Kalifornští The Inciters, kteří se pohybují na hranici Mod scény a soulu, vydali před rokem svojí pátou řadovku. Album "Bring Back the Weekend" přišlo na svět po neuvěřitelně dlouhých jedenácti letech od vydání desky "Soul Clap" z roku 2012. Novinku si vzalo na starost americké Pirate Press Records, které i když se pohybuje spíš v punkových vodách, občas se na jeho kontě objeví i ska, reggae nebo v tomto případě soul. Celkem jedenáct zářezů tradičně na LP nám nabídne šedesátkami ovlivněný soul, kde nechybí klasické vokální dívčí trio, dechová sekce a rytmika za kterou by se nemuseli stydět ani Temptations nebo The Supremes. Desku otevírá titulní track "Bring Back the Weekend", svižný uptempo soul s důraznými bicími o kterém bych se nebál tvrdit, že jde v podstatě o učebnicový northern soul. To samé platí i o následujícím songu "If I Didn't", až u "Love Comes Around" přichází příjemné zpomalení do středního tempa v kterém si jsou Inciters stejně tak jistí, jako v rychlejších polohách. Co mě na tracku "Love Comes Around" zaujalo asi nejvíc je rytmika bicích a basy, která je v soulu hodně výrazným nástrojem, ženské back vokály v pozadí a doplňující saxofon se zbytkem dechové sekce, jsou už jen takovou třešničkou na dortu, která to celé dotahuje k dokonalosti. Po krátkém odpočinku se allnighter opět rozjede v podobě pecky "Boot'n'Soul", kterou si ostatně můžete poslechnout a ohodnotit sami, jelikož je k ní videoklip na youtube. V další northern soulovce "Walk Away" nám Inciters předvedou, že se nebojí trochu hrábnout do strun, nicméně v následujícím "Up In a Puff of Smoke", šli na můj vkus až moc do popu. V "Only Time Will Tell" mi dáte za pravdu, jak moc výrazným a důležitým nástrojem je v soulu basa. Toto je nejen ukázkový příklad, jak má znít správná svižná soulová basa na kterou prošoupete podrážky ale také, jak má znít pořádný a nefalšovaný northern soul. Za mě definitivně nejlepší track z celé desky! Blížíme se pomalu ke konci, přes pomalejší "Waiting By the Phone", až k ještě o něco pomalejšímu a funkovou basou podbarvenému songu "Love (Your Pain Goes Deep)" se dostáváme k poslednímu bonbonku v podobě slaďárny alá Sluneční hrob od Blue Effectu - tracku "Always, Sometimes, Never". Soul má i svou melancholičtější stránku, někdo by možná řekl romantičtější, to už nechám na vás, nicméně i tady Inciters dokazují, že zvládají soul ve všech jeho polohách. A proč jsem si vzpoměl zrovna na Blue Effect a jejich nejznámější song? Schválně se zaposlouchejte do kytary, jakou krásnou melodii vybrnkává a určitě mi dáte za pravdu. Tahle pecka aspiruje na pomyslnou stříbrnou medaili. Navíc zvuk rozjíždějícího se skůtru na konci tracku tomu dává notnou dávku nostalgie po éře Mods, která uzavírá album Bring Back the Weekend. Ok, pojďme si to zrekapitulovat, Inciters možná nejsou tou nejlepší soulovou kapelou v Americe, každopádně soul opravdu umí a umí ho dobře, čehož je album Bring Back the Weekend důkazem. Takže pokud chcete soul s nádechem 60. let, rychlé northern soulové pecky k pátečnímu allnighteru a nebo i něco pomalejšího a melancholičtějšího, sáhněte po desce Bring Back the Weekend a přesně to dostanete. Dávám 8 z 10.... Keep the Faith!
Žádné komentáře:
Okomentovat