Zdar Willi, takže na začátek, mohl bys trochu představit kapelu, odkud jste, něco k vaší diskografii a něco málo o vašich členech. Hrajete od roku 1996, takže se nabízí otázka, kolik v kapele zůstalo původních členů?
Ok, takže na začátek bych představil členy kapely, kdo na co hraje. Je tu Runkel na basu, Robert na bicí, Maik Jason na kytaru, Chris na trumpetu a v neposlední řadě já za mikrofonem. Hrajeme od roku 1996, kapelu jsme založili ve špinavé zkušebně jedné kapely z Bernau. 23 let je opravdu dlouhá doba a tak se tu vystřídalo spoustu lidí. V současné sestavě hrajeme už 8 let a chtěli bysme aby to už takto zůstalo. Z původní sestavy jsem už pouze já a Runkel ale Robert se k nám přidal v roce 1997 a nahrál s námi naše první demo, takže se dá říct, že původní členové, kdo zůstali jsem já, Runkel a Robert. Teď něco k naší diskografii. Na kontě máme osm alb, jedno splitko s Mona Reloaded (další punkrock z Bernau), dvě EPs, demo kazetu a účast na několika kompilacích. Pokud chcete zjistit víc, stačí se mrknout na discogs a podobné weby.
Oxo jsou trochu ska, trochu punk ale i skapunk. Co má na vás větší vliv, ska a jamajská muzika obecně, nebo punkrock a oi?
Těžko říct! Řekl bych, že to je spíš mix všeho, protože každý v kapele má trochu jiný hudební vkus. Máš tu vše od tradičního ska a reggae, různých stylů punku a soulu, až k několika písničkářům (jenom jich pár vyjmenovat...). Nebudu vyjmenovávat žádné konkrétní kapely a umělce, kteří na nás mají vliv, protože se to mění tak rychle, že už teď, když bych to měl sepsat by to nebyla pravda.
Hrajete už 23 let, což je poměrně dlouhá doba. Jak vám jde zkloubit hraní v kapele, zkoušky a koncerty s prací a rodinou? Myslíš, že je možný být pořád "punkáč", i když máš rodinu, děti, hypotéku, práci a je ti už dávno přes 30?
Já si myslím, že to jde dohromady, jenom to vše musíš opravdu milovat a hlavně je k tomu potřeba mít přítelkyni nebo ženu a rodinu, která tě v tom bude podporovat, jinak to fungovat nemůže a právě proto bych chtěl pozdravovat naše ženy, děti a poděkovat jim, protože víme, že to s náma není vždycky lehké, když jsme na tour. A k druhé části tvojí otázky, proč ne? Kolikrát od nás děti, rodina, zaměstnání vyžadují zaujmout postoj, aby jsme si stáli za svými názory, vyhodnocovali každodenní věci a snažili se na ně dívat z jiné perspektivy a snažili se najít řešení alternativními způsoby. Podle mě to má hodně společného s punkem a pokud to někomu nestačí, jeho problém. Kromě toho si myslím, že na věku fakt nezáleží, nebo to už týpci jako třeba TV-Smith nejsou punks, protože jsou staří? Nakonec pokud se nemýlím, vnitřní postoj je to jediné na čem záleží a co se počítá...
Tak v první řadě jsme kapelou, která chce dělat muziku. Antirasismus, rovná práva pro všechny pohlaví, tolerování vztahů osob stejného pohlaví apod., jsou pro nás samozřejmostí. To je to, co si neseme v sobě, ne něco co musíme mít napsáno na čele. Každopádně se někdy může stát, že se budeš muset za své postoje postavit a obhájit si je. Jasně, že je potřeba zpívat i o vážných věcech ale mělo by se to dělat takovým způsobem aby se u toho dalo stále tancovat a smát se, protože pokud jseš zmatený z nějakého takového songu, tak je to akorát škoda pro všechny a míjí se účinkem. Obsah našich textů by se dal shrnout v pár slovech: párty, víkendy, festivaly, láska, fotbal, alkohol, každodenní problémy lidí jako jseš ty a já. Nic speciálního a nic co bys neznal.
Koncem roku 2009 přišli vaši fanoušci s kampaní "Oxo 86 fans gegen faschismus", co bylo důvodem k téhle iniciativě? Měli jste někdy problémy s provokacemi nácků nebo rasismem na vašich koncertech?
Naštěstí jsme na koncertech problémy s těmito idioty nikdy neměli a doufám, že to tak bude i dál. Co bylo impulsem k této kampani opravdu nevím, protože jsme na ní, jako kapela neměli žádný vliv.
O čem je singl "Rien ne va plus" z vaší poslední desky? Viděl jsem na youtube videoklip, vypadá to jako něco proti nacionalismu a předsudkům, jenže německy nemumím ani slovo, takže....?
Ten song miluji, protože má v sobě dva významy. Můžeš ho chápat jako lovesong, který vypráví o konci lásky, nebo o někom, kdo musel emigrovat a opustit svůj domov a rodinu. Týpek se v tom videu loučí se svojí rodnou zemí a znovu vidí ty situace, kvůli kterým se rozhodl odejít. V této situaci bylo spousty němců, hlavně v době, kdy se moci ujal Hitler. V dnešní době se mi zdá, že hodně lidí v Německu už zapomnělo.
Album "Kommen Seh'n und Singen" vyšlo na vaší vlastní značce Bernau Punkrock League, další bylo splitko s kapelou Mona Reloaded z roku 2010 ale od té doby se na vašem labelu nic neobjevilo, proč? A co vás vedlo k založení vlastního labelu?
To je jednoduché, bylo prostě složité s labelem pokračovat, neměli jsme čas, žádné zkušenosti ani strukturu, bohužel mix věcí, který je potřeba k provozování vlastního labelu.
To je hodně komplexní otázka a odpovím jen částečně. V Čechách žádné přatelé nemám, takže nemám srovnání, navíc jsem tu byl jen na dovolené, takže nemám ani žádnou zpětnou vazbu ale řekl bych, že sociální standard je opravdu větší. Jeslti němci pracují více, či méně, netuším! Někteří opravdu dřou, jiní ne.
Když srovnáš vaše začátky v 90. letech s érou po roce 2000, která z dekád ti příjde opravdovější a originálnější? Nemůžu si pomoc ale když vidím fotky z devadesátek, ty punkáče a skinheady, hromady fanzinů, nadšení pro scénu, záznamy z koncertů, kterých si lidi vážili, nemůžu se zbavit pocitu, že ta doba musela mít něco navíc, nějaký "spirit", který v dnešní digitální éře chybí. Jak to vidíš ty?
Naprosto s tebou souhlasím, v 90. letech byli všichni hladoví po kapelách, koncertech a festivalech, byla taková optimistická nálada. Možná to souviselo se zánikem NDR, kdo ví? Lidé pořádali meetingy, informace o koncertech si předávali ústně nebo si sami vyráběli plakáty, všechno bez promotérských agentur, bez svolení úřadů. To bylo prostě úžasný! Netuším, proč je to dnes jinak. Možná už jsme totálně přesyceni, můžeme vidět skoro každou kapelu, kdekoliv a kdykoliv chceme. Muzika téměř všech kapel je k dispozici na spotify, youtube nebo i-tunes. Vypadá to sice hezky ale možná tímto luxusem ztrácíme víc, než jsme získali!
Německá scéná je, nebál bych se říct, jedna z největších v Evropě ale někdy mám pocit, že to okolo punku, oi! a ska prostě stárne. Nevím jak v Německu ale nevidím mladou generaci, nevidím přicházet lidi ve věku 16 - 18, asi jsme prostě "last generation". Jak jste na tom u vás?
Podle mě je to v Německu to samé. Trochu se obávám, že naše subkultura ztratila přitažlivost, jako kultura protestu, nebo možná jiné hudební žánry jako třeba hip hop, jsou pro dnešní mládež atraktivnější, nevím.
Hi Willi, so on the beginning could you introduce your band, where are you from, something about your discography and members? You have been playing since 1996 so how much original members stayed in the band?
Ok first of all let me to introduce the band members and let me tell you which instrument they are playing. These are Runkel on bass, Robert on drums, Maik Jason on guitar, Chris on trumpet and last but not least me on vocals. It's right we have been playing since 1996. And we founded the band in a small and dirty "rehearsal room" of another band in Bernau our hometown. 23 years is a long long time and therefore we had some changes on the line up. In the current band composition we play for eight years and want to continue like that. The original members of the band are Runkel and me. But Robert joined the band in 1997 and also recorded with us our first demo, so we can say the original members who stayed in the band are Runkel, Robert and me. Now I want to tell you few words about our discography. Our discography now includes eight LPs, one split LP with Mona Reloaded (another punkrockband from Bernau), two EPs, a demotape and various sampler contributions. If you want to find out more, you just have to move on website discogs.com etc.
You are kind of ska, kind of punk but also skapunk. What influence you more, ska and jamaican music generally or punkrock and oi?
It's really difficult to say! I guess it's more a mix of everything. That's because everyone in the band has different musical preferences. There is everything from traditional ska and reggae, various kinds of punk, to soul and songwriters (just to count a few..). I'm not going to list any bands or artists who influence us, because that changes so fast, that it's not true anymore, when I would write it down.
Your band have been playing already for 23 years, which is long time. Is doing well to you, to combine playing in the band, rehearsals and gigs with work and especially family? Do you think that is possible still be "punk" even if you have family, kids, mortgage, job and you are long time after 30?
I feel to combine all these things together, you really have to love the whole thing and you need a wife or a girlfriend and a family to support you. Otherwise it will not work. For this reason I would like to say hello to our wives and children and say thank you! We know it's not always easy for you when we're on tour! I would like to answer the second part of your question as follows. Why not? Especially our kids, our families and our jobs too, demand of us daily that we position ourselves to represent our opinions, that we evaluate the things of everyday life and try to see this from a different perspective and try to find solutions to problems in an alternative way. In my point of view, this has a lot to do with punk and if that's not enough who cares? Furthermore I think the age doesn't matter, or are guys like TV-Smith no longer punks, because the are old? In the end, if I'm not misstaken, the inner attitude will be always the only thing that counts...
You seems on the first sight like apolitical ska band, but at least what I know you are not against politics in music. Do you think that is need to sing also about serious topics? Could you shortly describe your lyrics?
We are first and for the most a band that wants to make music. Antiracism, equal rights for woman and men and the acceptance of same-sex relationhips are understandable to us. That's what we carry in ourselves, we don't have to write slogans on our foreheads. Anyway, it can happen and you have to position yourself, then you should do that. Yes, I think it is necessary to also sing about serious things, but that should be done in a way that is still possible to dance to it and laugh about it, because if you are messed up whith a serious song of the evening, that would be a pity for everyone. The contents of our lyrics can be shortly summarized in the few following words: party, weekend, festivals, love, football, alcohol daily problems of guys like you and me. Nothing special and nothing you don't know.
On the end 2009 your fans began campaing "Oxo 86 fans gegen faschismus", what was impulse for this initiative? Have you ever had problems with provocation of nazis or racism on your gigs?
Fortunately, we have never had problems with such idiots at our concerts and that should be go on like this! We don't know what was the impulse for this initative, because we had no influence on this campaign.
What about is song "Rien ne va plus" from your last album? I saw video on the youtube, it seems that there is something against nationalism or prejudices, is it like that?
I love this song, because it contains two messages. The song can be a lovesong that tells about the end of a love affair or tells of a person who have to emigrate and have to leave their home and their family. The guy in the video says goodbye to his fatherland and sees all situations again, why he decided to leave. This is a situation in wich many germans were, for example once the takeover of power of Hitler. Today many people in Germany seems to have forgotten it.
In the year 2009 you released album "Kommen Seh'n und Singen" on your own label Bernau Punkrock League, next one was split with band Mona Reloaded in 2010, but since these two albums we didn't see anything else on this label, why? And what was a reason to set up own label?
The reason is simple. It was just too difficult for us to continue the label. We had no time, no experience and not enough structure, unfortunately mix of things needs to organize a own label.
This one will be little bit defferent question. Here in Czech lot of people see Germany like rich country where everybody has higher level of living, earn more money, spend less time at work and everything is just better (even weather). So how is reality for you as germans, is social reality (housing, cost of living, workers rights etc.) really like that, or it's harder than it seems to us?
The question is really very complex and I will only partially answer it. I have no friends in the Czech Republic who can tell me about their life and I was only there on vacation, so I don't have enough background knowledge. I guess the pay and the social standarts are really better. Whether Germans work more or less? No idea! There are ones who do it and those who don't.
When you compare your beginnings in the 90's with this era after 2000, which decade would you say was more real and original? You know when I see photos of punks and skins crews, paper fanzines, enthusiasm for scene, footage of gigs from 90's I have feeling that, that decade had something extra, some spirit which is little bit missing in 21st century. What do you think?
I am fully in your opinion! I felt like in the 90's everybody were hungry for bands, concerts and festivals. There was a mood of optimism. Maybe that was related to the end of the GDR? People organized meetings and concerts by "mouth to mouth" propagation or selfmade flyers without event company and without asking the authorities. That was exciting! No idea why this is different today. Maybe we are oversaturated, we can see almost every band anytime and everywhere we want. The music of almost all bands is always available for example on spotify, youtube or i-tunes etc. Maybe we have lost more than we won by this luxury!
German scene is, I would say one of the biggest in Europe, but seems to me that scene around punk, oi! and ska is getting old. I don't know how in Germany but I don't see to come young generation, people in the age 16 - 18. How is it in Germany?
In my opinion it's the same in Germany. I fear that our subculture has lost an appeal as a culture of protest, or that other musical genres such as hip hop, are more attractive to the youth of today.
Žádné komentáře:
Okomentovat