Report

Crim & Lions Law (13.12.2019) Chemnitz - AJZ Talschock (Německo)

Akce v Německu mám moc rád, už jenom kvůli tomu výletu co si člověk udělá, zatím vždycky vedly Drážďany ale tentokrát jsem zamířil do bývalého Karl Marx Stadtu, dnešního Chemnitzu. Letos to byla už druhá akce u našich západních sousedů a i tentokrát rozhodnutí padlo na poslední chvíli. V pondělí mi píše Andrej, jestli bych nevyrazil v pátek (13.12. čili na happy A.C.A.B day) na koncert Stomper 98, Crim a Lions Law, rozmýšlím se asi tak dva dny ale nakonec se rozhoduji, proč ne, lepší než sedět doma na prdeli. Poslední dobou se ukazuje, že na nikoho stejně moc spoleh není, nálada taky stojí za hovno a tak v pátek vyrážím směr Chomutov, kde mě Andrej, jakožto ostřílený severočech, vyrůstající mezi všemi těmi uhelnými lomy, elektrárnami a smogem nabírá. Do Chemnitzu je to asi hodina autem z Chomutova, takže co by kamenem dohodil. Zatímco na české straně kopečků je mlha a lehký poprašek sněhu, jakmile se objevíme na německé straně, sluníčko svítí, dohlednost je na několik desítek kilometrů, lidé jsou šťastnější (jelikož berou víc) a tak vůbec všechno je čistší, uspořádanější - prostě v Německu je vše lepší (dokonce i hnusné počasí)... ok tak jsme si zavtipkovali, jedeme dál. Do Chemnitzu dorazíme něco málo po obědě, takže přichází klasická prohlídka města. Jelikož jde o bývalý Karl Marx Stadt, tak první na co se chystáme je monumentální hlava Karla Marxe, kde proběhne pár fotek, kdy jsem při zvedání zaťaté pěsti napomenut ať "nehajluju", že by si to němci mohli vysvětlit trochu jinak :D Chemnitz neoplívá takovou

krásou jako Drážďany, dokonce bych řekl, že snad musel být bombardován stejně tak jako Drážďany, jelikož tu také chybí historické centrum, po městě se prohánějí přestavěné české tramvaje, lidi na kolech, na každém rohu najdete klasický doner kebab, Karl Marx tu má dokonce obchod se suvenýry Saint Karli (s podobným logem jako St. Pauli), v podstatě nic extra zajímavého, německá klasika. Ovšem nejzajímavější část města je její průmyslová zona kousek od centra. Jelikož jak já, tak i Andrej máme zálibu v prozkoumávání opuštěných fabrik, hotelů, bunkrů a jiných ruin, vydáváme se na průzkum jedné opuštěné textilky. Fabrika Textima, od roku 1996 nefungující oděvní závod byl pro mě zatím jedním z nejzajímavěších urbexů, narozdíl od Čech, kde ve většině objektů najdete jen bordel, zbytky kabelů, suť a hovna po bezďácích, toto bylo něco jiného. Budova je sice ve značně dezolátním stavu ale celá je pojatá jako otevřená streetartová galerie, kdy na každém patře, v každé místnosti můžete najít různé plastiky, grafiky, obrazy na stěnách apod. Nikde žádný bordel, dokonce některá díla jsou přímo z materiálů v budově se nacházejících. Obejdeme ještě okolí, protože podobných opuštěných objektů se tu nachází víc ale vzhledem k tomu, že už je stejně tma vyrážíme na místo konání dnešního koncertu. Bohužel Stomper 98 nedorazí a náhradu se nepodařilo sehnat, tak uvidíme jenom Crim a Lions Law, které tak uvidím letos už podruhé. Celá akce se koná ve squatu AJZ Talschock na severním konci města. Tady zapomeňte na to co známe z Čech. Toto autonomní komunitní centrum, je spíš místem na pořádání koncertů, je tu obrovská vnitřní hala, splachovací hajzly, velký bar, barák je stále připojený na síť a tak klasický squat připomíná jen fasádou. Venku se už pomalu začínají shromažďovat hloučky skinheadů a tak klepeme všichni kosu, než se otevřou dveře "klubu". V davu potkáváme další skupinku čechů a tak se dáváme hned do řeči, což je určitě příjemnější, než tam "čumákovat" ve dvou. První kapelou jsou španělští Crim z Tarragony, kteří se pohybují na scéně od roku 2011. Pro španělskou scénu mám hodně velkou slabost, takže jsem byl zvědavý a to co jsem slyšel na youtube neznělo vůbec špatně. Hudebně šlo o poctivý melodický řízný streetpunk. Bohužel celý dojem kazilo nazvučení, které stálo opravdu za hovno, jinak kapele to šlape moc pěkně,

nechyběli sing-alongy, melodické vyhrávky, zpěv samozřejmě ve španělštině, určitě doporučuji!!! Po zhruba 40 minutách končí a na řadu se chystají hlavní "hvězdy" večera. Lions Law beru už pomalu za mainstream v rámci oi! scény, jejich první album jsem v době, kdy to byla novinka poslouchal celkem často ale zájem pak jaksi upadl a tak další songy moc neznám. Osobně jsem měl radši jejich první kapelu Maraboots. Poprvé jsem je viděl letos v březnu v Praze, kde bych jejich výkon hodnotil jako průměr, ovšem to co předvedli tady v Chemnitzu se s jejich pražským koncertem nedá vůbec srovnávat. Naprosto nabušená show, zpěvák přebíhal z jedné strany podia na druhou (beztak byl určitě na koksu), nechyběl stage diving, jako vždy se ten nejtlustší upocený špekoun vydrápal na podium aby byl sředem pozornosti, pod podiem se mezitím rozjelo celkem solidní pogo (je vidět, že v Německu je to pořád trochu jiná liga, než u nás), došlo i k menší strkanici v kotli, prostě vše co patří k oi! :D Celkově i kapela hrála o něco agresivnějším stylem a tentokrát si zvukař dal záležet. Co se jednotlivých songů týče, tady nemůžu moc sloužit, poznal jsem jen ty z první desky ale nechyběly Antisocial, Laffayette, On The Terraces, One By One, 1789 a jako poslední samozřejmě For My Clan. Nakonec musím uznat, že to byla hodně povedená show... Lions Law prostě umí! A to byl konec, dáváme ještě poslední pivka (někdo birely), nasedáme do káry a přes kopečky zpátky do mlhy severních Čech. Jelikož druhý den je sobota a víkend nekončí, tak nás čeká ještě jedna akce ve Varech. Neparkovat vjezd společně s nadějnou punkrockovou partou The Smokers, kde jsem zjistil, že už opravdu nemám věk na to propogovat celou kapelu ale to už by byl tak dlouhý report, že byste to stejně nechtěli číst.