). Co se týká, již třetí desky Fools Like You, vyšla koncem září 2012 na jejich vlastní značce Movement rec. a to dokonce i v limitované edici na modrém LP. Mods nejsou mrtvý ani v 21. století a tihle Dánové to dávají jasně najevo, právě touhle deskou. Album začíná akustickým intrem Monday Mornig, které perfektně navazuje na další song s názvem We Got Marx, který je takouvou ochutnávkou o čem tahle deska bude. Následuje stejnojmenný track Fools Like You, který vás posadí na zadek hlavně ze začátku, kdy na vás začne štěkat solová kytara, která vás musí (stejně jako celý song) zvednout ze židle, i kdyby jste byli chromý a to ani nezmiňuju basu a to solo v 01:53 minutě. Podobnou nakopávačkou je i další track Since You’ve Been Gone. Nemůžu opomenout basu, která byla to co mě na Movement vždycky bavilo. Na to, že jde o kytarovku, tak basa tu má hodně prostoru a jen tak nezapadne v pozadí (viz. songy jako Put The Lights On, nebo Set Me Free). Track They Won’t Help You je sice takovou menší oddychovkou ale na tempu nezpomalí ani tentokrát, jen ubylo kytar a přibylo víc melodie a ani zde nechybí silná basová linka. Saving All My Kisses je jednou z mála slaďáren na desce Fools Like You ale ani zde se nepolevuje z tempa a opět tu najdete moc pěkný solo v 01:52 minutě. I Can Hardly Live Without You je dost obdobným příkladem. Předposlední song Set Me Free, jak už jsem zmiňoval mě dostal hlavně díky base a ani u něj nezůstanete v klidu stát na místě. Punková razantnost, tempo, energie, to je vše co v tomhle tracku najdete. Blížíme se ke konci, jediný song, který moc nemusím je poslední akustický If Just My Heart Was Turning, na mě až moc velká slaďárna ale jinak bych ohodnotil tuhle desku plným počtem. Nechybí tu výborný melodický linky a sola, punková razance, energie, politický poselství, zkrátka vše a to celý zabalený do elegantního Mod hábytu.
Prince Bustera je asi zbytečný nějak blíž představovat, takže se podíváme rovnou na recenzi. Fabulous Greatest Hits je asi jedna z nejznámějších kompilací Busterových hitů z 60. let, takže zde, na 12 tracích najdete většinou rocksteady a ska a nejedna pecka z této výběrovky byla později předělána v éře 2tonu. CD vyšlo v roce 1998 u Melodisc rec., takže je to asi nejstarší věc co jsem tu měl na recenzi. V bookletu nic moc zajímavýho nenajdete, kromě odkazů na další Busterovi výběrovky a jeho profilu na zadní straně obalu, proto začnu hned prvním songem Earthquake, což je jedna z Busterových rocksteady klasik. Ovšem mě nejvíc dostal ska song Texas Hold-Up, hlavně díky perfektně zahranýmu intru. Následující rocksteady instrumentálka Freezing Up Orange Street, kde nechybí ani hamondky a pořádně dunivá basa, je takovým malým náznakem blížícího se reggae a podle mě jeden z nejlepších tracků na týhle kompilaci. Další songy jako Free Love, Julie On My Mind (což je taková kombinace soulu a rocksteady - sic!) nebo Ghost Dance mi příjdou jako ty slabší kusy a určitě by se našli daleko lepší zářezi, jako např. Prince of Peace nebo Wreck a Pum Pum, který by sem zapadli daleko líp. Z větší části tu je zastoupeno spíš rocksteady, takže zde nechybí pecky jako Také It Easy, Judge Dread. Ze ska Too Hot (kterou později předělali Specials) pro mě Busterův song No.1 ever - Ten Commandments of Man, samozdřejmě Al Capone (což určitě znáte od Specials, pod názvem Gangsters) a celou kompilaci uzavírá song Barrister Pardon, založený na stejném riddimu jako Judge Dread. Co dodat, pokud si libujete v offbeatu 60. let, neměla by tahle výběrovka chybět ve vaší poličce :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat