V tomto článku tentokrát nepůjde o muziku ale pojítko by se tu díky skins přecijenom našlo, jelikož fotbal byl odjakživa jejich nedílnou součástí, která se částečně promítá i do muziky, především pokud se bavíme o oi! a street-punku. A tak jsem se rozhodl přiblížit trochu jiný pohled na fotbalové fans a ukázat, že na ochozech stadionů a mezi ultras, nejsou jenom bitky chtivý hooligans, kteří především ve střední a východní Evropě inklinují hlavně ke krajní pravici a iq mnohých z nich odpovídá vypnuté automatické pračce. I přesto, že nejsem fanoušek fotbalu, dokážu ocenit atmosféru, kterou dokáží ultras díky choreu, pyru a chorálům na stadionu vytvořit a dokážu si představit, že to může být strhující. O to víc si cením těch fanoušků, kteří se nebojí dát najevo své postoje a hodnoty, jako antirasismus a odpor k nacionalistickým tendencím a fašounům jim není cizí, protože co si budem nalhávat pohled na některé tribuny, zejména ve východoevropských zemích, kde kelťák nebo totenkopf není vyjímkou, je prostě na blití. Pokud tedy existují i ultras, kteří stojí na druhé straně pomyslné barikády, není to nic jiného, než odpověď na tyto tendence. Stejně tak jako u skinheads, pokud totiž někdo tvrdí, že se SHARP nebo reds snaží do subkultury zavést "politiku", neuvědomuje si jednu věc a to, že právě fašizace skins byla to, co zapříčinilo štěpení na SHARP nebo RASH. To samé by se dalo říct, v tomto případě i o fotbalových ultras, proto nechci vypadat, jako pseudoradikál sedící za klávesnicí počítače, který si honí ego nad tím, když vidí, ať už je to kdekoliv, sebemenší náznak levicovosti. Ve výčtu fotbalových klubů záměrně nezmiňuji pražskou Bohemku a slovenský Trenčín, jelikož se v tomto prostředí nepohybuji a zápasy nenavštěvuji a nerad bych tak psal o prostředí ve kterém se nevyznám. Navíc většina z nás určitě ví, jakou má část Bohemky reputaci o čemž svědčí družba se St. Pauli (Barflies United) a tak nevidím důvod se o tom dál rozepisovat. Pojďme se tedy podívat, které evropské kluby a jejich fans stojí na té druhé straně "barikády".
FC St. Pauli
založeno: 1910 soutěž: 2. liga
St. Pauli se stal bezpochyby asi nejznámějším fotbalovým klubem, který otevřeně deklaruje svoje antirasistické a antifašistické postoje, což se projevuje nejenom díky fanouškům a jejich choreu ale i na stadionu, jako takovém, což je známka toho, že i vedení klubu si tuto tradici uvědomuje a lebka s překříženými hnátami, která byla původně symbol užívaný jenom fanoušky se stala symbolem klubu. Co se fotbalu týká, St. Pauli během své historie, především, mezi lety 1922 - 1963 hrálo většinou v první lize, do které se ve své novodobé historii dostalo celkem pětkrát, naposledy v roce 2011, v tom roce sice setupuje do druhé ligy ale po 33 letech poráží svého městského rivala Hamburg SV. Největším úspěchem klubu byl asi zápas s Bayernem Mnichov v roce 2002, který skončil porážkou Bayernu 2:1. V sezoně 2002/2003 přichází propad do třetí ligy a přicházejí finanční potíže, které se díky iniciativě fanoušků ale i města podaří vyřešit a klub je tak zachráněn. Zajímavostí by mohlo být, že na přelomu 80. a 90. let kopal za St. Pauli český reprezentant Jan Kocián.
Počátek levicového kolte na St. Pauli sahá do poloviny 80. let, kdy vzrůstá počet fotbalových chuligánů a nasilí na stadionech. S tím také roste i nárůst rasistických a nacionalistých projevů během hry, což bylo právě důvodem, proč se většina fans vymezujících se proti tomuto trendu, začala stahovat právě k St. Pauli. Původně totiž místní punks, kteří založili tuto tradici, chodili na zápasy Hamburg SV, kde se stávali terčem útoků nácků a fašizujících chuligánů a tak se někdy kolem let 1986 - 1987 začali přesouvat na zápasy St. Pauli, kde byl klid. Dalším faktorem byla do určité míry i blízkost Hafen Strasse, kde se nacházelo spoustu squatů a autonomních center, které se v té době policie (podobně, jako dnes u nás) snažila vyklízet. Právě tato oblast Hamburku se stala základnou pro fanoušky St. Pauli, kteří byli z části z řad punks, anarchistů a dalších autonomů a tak byli vždy terčem nácků a tak se i na zápasech začali jasně vymezovat proti fašismu a rasismu a vznikla tak tradice a pověst klubu, která trvá dodnes.
A.S. Livorno Calcio
založeno: 1915 soutež: 2. liga
AS Livorno bych v tomto případě řadil k extrémnější verzi toho o čem jsem psal, jelikož jde o klub, kde jsou sice antirasismus a odpor ke krajně pravicovým projevům, také doma ale v jejich pojetí jde o něco, co země s historickou zkušeností s komunismem asi nikdy nepochopí. Bohužel v jižní Evropě, které právě tato zkušenost chybí jsou stále lidi, kteří asi opravdu věří, že pokus o komunismus, byla procházka růžovou zahradou. O tom ale později. AS Livorno hrálo během své historie, jak první, druhou ale i třetí ligu, v sezonách 1932/1933 a 1936/1937 získalo dvakrát titul mistra 2. ligy a v sezoně 2006/2007 se poprvé dostali do poháru UEFA. V sezoně 2012/2013 dosáhli na třetí místo v serii B a v další sezoně postupují do první ligy, kde se drží pod sředem tabulky. V současnosti hrají opět druhou ligu.
Určitě ne všichni fanoušci Livorna inklinují ke komunismu ale velká část ultras ano, o čemž svědčí i jejich chorea, kde nechybí srpy a kladiva, vlajky SSSR, Kuby, nebo portréty Che Guevary. Asi nejradikálnější v tomto směru je skupina ultras, pod názvem Curva Nord. Ovšem ultralevicová tradice Livorna sahá už do počátků klubu, protože právě Livorno bylo městem, kde byla v roce 1921 založena italská komunistická strana a kde byla levicová politika a dělnické, průmyslové prostředí nedílnou součástí místní komunity, což se projevilo i u fanoušků Livorna, kteří byli klubovým barvám stejně tak oddaní, jako jejich politickým ideálům a tak je toto pojetí pro AS Livorno tradicí už do začátků klubu. Ovšem politické zaměření se neprojevovalo u Livorna jen na tribunách ale i na hřišti samotném a to díky jejich býv. útočníkovi Cristiano Lucarellimu, který dával po každém vítězném golu najevo své sympatie levicovým fans, zaťatou zdviženou pěstí. Za zmínku určitě stojí, že právě mezi ultras Livorna, Olimpique Marseille a A.E.K Athény existuje už několik let družba.
Olimpique Marseille
založeno: 1899 soutěž: 1. liga
Zajímavostí Olimpiqu je, že v prvních letech jeho existence bylo nejdůležitějším sportem klubu rugby, až s příchodem němců a angličanů se stal fotbal hlavním klubovým sportem. První celonárodní titul získali v roce 1924, když vyhráli Coupe de France. Olimpique vyhrál francouzkou první ligu celkově devětkrát, v roce 1993 porazil 1:0 AC Milán a stal se tak poprvé vítězem Ligy Mistrů. Po úplatkářském skandálu z roku 1994 dostal zákaz obhajovat titul a tak sezonu 1994/1995 odehrál v druhé lize. V sezoně 2003/2004 byl poražen Valencií, ve finále Poháru UEFA. Zatím poslední prvoligový titul vybojoval v sezoně 2009/2010.
Historie Olimpiqu Marseille sice není tak zajímavá a ani jeho pověst, jako klubu s levicovými ultras není tolik rozšířená, jako v případě St. Pauli a AS Livorna ale co do počtu, patří k těm největším. V rámci Olimpiqu existují tři velké ultras skupiny, Comando Ultra 84, Yankee Nord a South Winners. A právě South Winners se profilují jasně levicově a jsou největší ultras skupinou, čítající kolem 5500 fanoušků. Kořeny této skupiny sahají podobně, jako u St. Pauli do poloviny 80. let, konkrétně do roku 1987, kdy byla založena. Vzhledem k tomu, že spoustu obyvatel Marseille se ani nepovažují za francouze a s přihlédnutím k liberálnímu a multikulturnímu prostředí města ale i složení fans Olimpiqu, není divu, že se skupina profilovala hned od začátku, jako antirasistická a levicová. Jméno si dali podle jižní tribuny, kde se scházeli a podle transparentu "Win for us". V té době se ve Francii začaly rozšiřovat skupinky konfrontující naziskinheady (Red Warriors, Marseille Red Army) a mnozí z nich patřili i k fanouškům Olimpiqu Marseille. Bombr obrácený oranžovou podšívkou navrch se stal symbolem odporu k náckům a právě oranžová barva se stala, po roce 1989, po demonstraci fanoušků Olimpiqu, proti náckům ze skupiny KOP of Boulogne, patřící k ultras Paris Saint Germain, symbolickou barvou South Winners. Oranžový bombr byl potom k vidění na jejich stadionu, ještě několik let.
A.E.K Athens
založeno: 1924 soutěž: 1. liga
A.E.K Athens patří se svými městskými rivaly Panathinaikosem a Olimpiakosem, ke třem nejúspěšnějším řeckým klubům. Klub byl založen válečnými uprchlíky po prohrané řecko-turecké válce, na začátku 20. let. Jako jediný řecký klub se dostal v sezoně 1976/1977 do semifinále poháru UEFA. Klub v roce 2013 sestupuje z první ligy a kvůli finančním potížím, přechází rovnou do amaterské třetí ligy. V roce 2015 se opět vrací do první ligy, kde skončil celkově čtvrtý.
Většina fanoušků jsou potomci uprchlíků z Istambulu, po nucené výměně nár. menšin, po uzavření míru mezi Řeckem a Tureckem v roce 1923, tudíž není divu, že jim je vlastní antirasistický a antifašistický postoj. Největší ultras skupinou jsou Original 21, zatímco nejstarší Gate 21, kteří se zformovali už v roce 1975. Jak už bylo řečeno, díky společně vyznávaným hodnotám mají družbu s fanoušky Olimpique Marseille a AS Livorna. Co asi nejvíc vystihuje postoje fanoušků A.E.K Athény je zápas ze 13. září 2015, proti PAS Giannia, kdy na stadion přišli společně s uprchlíky ze Sýrie a s transparentem "A.E.K matka všech uprchlíků".
Celtic Glasgow
založeno: 1888 soutěž: 1. liga
Celtic patří k jedněm z nejstarších fotbalových klubů, nejen ve Skotsku ale i na světě. První zápas odehráli v roce 1888 proti Rangers FC, kteří jsou dodnes jejich městskými rivaly, i když v současnosti hrají druhou ligu. Celtic byl založen, jako klub irských katolických přistěhovalců, což se v něm, díky fanouškům odráží dodnes. V sezoně 1966/1967 vyhráli, jako první britský tým Champions League a v sezoně 2002/2003 skončili druzí v poháru UEFA.
Jak už bylo řečeno Celtic má irské kořeny a to se samozdřejmě promítá i do ultras. Řeč je především o skupině Green Brigade, která vznikla v létě 2006 odtržením se od ultras Jungle Bhoys. Green Brigade sami se sebe označují za politicky profilovanou skupinu ultras, dle vlastních slov: "Jako politicky orientovaná ultras skupina, je základem pro naší přítomnost na zápasech používání bannerů, pyra a chorea a to, jak doma, tak i venku". Skupina se netají podporou Severního Irska a odtržení Skotska od zbytku Velké Británie. Během zápasů často zpívají irské republikánské písně, což bylo vládou kriminalizováno a označeno za urážlivé, jelikož některé chorály se vztahují k IRA. V sezoně 2011/2012 vyjádřili podporu palestinským vězňům držícím hladovku, což je dalším dokladem jejich postojů.
Partizan Minsk (MTZ-Ripo)
založeno: 2002 soutěž:
Asi nejtěžší situaci v tomto ohledu mají ultras z postsovětských zemí, kde mají nacionalistické tendence ve společnosti poměrně silné zastoupení, což jenom dokazuje konflikt na Ukrajině. Nicméně i tady se dá na tribunách najít pozitivnější přístup. Běloruské MTZ-Ripo patřilo ve východoevropském prostoru asi k nějvětšímu klubu s antirasistickými fanoušky, bohužel klub v nedávné době, díky finančním potížím i přes snahu fanoušků o záchranu zaniknul. Partizans Minsk vznikl sloučením dvou městských klubů FK Traktor Minsk a Trudovje Rezervy-RIPO, pod názvem MTZ-Ripo a poměrně brzo od svého založení začal hrát první ligu a to v letech 2004 - 2010. V sezonách 2004/2005 a 2007/2008 jí dokonce i vyhrál. Zlé časy přišly potom co litevský majitel Vladimir Romanov pozastavil sponzoring klubu. V té době vzniká iniciativa fanoušků na záchranu klubu a začínají se vybírat peníze a pořádat benefiční koncerty, kde např. vystupují kapely jako What We Feel, Mister X ale i němečtí Stage Bottles, bohužel i přes tyto akce se klub nepodařilo zachránit a v červenci 2014 zaniká.
Vznik antifašistického kotle v rámci Partizanu se dá datovat k roku 2003, ke skupině Rebel Ultras, která měla později kolem 100 až 130 členů a byla první skupinou v celém postsovětském prostoru, která se takto politicky profilovala. To mělo za následek nejen to, že byli terčem pro místní nácky (samozdřejmě i oni pro ně) ale i stát, jelikož zázemí této skupiny má kořeny v běloruském anarchistickém a antifa prostředí, které je vystavováno neustálým represím ze strany Lukašenkova režimu.
Arsenal Kyjev
založeno: 1925 soutěž: 2. liga
Arsenal Kyjev zůstává po zániku Partizanu Minsk, v současnosti asi jediným východoevropským klubem s levicově orientovanými ultras. Arsenal hrál až do roku 1936, kdy se poprvé dostal do první ligy, většinou jenom regionální soutěže. Po roce 1964 je z něj vytvořen rezervní tým Dynama Kyjev a později hraje v nižších amaterských soutěžích a koncem 80. let klub zaniká. Znovuobnovení klubu přišlo v roce 2001 potom, co díky finanční krizi zaniká CSKA Kyjev. Bohužel po ztrátě dvou hlavních sponzorů v roce 2013, musel klub vyhlásit bankrot, a až v následujícím roce byl opětovně obnoven a probojoval se do druhé ligy.
V rámci Arsenalu působí skupina ultras s názvem Hoods Hoods Klan, která se dala dohromady, někdy mezi lety 2006 - 2007, jejich počty dosahují kolem stovky členů. Bohužel získat podrobnější informace o pozadí vzniku levicového kotle v rámci Arsenalu Kyjev se mi nepodařilo zjistit.
Maďarští Pannonia Allstars Ska Orchestra, neboli PASO patří k jedněm z nejznámějších ska kapel ze střední Evropy. Tenhle několika členný orchestr na podiu opravdu nepřehlédnete a to i díky jejich frontmanovi Kristófovi Tóthovi a.k.a Lord Panamo, který při každé příležitosti nosí bílé sako a porkpie hat. Kapela koncertovala, téměř už po celé Evropě a několikrát i v Čechách a kromě vlastní tvorby, mají i několik vedlejších projektů, jako např. PASO Soundystem, kde můžete potkat členy kapely v roli selectorů, dále PASO's Roots Rockers, což je dub & reggae projekt, zaměřený hlavně na živá vystoupení a v neposlední řadě i jednou týdně radio show na stanici Tilos Radio. Poslední novinkou je jejich nejnovější album Ghost Train, které vyšlo začátkem března u německého Rocking Records. Nejen o muzice ale i o současné situaci, která se týká nejen Maďarska, jsem si povídal se zpěvákem Kristófovem Tóthem.
Zdar, takže na začátek klasika. Mohl bys říct, jak dlouho už PASO funguje a kolik má váše orchestra členů?
Kapelu jsme dali dohromady v roce 2003, takže teď hrajeme už 13 let. Obvykle máme na podiu, tak 10 lidí ale někdy je nás 12, když máme čtyři dechy a housle. Čas od času máme i hostující zpěváky, takže tohle číslo může vystoupat až na 15-16. Nejvíc muzikantů jsme měli, když jsme s PASO hráli společně se symfonickým orchestrem, to nás bylo na podiu víc, jak 60 a fakt jsme si to užívali. Tento rok jste vydali vaší poslední desku Ghost Train, co nového můžeme na tomto albu čekat? Najdeme tam i songy Részeg a Imperial Reggae, které jste nahráli minulý rok i s videoklipy?
Nová deska Ghost Train je hodně rozmanitá. Je na ní spoustu hudebních vlivů od westernu, k funky, jazzu, dubu, early reggae, dancehall, rock, hip hop, až po balkán a samozdřejmě moderní a trad. ska. Jelikož obsahuje songy, které jsme nahráli během posledních 2-3 let, tak je to skoro jako kompilace. Je na ní pět songů, které jsme už publikovali i s videoklipy: Billy Boyo, Részeg, Az én utam, Million Times a Imperial Reggae (Star Wars cover). Hrajete už víc, jak deset let, za tu dobu jste vydali jedno demo, sedm desek a několik singlů. Jak to všechno stíháte? Tolik práce za deset let, spoustu ostatních kapel nahraje za stejnou dobu jen tři desky.
Zkoušíme makat neustále. Musíme mít nový materiál, protože, to je to co nás baví. Kdyby jsme neměli žádné nové songy, nudili bysme se starými a když bysme nemohli využít naší kreativní energii a nemohli tvořit nové kousky, bylo by to frustrující. Takže nás baví stále něco dělat. Máme např. i několik vedlejších projektů, kromě Pannonia Allstars Ska Orchestra tu je PASO’s Roots Rockers, což je boční dub-psychedelic-reggae projekt, stejní lidé ale jiný přístup. Dokonce jsme už vydali s tímhle projektem desku, kterou mixoval náš kámoš, legendární Victor Rice. Také máme show, kde hrajeme jamajské klasiky, jmenuje se to PASO Traditional Ska Special a také PASO Plays Covers, což je show, kde hrajeme ska a reggae verze známých mezinárodních a maďarských hitů, filmových motivů a tak.
Vím, že PASO hrálo dvakrát na London International Ska Festivalu, určitě několikrát i v Čechách. Kde všude jste hráli a kde to bylo podle vás nejzajímavější a nejlepší. Umíte si představit např. tour po Severní Americe, kam nejezdí hrát tolik evropských kapel?
Doteď jsme hráli v 21 zemí (Německo, Holandsko, Belgie, Dánsko, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko, Čechy, Slovensko, Rumunsko, Ukrajina, Polsko, Makedonie, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Anglie) všechno v rámci Evropy, nicméně by bylo super se podívat do zámoří. Byly plány letět s PASO do Států a také jsme měli nabídku až z Japonska ale zatím jsme to ještě nemohli podniknout. Fakt doufám, že budeme mít šanci, do budoucna tyhle výlety realizovat. Tohle je trochu odlišná otázká ale myslím si, že v současnosti hodně aktuální téma. Jaký máte názor na vašeho premiéra Viktora Orbána? Hodně lidí ho totiž považuje za pravičáka a nacionalistu. Změnilo se Maďarsko za jeho vlády a jak velkou má podporu voličů?
Orbán věří v autoritářský systém, což v praxi znamená, víc a víc částí ekonomiky, kulturního života, sociálních otázek a života obecně, pod kontrolou vlády, ať už přímo, či nepřímo. Má talent udržet si sílu a také se mu daří zůstat "nezpochybnitelným" vůdcem jeho strany a pro některé lidi musí být i idealizovaným "vůdcem", navzdory některým předchozím volebním neúspěchům s kterými strana stejně počítala. V Maďarsku se totiž hodně volí proti nějaké straně a ne ve prospěch jedné. Skandály předchozí vlády vedly k vítěztví Orbána v roce 2010. Jeho strana získala 2/3 hlasů! To mu dalo možnost změnit celý systém, přejmenoval zemi z oficiální Maďarské Republiky na Maďarsko, změnil ústavu, dosadil vlastní soudce do ústavního soudu, změnil volební systém atd. atd. (podbně, jako dnes v Polsku strana "Právo a spravedlnost" pozn. redakce) Z pohledu politilogie se systém posunul směrem k ruskému autokratickému modelu, který dává větší důraz na národní příslušnost a je to takovým způsobem protekcionářské, takže ano, dá se říct, že to je nacionalističtější, než předchozí režimy. Maďarská společnost má přímou zkušenost s uprchlíky v porovnání s Českou, kde je to množství transitujících lidí, celkem zanedbatelné a navíc Česká republika ani není jejich cílovou destinací nebo transitní zemí, jako tomu bylo v září 2015 v Budapešti. Otázka je, jaký postoj k této krizi maďaři zaujímají?
Jsou tu různé postoje a přístupy. Někteří jsou vyplašení a naštvaní, což je také poháněno propagandou. Jiní k tomu přistupují, více z té humanitární stránky a poskytovali některým migrantům přístřeší a jídlo. Členové naší kapely přinesli těm co přespávali na nádraží nějakou vodu, přikrývky a další věci, stejně tak, jako jsme dříve sháněli jídlo a oblečení pro místní bezdomovce a když jsme dělali charitativní show pro lidi, kteří přišli o přístřeší a své věci, díky záplavám v Maďarsku. Je to opravdu složitá záležitost, když si uvědomíme, že masová migrace může způsobovat problémy s bezpečností a také by měla být řešena s maximální opatrností. Pokud se EU nepodaří tyto lidi integrovat, pak bude v dlouhodobém hledisku čelit vážným problémům.
Jste z Budapešti, jaká je u vás a ve zbytku Maďarska ska scéna? Mohli byste doporučit některé další maďarské kapely?
Dřívě jsme organizovali ska festivaly ale bohužel je stále méně a méně kapel, takže scéna se zmenšuje a zmenšuje... Vždycky nás ohromí, když vidíme ty davy na ska shows na Mighty Sounds. Co se doporučení týče, kapela Ketto Ketto právě vydala svojí první desku, hrají trad. ska / skajazz, což mě baví. Pokud chceš vybrat ty kapely, které tu jsou už déle: ze západního Maďrska musím zmínit Tizenhét a z východu Skafunderz. Pak tu jsou CsizmáSKAndúr, kteří byli jednou z kapel, které vedli ke ska revivalu na přelomu 90. let a kolem roku 2000 a právě jejich bubeník byl ten, kdo stál za přivedení Pannonia Allstars Ska Orchestra k životu. No a pokud máte rádi early reggae nebo rocksteady, tak pátrejte po Soulbang, Three Teadies nebo Mighty Fishers.
Ok poslední otázka. Z Maďarska do Čech to není až tak daleko, takže byste mohli znát některé ska & reggae kapely z Čech nebo Slovenska?
Hráli jsme už se spoustou kapel z Čech a Slovenska. Také jsme jich spoustu pozvali si zahrát v Maďarsku. Fast Food Orchestra, Polemic, Prague Ska Conspiracy (ještě, když hráli ska), Chancers, Ska2tonics. Jsem si jistý, že jsem některé zapoměl... Také jsme hráli s Dub In Da Trip a s Boldrikem, který je teď selector, jsme stále v kontaktu.
ENGLISH
Hi, so for the beginning classics. Could you tell us how long have PASO been playing and how many members do have your orchestra?
We have formed the band in 2003, so we have been playing for 13 years now. Right now we are usually having 10 people on stage, but sometimes we have 12 musicians if we have the 4 horns and the violin. From time to time we also have guest singers so this number can go up to 15-16. We had the most musicians on stage with PASO when we had concerts with a symphonic orchestra. Then we were more than 60 on stage. We really enjoyed it. You released this year your latest album Ghost Train, what new can we expect on this album? Can we find there also songs Részeg and Imperial Reggae which you recorded last year also with videoclips.
Our new album Ghost Train is very versatile. It has a lot of different music influences from western to funk, from jazz to dub, early reggae, dancehall, rock, hip-hop, balkan and of course modern and traditional ska. Since it contains songs that we have been recording through the past 2-3 years it’s almost like a compilation. We have 5 songs on the record that has been already published with music videos: Billy Boyo, Részeg, Az én utam, Million Times and Imperial Reggae (Star Wars cover). You have been playing for more then 10 years, for that time you released one demo, seven albums, best of album and several singles. How you can manage it all. Too much work in ten years, some bands will do during the same time just three albums?
We try to work hard and work continously. We must have new materials because that is what brings joy to us. If we do not have new songs we get bored by the old ones and if we can not use our creative energy and can not create new pieces then it gets frustrating. So we like being busy. For example we have several side projects besides the normal Pannonia Allstars Ska Orchestra. There is the PASO’s Roots Rockers which is a dubby-psychedelic-reggae side project, the same people but a different approach. We even released an album with that project. Our good friend, the legendary Victor Rice mixed it. Then we have a show where we play jamaican classic tunes, it’s called PASO Traditional Ska Special. And then there’s PASO Plays Covers, which is a show where we play ska and reggae versions of famous international and Hungarian songs, movie themes and so on. I know that PASO was playing twice on the London International Ska Festival, certainly several times in Czech. Where everywhere did you play and where was it most interesting and the best? Can you imagine for example tour in North America where not too much europian bands is going to play?
We have played in 21 countries so far (Germany, the Netherlands, Belgium, Denmark, France, Switzerland, Austria, Slovenia, Serbia, Czech Republic, Slovakia, Romania, Ukraine, Poland, Macedonia, Greece, Croatia, Italy, Ireland, UK) all within Europe. However it would be great to go overseas. There were plans to fly with PASO to the US and we also had requests from Japan, but we could not make it then. We really hope we are going to have the chance to realize these trips in the future. This is little bit different question but I think it's very actual topic now. What do you think about your prime minister Viktor Orban? Lot of people consider him as rightist and nationalist. Did Hungary change during his governance and how big support from voters he has?
Orban believes in authoritarian systems which in reality means that more and more fields and territories of the economy, cultural life, social issues and life in general is controlled by the government either in a direct or in an indirect way. He is very talented in keeping the power and he managed to stay the unquestionable leader of his party and also be an idealized leader for some of the people through the years, despite some failures like losing some previous elections which the party took for granted. In Hungary many vote against some party and not in favor of one. The scandals of the former government led to a huge victory of Orban in 2010. His party gained the two thirds of the votes. This gave him the opportunity to change the whole system, he renamed the country from Hungarian Republic to Hungary, changed the constitution, placed their own judges to the constitutional court, changed the voting system, etc. (same like today in Poland with party "Law and Justice" - editorial note) Examining from the political science side the system shifted towards the Russian autocratic model. It gives a bigger emphasis to nationality and it is protectionist in a way, so yes you can say that it is more nationalistic then the previous regimes. Hugarian society has direct experience with refugees compared with Czech, where amount of people transit trough our country is very little and anyway Czech isn't theirs final destination or transit country like it was in September 2015 in Budapest. Question is what attitude to this crisis has Hugarians generally?
There are different attitudes and approaches. Some are scared and angry which is also fueled by the propaganda. Others had approached the whole thing from the humanitarian side and gave shelter and food for some of the migrants. Our band members took some water, blankets and other things to the ones in need sleeping at the train station, the same way as we did earlier when we collected food and clothes for the local homeless people and when we had charity shows for the people who lost their houses and belongings due to floods in Hungary. This is a really complicated issue though, we realize that the mass migration is causing security issues and also has to be dealt with extreme care. If the EU fails to integrate these people then it faces some serious problems in the long run. You are from Budapest, how ska scene is there and in the rest of Hungary? Could you recommend some another hungarian bands?
We used to organize ska festivals earlier but unfortunately there are less and less bands who are still around. So the scene is shrinking and shrinking... We are always amazed when we see the big crowds at ska shows at the Mighty Sounds Festival. As for the recommendations: the band named Kettő Kettő has just released their first album, they are playing the traditional ska / skajazz that I like. If you wanna pick some of the bands that have been around for the most time: from west Hungary we have to mention Tizenhét and from east Hungary the Skafunderz. Then there is the CsizmáSKAndúr, who was one of the bands that lead a ska revival in the late 90's / early 2000's and who's drummer was the main man behind bringing Pannonia Allstars Ska Orchestra to life. If you are fond of early reggae or rocksteady search for the Soulbang, Three Teadies or Mighty Fishers. Ok last question. From Hungary to Czech is not too far so you could know some ska & reggae bands from Czech or Slovakia?
We have played with many bands from both the Czech republic and Slovakia. We have also invited a lot of them to play in Hungary. The Fast Food Orchestra, Polemic, Prague Ska Conspiracy (back when they played ska), the Chancers, Ska2tonics. I'm sure I'm forgetting some...We have also played with Dub in da Trip way back, we are keeping in touch with Boldrik who is a selector now.
Holandští The Upsessions letos slaví deset let na scéně a k příležitosti jejich prvního, kulatého výročí vydali nové EP s jednoduchým ale za to výstižným názvem 10th Anniversary. Nové EP vyšlo tradičně u německého Grover records, letos v březnu a v květnu se objevilo i na vinylu. Nový počin obsahuje čtyři, zbrusunové kousky, tentokrát zaměřené především na ska ale nechybí tu ani kalypso, které jsme mohli slyšet i na jejich posledním albu Shake it! Ukázky z nového EP si můžete poslechnout zde
Latinská Amerika oplývá řadou skvělých early reggae kapel, za zmínku stojí např. Los Aggrotones, Jamaica 69, Tempranos, nebo Crabs Corporation z Argentiny a právě odtud pocházejí i Gigantes Magneticos. Kapela původem z Buenos Aires, poprvé debutovala v roce 2013 deskou Jamaica Oldschool a po třech letech se vrací s druhým albem Power of Choice, které vyšlo u španělského Liquidator rec. Nová deska obsahuje celkem 10 tracků, z větší části hlavně rocksteady ale najdete tu i pár early reggae zářezů, jako např. hned úvodní song Well, Well, Well, kde nechybí všechny náležitosti, jako dozvukující hamond klávesy, hutná basová linka a nebo toasting. I když musím přiznat, že zrovna takhle zní hodně kapel ze stáje Liquidator rec. (že by náhoda?) Další early reggae track v pořadí, je Hittin' the Beach. Reggae pomalejšího, houpavějšího tempa, kde tentokrát hamond klávesy hrají hlavní roli, doplněné o perfektně vybrnkávající melodickou kytaru a opět "nezbytný" toasting. V podobném duchu se nese i song Hey Hey!, který lavíruje, někde na pomezí rocksteady a reggae. Následuje ho ukázkový příklad rocksteady, v podobě tracku Power of Choice, kde uslyšíte i doprovodné vokály, přesně tak, jak tomu bývá i u soulu, což mimochodem potvrzuje to, jak silnou inspirací byl soul pro rocksteady jako žánr, protože tady jde hlavně o zpěv! Dalším a zároveň i posledním early reggae songem je Don't Come Back, který je tentokrát, narozdíl od dvou předchozích, zaměřený víc na vokál, než na instrumentální stránku. Asi nejlepším trackem z celé desky je As Long As, perfektní rocksteady ve středním tempu s dalo by se říct, až sladce dozvukujícím klaves. podkladem a doprovodnými back vokály. Celková bilance tedy vychází 7:3 pro rocksteady. Nicméně ani přesto si k tomuto albu nemůžu najít cestu. Je sice pravda, že z podstatné části tu jde hlavně o vokály, které jsou po technické stránce zaspívány dokonale a silné melodie, na které je tu také kladem velký důraz ale i přes evidentní vyhranost muzikantů, tu nevidím nic originálního, čím by trochu vyčnívali z řady. Jen další rocksteady band, kopírující do posledního detailu sound 60. let. A to opomíjím, že ani mezi jednotlivými songy, jako např. Like a Hurricane, Another Love, Uncle Freddy nebo Puzzled Love není, kromě tempa, zas tak zásádní rozdíl. Sice technická zdatnost muzikantů tu je znát a je vidět, že, jak se říká ví ale chybí mi tu originalita, protože jinak jde, o sice dobře zahrané rocksteady & reggae ale na druhou stranu nejde o nic, než o stokrát opakované klišé, které vidím u spousty kapel. Za mě 6-7 z 10
Poslední dobou se u nás objevuje čím dál, tím víc kapel z východu, ať už z Ruska, Běloruska nebo Ukrajiny a nejde jenom o zaběhnuté jména jako hardcorový What We Feel, nebo Moscow Death Brigade ale i spoustu dalších, především oi! a jelikož porkpie je zaměřený hlavně na ska, tak musím zmínit i březnovou návštěvu skapunkových Distemper, pro které to byl, už jejich druhý koncert v ČR. No a vzhledem k tomu, že i domácí Tough Time Music vydalo, už několik 7" ruských oi! kapel a druhé album petrohradských Shaved Heads, tak se zdá, že zájem o východní scénu u nás neupadá. Jak většina z vás dobře ví, ruská realita není žádný med. Putinovo Rusko se přeměnilo na totalitní stát, kde se nacionalismus a konzervatismus stal hlavní ideologií a kde neonacisti vraždí (nebo se tak alespoň hojně dělo v uplynulém desitiletí), nejen příslušníky národnostních menšin ale i aktivisty samotné, stát, kde být aktivním antifašistou znamená být v hledáčku policie nebo rovnou ve vězení, něco co si asi většina z nás (nebo alespoň ty, co nezažili 90. léta) neumí představit. A právě proto jsem se rozhodl přeložit rozhovor s Moscow Trojan Skins Crew, jakožto zástupci místní scény. Rozhovor je z ledna 2011, převzato z polského fanzinu Skinhead Revolt.
Mohli byste se představit a říct nám, co je Moscow Trojan Skinhead Crew?
Nejsme žádná organizace, jsme jenom kámoši, co chtějí budovat skinheadskou kulturu v Moskvě a jsme připraveni ji hájit, jakýmikoliv prostředky. Organizujeme akce, děláme ziny, někteří z MTS hrají trad. muziku ve svých kapelách. Někdo má radši tradiční černošskou muziku, jako ska, reggae a rocksteady a americký soul, někteří z nás naopak víc oi-streetpunk věci, další zase preferuje oldshool hardcore, jako Warzone, Slapshot, Agnostic Front. I když jsme se pojmenovali Trojan, ne všichni jsou fanoušci reggae a ne všichni jsou trads ve stylu skinheads z 60. let. Hrdě se označujeme za antifašisty, stavíme se na odpor náckům a neskrýváme naše vlastenecké názory. Milujeme naše město, naší zem, tím nemyslíme samozdřejmě vládu ale každý člen naší crew, může mít svůj vlastní názor. Jste antifašistickou skinhead crew? Jestli ano, není přecijenom lepší být apolitik a nemít trable s náckami? Vím, že v Moskvě je celkem silné nazi hnutí, máte s nimi problémy?
Nazýváme se antifašisty ale zároveň nejsme angažovaní v žádné politice. V první řadě hájíme skinheadskou kulturu a ano někdy máme problémy i s nácky. Nakopáváme těm tupcům prdel. Bohužel je tu spousta bonheadů a nazi chuligánů oblíkajících se do casual stylu a další pravičácký špíny. Samozdřejmě, že jsou s nima problémy ale myslím si, že za posledních 5 let se situace celkem zlepšuje. Teď máme docela silné anti-nazi hnutí v oi-punku, hardcoru a reggae, pořádaný námi nebo našimi přátely, kde je, dalo by se říct nazi-free zona....dokonce se bojí jenom projít kolem. Někdy se zase my snažíme sabotovat jejich koncerty. Teď se možná budete smát ale největším problémem jsou "apolitický" a pravicoví fotbaloví chuligáni, které můžete obvykle potkat, překvapivě na ska, skapunk akcích. Tuhle scénu zrovna nemusíme, jenom Distemper a Spitfire mají silné anti-nazi postoje a možná ještě pár mladších kapel. Takže potyčky s nácky začínají obvykle poblíž těchto tzv. "ska koncertů". To nás fakt sere, jak můžeš být pravičák a rasista a zároveň, poslouchat muziku s černýma, jam. kořenama.
Můžete nám říct, něco víc o historii skinheads v Moskvě, která byla první skinhead kapla v Moskvě nebo Rusku, labely, fanziny, crew?
V Moskvě není žádný, čistě skinhead label. Máme tu nějaké fanziny, jako Streetprint Zine, našeho kámoše Pankrata z Permu, mimochodem skvělý zin o skinhead kultuře, nebo Made In Moscow. První SHARP, RASH a trads skupinky se začali objevovat, myslím někdy koncem 90. let. Lidi z Distemperu byli zapojení ve skins kultuře, už na začátku 90. let a říká se, že punk tu začal v půli 80. let. Teď jsou z nich naši kámoši. Máme vybudované silné anti-rasistické pozice v Moskvě ale i v ruské skins scéně. Nazi hnutí se začalo formovat v 90. letech a největší rozmach mělo koncem 90. let a po roce 2000, teď už tak silné není. Myslím, že první oi kapelou byli Uchitel Truda ale moc je nemusíme. Víc vtipů, než opravdových témat. Tvrdí o sobě, že jsou apolitici, pro ně to sice znamená, že nemají co dočinění s nácky, no my si to zrovna nemyslíme. Jsme vždycky připraveni se bít, ne za naše polické ideály ale za naše kamarády a naší kulturu. Jste SHARP skinheadi, takže jaký je váš názor na politiky ve skinhead scéně a odnože jako RASH? Je v Moskvě hodně RASH nebo redskins? Spolupracujete s nimi?
Myslíme si, že socialistická, stejně tak, jako anarchistická politika a "apolitika" může být ve společnosti akceptovatelná ale ne u MTS. Jsme silně apolitická crew, což znamená, že nemáme sice žádnou hlavní politickou ideu ale každý člen crew, může mít vlastní politický názor. Máme mezi RASH pár přátel ale upřímě, my politiku ve skinhead scéně nepodporujeme a samozdřejmě, čas od času s redskins spolupracujeme. Máte nějaký fotbalový tým, který podporujete? Co chuligáni, jsou to taky z vélké části náckové?
Žádný takový nemáme. A Chuligáni? Většina z nich nikdy neudělá nic pro jejich politickou agendu, jediné co je zajímá jsou bitky, jejich firmy apod. Řekl bych, že poslední casual modní trendy jsou pro ně mnohem důležitější, než jakákoliv politika. Všichni z MTS fandí různým týmům. Nackovské názory jsou mezi chuligány v Rusku hodně rozšířené, to je pravda ale my máme silné vazby s našimi sousedy z Běloruska - FC Partisans Minsk a FC Neman z Grodna, ty mají antinazi fanoušky a ještě na Ukrajině Arsenal Kiev, ten má taky antirasist. ultras gang.
Co moskevská Antifa, kdo to je? Myslím tím, jestli to jsou hipíci, předstírající pouliční bitkaře nebo jde o opravdu silné antifa hnutí?
Kdo je antifa? Lidi co podporují antifašismus? V Rusku je antifa dost koplikovaným pojmem. MTS jsou skini, neříkáme si antifa. Jsme sice antifašisti ale v první řadě jsme skinhead crew. V Moskvě může být antifa, jak "hipíci", stejně tak i týpci co fašounům rozbíjej huby, nebo to můžou být prostě jen obyčejný lidi. Neexistuje pro ně žádná ustálená forma. Jsou tu lidi, kteří se hlasí k antifě, dá se s nimi spolupracovat ale některý z nich nepovažujeme, za zrovna v pohodě. Nemáme tu tak silné anti-nazi hnutí, jako v Německu nebo Francii, doufejme, že to časem poroste. Co nějaké další skinhead iniciativy? Můžete nám doporučit, nějaké dobré kapely, fanziny nebo labely od vás z města a z Ruska?
Doporučili bysme ti kontakt s RASH (redskins.ru) a koukni se na náš friends list na myspace (myspace.com/moscowtrojanskins), jsou tam všechny kapely....Bystreet, What We Feel, The Lappers, Engage At Will, Razor Bois, Mister X.... Nějaké plány Moscow Trojan Skins, do nejbližší budoucnosti?
Teď se snažíme v Moskvě rozjet skinhead label, sleduj novinky na našich stránkách, myslím, že to brzo příjde. Jinak už jsme pořádali spoustu oi, punk, hardcore akcí a několik reggae allnighterů. V březnu tu budem pořádat koncert polské streetpunk legendy The Analogs a běloruským oi! hrdinům Mister X, což jsou naši blízcí kámoši. Něco na závěr?
Pořádat víc akcí, stát si za tím v co věříme a rozvíjet víc a víc skinhead scénu. Prostě děláme to, v co opravdu věříme. Stay rude...stay true...stay rebel. Good luck!
ENGLISH
Could you introduce yourself and tell us what is the Moscow Trojan Skinhead Crew?
We are not an organization. We are just a friends, who want to stand up skinhead culture in Moscow. We are ready to defend this by using different ways. We organize shows, we do magazines, some members of MTS play traditional music in theirs bands. Some of guys loves more tradition black music like jamaican ska, reggae and rockstedy and american soul music some of us are more in oi-streetpunk stuff, some of us prefer oldschool american hardcore, like Warzone, Slapshot, Agnostic Front. So we named Trojan but not all members seems to be reggae fans and being into traditional skinhead culture of 60's. We are proudly call ourselfes antiracist for make a stand against nazis and we don't hide our patriotic views. We love our town, our country, there's no words about goverment, but every member of crew can have his own point of view.
Are you an antifascist skinhead crew? If so isn't better to be a apolitical skinhead and don't be in trouble with nazi skinheads? I know that in Moscow is very strong nazi movement, do you have any problems with them?
We are call ourselves as antifascist but in same time we aren't involved in any politics. We just make stand at first, for the skinhead culture. And yes sometimes we have troubles with nazis. Keep kicking them in thier stupid heads. Unfortunately, there is many boneheads and nazi hooligans in casual style and other righ-wing scum. Of course there are troubles with them but for last 5 years situation geting better I think. Now we have prety strong anti-nazi movement in oi-punk, hardcore, reggae, wich arranged by us or our friends where's nazi free zone...and they even afraid to come around. Sometimes we are also trying sabotage theirs shows. You maybe will start laughing but greatest problem are "apolitcal" and right-wing football hooligans wich ussally you can meet, for your suprise at ska, ska-punk shows. We don't like this scene, only Distemper and Spitfire have storng anti-nazi position and maybe some young bands. So fights with nazis as usual starts near to this so called "ska concerts". It's make us sick, how you can be rightist, racist and to listen music with black, jamaican roots at the same time.
Can you tell us some more about Moscow skinheads history, who was the first skinhead band in Moscow or Russia, labels, fanzines, crew?
There's still no pure skinhead label in Moscow. We have some zines as Streetprint Zine from our friend Pankrat from Perm, very nice zine about skinhead culture or Made In Moscow. I think first SHARP, RASH and trads groups start growing in late 90's. Guys from Distemper were involved in skinhead culture in early 90's, they said that punk started in middle of 80's. Now this Guys are our friends. We have made a great anti-racist stand up in Moscow and russian skins scene. Nazi movement started arrange in 90's too and became very popular in end of 90's early 2000's, now it's not so strong. First skinhead group I think it was oi band Uchitel Truda, we don't like them too much. More jokes than really deal, their call themselves apolitical, for them it means that they don't have nothing common with nazis. We don't think so. We are always ready for fight not for our political views but for our friends and our culture.
You're SHARP skinheads, so what is your opinion about politics in skinhead scene and movements like RASH? Is there many RASH or redskins in Moscow? Do you cooperate with them?
We think that socialist same like anarchist, like apolitical policy can be accepted in society. But not for MTS. We are strong apolitical crew, which means that there's no main political idea for the members of the crew, but each member can have his own political view. We have some RASH friends but honestly, we don’t support any policy among skinhead culture and yeah we cooperate with redskins time to time.
Do you have any football team which you support? What about hooligans are they almost nazis as well?
We don’t have any football team. Hooligans? Most of them never will do nothing for theirs policy, theirs interest is only in theirs fights, firms and etc. I think latest casual cloathing trands are more important for them than any policy. Everybody of MTS support different football teams. Nazi views is very popular among hooligans in Russia, that's true. But we have strong freindship witn our neighbours from Belarussia - FC Partisans Minsk and FC Neman from Grodno have antinazi supportetrs and from Ukraine, Arsenal Kiev have antiracist ultras gang too.
What about antifa Moscow who they are? I mean they are hippie pretend street warriors or they are really strong antifascist movement?
Who is antifa? People who support antifascism? In Russia antifa is very complicated notion. MTS are skins. We don’t call ourself antifa. We are antifascists but first of all we are skinhead crew. In Moscow antifa can be like hippie same like guys who can smash the fash. And they can be just people. There is no any constant form for them. We have some people who call themself antifa we can have deal with them, some of them aren't considered very nice poeople by the crew. We don't have such strong anti-nazi movement like in Germany or France. Hopefully it will grow up with time.
What about any another skinhead initiatives? Can you recomend us from your city and country any good bands, fanzines or labels?
We recommend to you contact with RASH (redskins.ru) and to check our top friends list on myspace page(myspace.com/moscowtrojanskins) all bands are showed there....Bystreet, What We Feel, The Lappers, Engage At Will, Razor Bois, Mister X....
Any plans to the nearest future for Moscow Trojan Skinheads?
Now we are trying to arrange skinhead label in Moscow check out news on our pages I think it wil come soon. Already we have made many oi, punk, hardcore shows and some reggae allnighter parties. In March here in Moscow we will be doing a gig of streetpunk legends from Poland The Analogs and belorussian oi! heroes Mister X, they are our close friends.
Any words to the end?
To make more shows, to keep standing for our believs, to develop skin scene more and more. We are just doing things we really believe in. Stay rude...stay true...stay rebel. Good luck!
Vic Ruggiero (The Slackers) 12.5.-2016 Calgary - Dikens Pub
Calgary zrovna neoplývá velkým počtem ska akcí a ani kapel hrajících na druhou tu moc nenajdeme a právě o to větší radost pak máte, když se jednou za čas, něco naskytne. Vic Ruggiero frontman newyorkských The Slackers, kromě jeho vedlejšího projektu Reggae Workers of the World, na kterém se podílí společně s Jesse Wagnerem z Aggrolites a Nicem Leonardem z belgických Moon Invaders, vystupuje i solově a právě tento koncert byl tento případ. Ovšem nebylo to Vicovo první vystoupení v Calgary, naposledy tu byl k vidění v dubnu 2015. Tentokrát ale zavítal do Calgary v rámci kanadského vydání debutové desky "Reggae Workers of the World", která byla k dostání na tomto koncertě. Jelikož šlo o Vicovo solové vystoupení show byla zaměřena hlavně na blues, což pro mě bylo ze začátku trochu zklamáním ale nakonec i docela příjemným překvapením, jelikož jsem si uvědomil, jak moc má ska, rocksteady & reggae s blues společného a konec konců blues je základem skoro pro každou dobrou muziku a ovlivnilo hromadu žánrů od rockabilly, rock'n'rollu, country, rhytm'n'blues, ska, až k soulu. Koncert se odehrával v dost šibeničním termínu, ve čtvrtek, takže dorážím v ošuntělých, potrhaných, prac. hadrech rovnou z háku. Vstup 20 dolarů, zrovna také není nejlevnější ale jelikož ska akcí je v Calgary poskrovnu, tak cenu neřeším. Zhruba v 21:00 dorážím do Dickens, kde se potkávám s Lukasem a Grahamem, který celý koncert bude nahrávat i natáčet, takže se dočkáte i videoreportu. Vzhledem k tomu, že je čtvrtek návštěvnost se zdá dost průměrná ale v průběhu večera se sál celkem zaplnil. Kromě Vica vystoupí ještě Jory Kinjo, lídr calgarských ska tahounů JK & The Relays a další místní banda Bloomband, která naopak zastupuje reggae. Večer otevírá Jory Kinjo, tentokrát solově, jen na akustickou kytaru za doprovodu perkusí, takže něco ve stylu Chrise Murayho ale víc do reggae. Nemůžu si pomoct ale akustický projekty mě poslední dobou baví, čím dál, tím víc a tohle vystoupení jen potvrdilo to co tvrdím už delší dobu, že dobrý ska & reggae se dá zahrát i s akustickou kytarou. Jak se říká méně, někdy znamená více! Kinjo hrál spíš reggae ale nechybělo i pár ska songů, včetně akustické verze Timebomb, což je podle mě asi nejlepší věc od JK & The Relays. Také nesmím opomenout výkon perkusisty, který byl naprosto nepřekonatelný a v kombinaci s akustikou, šlo o hodně zajímavou kombinaci. Lidi, zatím, až na jednoho odvážlivce, který se pustil do skanku, jenom poslouchaly ale podle ovací na konci koncertu, Kinjo sklidil celkem úspěch. Druhou kapelou (tentokrát, už opravdu kapelou) byl místní reggae band, kapela Bloomband, hrající klasické roots reggae s mírným přesahem do dubu a ska, i když ono o zas tak klas. reggae nejde, jelikož jejich zpěvák do pár písní i rapuje a místo dech. sekce mají flétnistu, což zase na druhou stranu na starých reggae nahrávkách nebylo nic zvláštního. V jednom songu zazněla dokonce i melodika a nakonec přišlo i na pár rapovaných tracků a i na dva ska vály, kterými rozhýbali zbytek publika, včetně mě :) Za zmínku určitě stojí souprava jejich bubeníka, s desítkami činelů, perkusí a dalších zlepšovátek, že si nedokážu představit, že je vůbec všechny
při hře využije, prostě bicí které se jen tak nevidí. Na světě už mají i svoje první EP, které si můžete poslechnout zde a posoudit tak sami. Za mě určitě nejlepší kapela večera. Po delší pauze a vyklizení podia, přichází na podium samotná hvězda večera Vic Riggiero, frontman The Slackers a pro mě jeden z nejlepších současných ska muzikantů vůbec. Sebou si přivezl jenom kytaru, kopák, foukací harmoniku a tamburýnu na nohu, takže začíná být víc , než jasné, že půjde spíš o blues, než akustické verze The Slackers, jak jsem čekal :D Nakonec ale musím říct, že jsem byl příjemně překvapen, protože jak, už jsem psal v úvodu, blues je základem pro jakoukoliv dobrou muziku a kdo má pozorné ucho, ten si v tom najde i trochu toho ska & reggae. Vůbec celý styl hry byl zajímavý, kdy jednou nohou držel rytmus na kopáku, druhou na tamburýně, do toho hrál na kytaru, zpíval a ještě tu a tam zahrál na foukací harmoniku. Nedokážu si představit ovládat tolik nástrojů najednou, prostě borec! Zhruba v polovině koncertu se přidává Jory Kinjo s basovou kytarou a k mé spokojenosti konečně přichází na řadu i pár ska tracků, z toho jeden cover od The Wailers. To už se ale pomalu blížíme do finále, na řadu příjde ještě pár dalších bluesových válů a konec. Ruggiero sklízí zasloužený potlesk ale na přídavek bohužel už nepřichází. Asi bych neřadil tento koncert k tomu nejlepšímu, co jsme kdy viděl ale určitě šlo o hodně netradiční akci, kdy jsem měl možnost vidět, že reggae se dá hrát i trochu jinak (viz. Jory Kinjo) a přesvědčit se, že Vic Ruggiero je, stejně tak doma, jak ve ska ale i v blues a vzhledem k tomu, jaký je to muzikant, tak věřím, že určitě i v jiných žánrech!
S vydáním nové desky The Chancers se také pojí jméno Ed Rome, právě tento britský hudebník, stojí za produkcí letošního alba Trigger Warning a proto by nebylo na škodu představit tuhle postavičku britské scény. Bývalý frontman ska kapely The Big se kterou hrál devět let se dal v roce 2006 na solovou dráhu, která je o to víc zajímavější, jelikož jeho hudební záběr je opravdu široký a sahá od ska, rocksteady, reggae, dubu, až po alternativu, blues, country, nebo k čistě akustickým vystoupením. Aby to bylo ještě složitější, The Big mají stále spoustu materiálu a podle slov samotného Ed Roma, je šance, že bysme se ještě mohli dočkat páté desky. Já bych vám ale chtěl představit hlavně jeho solovou tvorbu, která má, co se týče ska & reggae opravdu široký rozsah a myslím, že s klidem jí můžeme řadit k tomu nejlepšímu, co současná britská ska scéna nabízí. Já osobně jsem jméno Ed Rome poprvé zaregistroval v roce 2013 na London International Ska Festivalu, koncert byl o to zajímavější, že šlo o čistě akustické vystoupení, kde jediným el. nástrojem byla basová kytara. V Čechách jsme měli možnost v roce 2015 na Mighty Sounds a letos v lednu, kdy tu vystupoval, při příležitosti křtu desky Trigger Warning. První solo album "Play", které bylo hodně multižánrové a experimentální, vydal v roce 2004, ještě za působení v The Big. Stejně tak jeho druhá deska "Day Release", kde se pustil do vod
blues, vyšla v roce 2006, tedy ve stejném roce, jako poslední album The Big. Až s deskou "A Life In Minute" (2009) se vrací opět k reggae & ska. Ovšem v jeho podání nejde vždy o klas. reggae a ska, do hry zapojuje i akustickou kytaru a když k tomu přidáme ještě jeho charakteristický chraplák, dostává tahle muzika úplně jiný rozměr. Dalším jeho vynikajícím albem zaměřeným na reggae & ska, je deska Snapshot z roku 2014, kde najdete trad. ska, rocksteady a early reggae. A právě její "druhé" vydání "Snapshot: Dubs & Subs", z roku 2015, kde se kromě dub verzí, objevilo i spoustu významných hostů, jako např. Fredie Notes, Rhoda Dakar, Neville Staple, nebo Dr. Ring Ding, je zatím Edovým posledním počinem. Ostatně přesvěčit se o jeho hudebních kvalitách, můžete sami na jeho webovkách, kde jsou k poslechu, nejen všechny jeho solo alba ale i kompletní diskografie The Big.
Jak se zdá, tak ani scéna na jihovýchod od nás nespí na vavřínech. Maďarští Pannonia Allstars Ska Orchestra alias PASO, kteří jsou u nás ale i ve zbytku Evropy, už celkem zavedeným pojmem, vydali po čtyřech letech v pořadí, již sedmé album. Deska s názvem Ghost Train vyšla v březnu u německého Rocking Records a celkem na ní najdete čtrnáct nových zářezů, včetně singlů Részeg a Imperial Reggae, které se objevily v průběho minulého roku a narozdíl od předchozího alba Lovemonster tu najdeme i pár hostů jako např. János Riger, Krisztián Szucs, nebo raper DENIZ. Teaser i s videoklipy k nové desce můžete shlédnout zde.
Po necelých pěti letech od vydání čtvrté desky Age Of Rudeness, spatřila světlo světa, v pořadí již pátá deska pražských Chancers. Popravdě řečeno, měl jsem trochu obavy aby se Chancers nerozhodli k nějakému hudebnímu experimentu, jak se to občas u některých kapel stává ale naštěstí velké zklamání nepřišlo a jedna z našich nejstarších ska/2tone kapel, zůstává i nadále věrná muzice na druhou. Album vyšlo letos v lednu na značce Championship Music v podobě LP, na šedém vinylu a jde tak o jejich první desku vydanou v tomto formátu. O produkci se postaral Ed Rome z Velké Británie, který podle mě, patří k tomu nejlepšímu, co se dá v současném britském ska najít. Deska Trigger Warning obsahuje celkem 12 zářezů a v porovnání s předchozím albem Age Of Rudeness, je soundem blíž k desce A Calling Out z roku 2007, i když to je možná jen můj osobní dojem. Nicméně Chancers se zde nezapřou, takže pravověrné fans určitě nezklamou. Album otevírá první song s víc, než výmluvným názvem Back in'63, který je, kromě toho, že je věnován Mods i výbornou kombinací soulu míchnutého 2tonem. Následující track Workforce, jsou klasičtí Chancers, přesně tak, jak jsme na ně za posledních několik let zvyklý. Dalším songem, který stojí za zmínku je Ready To Drop the Bomb. Jeden z mála early reggae songů, který můžete od Chancers slyšet a právě tady vidím nejvíc podobností s deskou A Calling Out, konkrétně s trackem A Calling Out (Part 2). Hned po Ready To Drop the Bomb, následuje potencionální hitovka a podle mě jeden z nejlepších tracků, co jsem od Chancers vůbec, kdy slyšel - No More. Hudebně jde o pořádně skočný ska ve středním tempu, kde se po poslechu refrénu nezapře mírná inspirace legendou 2tonu The Specials...."No more punx, no more teds, no more revolution, no natty dreads".... Tenhle song jsem si musel poslechnout hned několikrát a hádám, že na koncertech se z něj, určitě stane klasika! Jednoznačně nejlepší věc z celé desky! Pokud si ještě vybavujete kompilaci Our Music! Our Scene! a song Bossman, kterým přispěli Chancers, tak právě tuto pecku můžete čekat i na desce Trigger Warning, kde byla skoro bez rozdílu nahrána znovu. Pak tu máme trochu slabší počiny jako např. Hold On (Soul Man) a Without You, které na mě působí až moc lacině ale zbytek desky to lehce vyváží. Na desce najdete, kromě 2tonu i pár songů, trochu vybočujících z řady, jako např. Masters and Slaves. Tady asi nemá cenu nějak škatulkovat, sice dozvučující dechy tu nechybí ale mluvit o ska, nebo 2tonu se určitě nedá, i když pravdou je, že celý track je zakončen perfektním dubovým outrem. Následující Half an Alpha Man, kde opět, kromě Simona zpívá i Marco (jak se za posledních několik let stalo zvykem), opět malinko zabíhá do reggae tempa, i když ani tady se hutný 2tone sound nezapře. Předposledním trackem je, tentokrát už čistě soulouvá věc Rude Boy Soul. Pravděpodobně první pokus o northern soul, co jsem u Chancers zaznamenal a musím říct, že se vyvedl na výbornou. Nechybí ani dívčí vokál, i když možná by neuškodilo, kdyby byl ve více pasážích a neomezoval se jen na uh-uh-uh ale i tak jde o povedenou záležitost a určitě po No More, jeden z nejlepších songů z celé desky. Posledním zářezem je opravdová třešnička na dortu, akustická verze Back in'63 zahraná samotným Ed Romem. Nevím čím to je ale poslední dobou jsem si oblíbil všechny ty one man projecty, kde stačí jen obyčejná kytara a i tak vykouzlíte naprosto užasné věci. I když v tomto případě tu kromě španělky, v některých pasážích uslyšíte i mandolínu, která tomu dodává to správné kouzlo, každopádně perfektní zakončení. No a tím se po 40 minutách poslechu dostáváme na konec, takže teď by se slušelo Trigger Warnig patřičně zrekapitulovat. Jak už jsem psal v úvodu, v porovnání s posledním albem, tu slyším nejvíc podobností s deskou A Calling Out, i když na Trigger Warning je znát větší vyhranost a kapela se nesnaží za každou cenu držet, jen v mantinelech 2tonu ale tu a tam zaplují do vod ska trochu vzdálených, jako např. v tracku Blue Beat Attack, ke kterému už v lednu vypustili videoklip. Nicméně i přes všechny ty superlativy Rude Boy Polku a Age Of Rudeness asi ještě dlouho nic nepředčí, takže závěrem 8 z 10
Les Partisans z francouzkého Lyonu u nás nepatří zrovna k nejznámějším kapelám ale za to patří k jedněm z mála kapel, které se svým soundem hodně přiblížily k legendárním The Redskins. Kapela hrála pouhých osm let, vydala dvě alba ale i přesto se ve Francii zapsali do povědomí fanoušků o čemž svědčí jejich návrat na scénu v minulém roce. V roce 2011 se objevilo album L'aube Se Leve Toujours kapely Creve Coeur, která byla částěčně tvořena právě členy Les Partisans a hudebně na ně navazovala. To byl jediný hudební počin od jejich rozpadu. Dobrou zprávou pro všechny fans bylo vydání best of kompilace Style Off u německého Mad Butcher rec. v roce 2015 a na podzim, několik měsíců po vydání desky Style Off se Les Partisans, po 13 letech znovu objevují na podiu a natáčejí svůj první videoklip k jednomu z jejich posledních songů Rien ne s'efface. A aby toho nebylo málo v říjnu 2016 chystají, po dlouhých 17 letech svojí třetí desku Rouge Baiser. Takže pokud jste fanoušky kapel jako Redskins, The Burial, Skin Deep nebo Kortatu enjoy the interview! Za kapelu odpovídal Fred.
Ok, takže na začátek, mohli byste trochu představit kapelu, protože jsem si docela jistý, že zrovna ne moc lidí v Čechách bude Les Partisans znát. Kdy jste začínali a proč jste to v roce 2002 zabalili?
Jsme kámoši, už od vysoké, od konce 80. let fascinováni punkovými a ska kapelami těch dob, jako The Clash, The Jam, Angelic Upstarts, The Special atd. Z francouzské scény to byli hlavně Camera Silens, Nuclear Device nebo La Souris Déglinguée. Zkusili jsme přejít, k tvorbě naší vlastní muziky a tak jsme v roce 1994 začali s Les Partisans s velkou přestávkou od roku 2002. Nechali jsme toho, protože nikdo z nás nehrál nikde jinde, než v Les Partisans a někteří z nás chtěli odejít do jiných projektů, takže v roce 2002 jsme se rozpadli. Proč jste se vlastně po 13 letech rozhodli, vrátit znova na podia? Co aktuální sestava, je pořád stejná, jako když jste vydávali vaší poslední nahrávku Le Spectre Danse Encore?
Tohle je pořád ta samá kapela, která hrála na posledním EP Le Spectre Danse Encore, jenom dechová sekce je nová. Mrkni na klip "Rien ne s'efface", kde jsme se objevili a porovnej to s fotkama na Style Off. Les Partisans jsou kámoši, kteří žijí ve stejném městě a nikdy jsme nepřestali být. Začít znovu hrát bylo poměrně lehké, protože už jsme měli dlouho velkou chuť to obnovit. Jak začali kolovat informace o našem návratu, dostávali jsme nabídky k koncertům, což nás hodně motivovalo, protože první koncert se konal v našem městě. Přišlo hodně lidí ze všech koutů Francie, kvůli nám společně se Stage Bottles, Ya Basta! a Los Tres Puntos. Na tenhle koncert máme skvělé vzpomínky! Minulý rok vyšla u Mad Butcher Records vaše první best of kompilace Style Off. Kdo přišel s tímhle nápadem, vy nebo Mad Butcher? Neříkejte mi, že to byla jenom náhoda, když deska Style Off přišla ve stejný rok, kdy jste začali znovu hrát!?
Mike z Mad Butcher trval už řadu let na vydání našeho best of alba. Spoustu mladších nám říkalo, že naše desky nejsou k sehnání a nebo moc drahé, takže, když jsme začali znovu hrát souhlasili jsme s tím, že by to byl dobrý nápad, udělat nějaký další pokrok a tak jsme kontaktovali Mika aby dokončil tenhle projekt. V současnosti se chystáte vydat vaší první nahrávku po 14 letech, split EP s další francouzskou oi! bandou Les Trois Huit. Kdy to vyjde a co jsou Les Trois Huit zač? Bude to víc oi! nebo v podobném stylu, jako na Sono Mondiale a Le Spectre Danse Encore?
Les Trois Huit jsou naši přátelé, kteří hrají politický oi! / punkrock, ještě o nich hodně uslyšíte. Máme radost, že se můžeme podílet na tomto projektu právě s nimi. Název našeho songu je "Mauvais garcons" a bude to mít blíž k oi! / starému rock'n'rollu, Cockney Rejects stylu a oi! z 80. let. V refrénu zpíváme: "I am counting on you, you can count on me!" Ale následující produkce bude mít čístý soul power sound. Máte poměrně rozmanitý sound, od ska přes oi! ale hlavně k něčemu, co by se dalo přirovnat ke kapelám, jako byli The Redskins nebo Skin Deep, muzika trochu ovlivněná soulem, která se např. objevila na vaší druhé desce Sono Mondiale! a několika dalších EP. Měli The Redskins vliv na vaší muziku?
Díky za srovnání s takovými legendami. Po pravdě, Redskins nebo Skin Deep jsou pro nás skvělým odkazem a navždy nepřekonatelní. Tyhle kapely hráli soul s punkovou energií a samozdřejmě, že na nás měli vliv. Objevili jsme tak kulturu, která nás brala, 60. léta... Soul... subkultura Mods... Vnímáte se jako politická kapela, máte songy jako Planet Marx, kde je váš postoj víc, než evidentní. Zpíváte ve francouštině, což může být trochu složité pro vaše fans mimo Francii, mohli byste nám, ve zkratce říct o čem jsou vaše texty?
Vždycky jsme překládaly naše texty, kvůli lepšímu pochopení. V našich textech zkoušíme mixovat naše naděje, reakce, jednotu a hodnoty našich denních životů. Jsme teenageři 80. let. Ve Francii v té době bylo mezi mládeží spoustu nadějí pro rovnost, sociální hnutí a vědomí, že by mohli posunout společnost k větší jednotě. Možná ne všichni pochopí smysl názvu Planet Marx. Význam je ale hodně francouzký. Francouzká předměstí byla do roku 2000 politicky hodně socialistická nebo komunistická, hodně se mluvilo o rudých předměstích. Jedna rocková kapel, která nás docela ovlivnila "La souris déglinguée", zpívali o těchto předměstích. V refrénech přirovnávali jména periferií k Planetě Marx. Tahle kapela je pro Les Partisans velkou hudební inspirací, pokud jde o témata, která se zabývají mládím. V songu Planet Marx zpíváme o obyčejném životě mládeže, v sobotu večer na předměstí, zatímco sní o předělání světa a revoluci s pivkem na baru.
Evropa nyní zažívá svojí největší krizi, za posledních šedesát let, nejenom kvůli uprchlíkům ale taky díky vzrůstající ultrapravici, nacionalismu a fašistickým tendencím po celém kontinentě. Jak se cítíte, když vidíte Národní Frontu a Marie Le Pen, přitahující víc a víc lidí, mnohem víc, než v minulosti? Myslíte, že existuje nějaký způsob, jak proti tomu bojovat?
Situace ve Francii je obtížná, krajní pravice jde od jednoho volebního úspěchu k druhému a my nemáme řešení, pokud chceme vydržet ve jménu našich hodnot a argumentů. Sociální situace ve Francii je těžká, máme spoustu nezaměstnaných a také je klíčové, přinést naději a hlasy k volbám a snížit nezaměstnanost. Evropa se potýká s liberalizací mnoha hospodářských odvětví ale tahle soutěživost, mezi evropským biznisem vůbec nepřispívá k solidaritě. Tento systém po zemích vyžaduje snížení sociálních nákladů aby byli konkurenceschopnější a tlačí evropské země směrem k menším životním podmínkám pro obyčejné lidi. Mohli jsme to vidět v průběhu finanční krize v roce 2008 a na anti-řecké politice a můžeme to vidět i dnes s uprchlickou krizí.
Ve Franicii se během minulého roku staly dva teroristické útoky,
pravděpodobně největší od útoků v Londýně v roce 2005. Jaká byla reakce
muslimské komunity ve Francii a jaké panují vztahy mezi muslimy a
francouzi, protože spoustu nacionalistů, fašistů a ostatních populistů,
hlavně ze středo-východní Evropy trvrdí, že všichni jsou buď ortodoxní,
nebo fundamentalisti? Speciálně lidi, kteří v životě, nikdy žádného
muslima nepotkali tohle tvrdí a věří tomu.
Ve Francii
nemluvíme o francouzích na jedné straně a muslimské komunitě na druhé.
To je anglosaský koncept, který se ve Francii nevyskytuje. Tady jsme
všichni francouzi, akorát někteří jsou křesťané, někteří muslimové nebo
jiné víry a zbytek velká ateistická většina a všichni jsou si rovni. Ti
co jsou zodpovědní za útoky, jsou také francouzi, jsou to zločinci a
společnost by je podle toho měla i odsoudit. Francouzští muslimové jsou
samozdřejmě zklamaní, když vidí, že útoky můžou být spáchány ve jménu
jejich náboženství ale ve Francii nejsou teroristé moc promíchaní s
obyčejnými muslimy. Extrémní pravice se teď snaží rozdmíchat nenávist ve
jménu ochrany Francie, která není v jejich očích dostatečně bílá ale
nedaří se jim zhoršit násilí, mezi francouzi.
Na spoustě vašich nahrávek a starých plakátech můžeme vidět obrázek týpka v Martenech s podobným účesem, jako nosívali rockabillies, nebo členové Red Warriors, s červeným šátkem kolem krku a radiem v ruce. Mohli byste vysvětlit co to má symbolizovat?
Jasně, ve Francii první redskini v 80. letech, nosily tenhle styl ale s lepšími znalostmi skinheadské kultury a nerasistických kořenů hnutí si hodně redskinů, začalo holit hlavy kompletně. Ale ve Francii vypadali jako na tomto obrázku, jako Red Warriors. To radio má připomínat sound The Clash linoucí se z 80tkového Ghetto Blasteru (pozn. "magneťák"). Ok, tak to by bylo asi vše, chcete ještě něco vzkázat na konec?
Díky za rozhovor a doufám, že Les Partisans, teď budou pro čtenáře tvého zinu pochopitelnější. Díky za podporu a doufám, že se jednoho dne potkáme a popovídáme si osobně o hudební scéně, o našich hudebních objevech a o tom, jak to udělat, aby byla Evropa solidárnější se svými evropany.
ENGLISH
Ok first of all could you little bit introduce band because I'm quite sure that not too much people in Czech knows Les Partisans. When did you start to play and why did you split up in the year 2002?
We are from Lyon, we were friends from high school since late 80's, fascinated by punk and ska bands of that time like The Clash, The Jam, Angelic Upstarts, The Specials etc. From french scene it was Camera Silens, Nuclear Device or La Souris Déglinguée. We tried turn to make our own music and so Les Partisans began in 1994 with big break from the year 2002. We stoped, because we didn't play anywhere else than in Les Partisans. Some of us wanted to go to other projects, so we split up in 2002. Why did you decide to come back on stages and to start with Les Partisans again after 13 years? Is current line-up still same like in the time when you released your last record Le Spectre Danse Encore?
This is the same band that played on the last EP Le Spectre Danse Encore, just brass section is a new. Watch the clip "Rien ne s'efface" where we appeared and compare with the photos of Style Off. Les Partisans are friends, who are living in the same city and have never gave up to be. Some of us went to other musical, political or cultural projects or families. But we never cuted our friendship. Start to play together was easy because we already had a very strong desire to do it again. When started circulated informations about our reunion we all received offers to concerts. It motivated us a lot because the first concert was held in our city. Many people came from all over the France because of Les Partisans with Stage Bottles, Ya Basta! and Los Tres Puntos. We have very beautiful memories from this gig! Last year was released on Mad Butcher rec. your first best of compilation Style Off. Who came with this idea, you or Mad Butcher? Don't tell me that it was just coincidence that album Style Off came at the same year when you started to play agian!?
Mike from Mad Butcher insisted for many years to release a best of album. Many young people told us that our albums are not to found and too expensive. So when we started to play again we agreed that it was a good idea to present the progress made by the group and we contacted Mike to finish this project. You are going to released your first record after 14 years, split EP with another french oi! band Les Trois Huit. When it will be released and what band are Les Trois Huit? Will it be more oi! or in style like on Sono Mondiale and Le Spectre Danse Encore?
Les Trois Huit are our friends who play political oi! / punkrock, you will hear a lot about them yet. We are very pleased to share this project with them. The title of the Les Partisans song is "Mauvais garcons" it will be closer to oi! / old rock'n'roll, Cockney Rejects style and 80's oi! In refrain we sings: "I am counting on you, you can count on me!" But the following production will have a clear sound as the soul power. You have quite diverse sound, from ska to oi! but mainly something which could be compared with bands as The Redskins or Skin Deep, music little bit influenced by soul which appeared for example on your second album Sono Mondiale! and your several EPs. Did The Redskins have influence on your sound?
Thank you compare us with these legends. Indeed, The Redskins or Skin Deep are great references for us, forever unequaled. These bands were playing the soul with punky energy and of course they influenced us. We discovered a culture that has interested us, the 60's... the soul music... mod culture. Do you feel like a political band, you have songs like Planet Marx where is more than obvious your attitude. You are singing in french which can be difficult for rest of non-french fans, could you tell us what about are your lyrics?
We have always translated our lyrics for better understanding. In our lyrics we try mix our hopes, reactions, fraternity, values of our daily lives. We are teenagers of 80's. In France in that times were between youth many hopes for equality, social movements and consciousness of the youth thought that we could to move society towards bigger unity. Maybe everyone doesn't understand the sense of the title Planet Marx. The meaning is very french. French suburbs until 2000 were politically communist or socialist. There was lot of talk about red suburbs. A rock band that very influenced us "La souris déglinguée" sang about this suburbs. In a refrain they compared the names of these suburbian parts with Planete Marx. This group is a big musical inspiration for Les Partisans as to the themes that speak about youth. In this song we are singing about ordinary life of youth on Saturday night in the suburb at that time while they are dreaming about remaking the world and the revolution with beer in a bar. Europe is now maybe in the biggest crisis in last sixty years. It's not just about refugees but also about rising of far-right, nationalists and fascist tendencies around all Europe. How do you feel when you see Front National and Marie Le Pen appealing to more people in France, more than in past. Do you think that there is any way how to fight against that?
The situation in France is difficult, the far-right goes from one electoral success to another. We don't have the solution if we want endure in the names of our values and arguments. The social situation in France is hard, we have a lot of unemployment and there is also a key to bring back hope votes at the election and reduce the amount of unemployed. Europe is faced with liberalization of many economic sectors, this competition between european businesses isn't conducive to solidarity, this system requires after countries decreasing of social cost to be more competitive and is pushing european countries towards less welfare for the people. We could see it during financial crisis in 2008 and the anti-greek policy and we can see it around the refugee crisis today. In France happend during last year two terrorist attacks probably the biggest since the attacks in London in the year 2005. How was reaction of muslim community in France? And how are relationships between muslims and Frenchs, because lot of nationalists, fascists and another populists from central-east Europe claims that all of them are orthodox or fundamentalists? Especialy people who have never seen or met any muslim, claim this one and trust them.
In France we aren't talking about French on one side and muslims community on the other, it's anglo-saxon concept which doesn't exist in France. Here we speak about French, some are Christians, Muslims and another and big atheist majority and all are equal. Those who are responsible for the attacks are french citizens, they are criminals and should be judged by society like that. French muslims are disappointed to see that the attacks can be committed in the name of their religion. But there is not mix between terrorists and ordinary muslims in France. The extreme right-wing is trying to stir up hatred in the name of France that isn't enough white in their eyes, but it fails to exacerbate violence between Frenchs. We can see on lot of your records and old posters, picture of the man in Dr. Martens boots with haircut similar like rockabillies or guys from Red Warriors, with the red scarf and holding radio. Could you explain what it should symbolize?
Yes, in France in the 80's first redskins wore this style. But with a better knowledge of the skinhead culture and non-racist roots of the movement, many redskins started shave heads completely. But in France redskins looked like on this picture as a Red Warriors. The radio should to remind the world sound of The Clash songs released in the 80's Ghetto Blaster. Ok thanks that's all, would you like to say something on the end?
Thank you very much for your interview and I hope that Les Partisans will be now more understandable for the readers of your zine. Thanks you for your support and I hope that one day we will meet personally and will have chance to talk about our music discovers and about how to make Europe more solidary with own europians.
