Někdy v březnu v době tvrdého lockdownu, kdy se nic moc dělat nedalo a stal se ze mě čtenář a hráč deskových her na plný úvazek, jsem po dlouhé době obohatil svojí fanzinovou knihovničku o další kousek. Brněnského Papagáje, který je stálicí mezi českými punkovými labely netřeba dlouze představovat, nejen, že se za touto značkou skrývá množství vydaných desek ale také pěkně nabušený fanzin "Hlasatel". Jeho druhé číslo, které tu budu "smažit" na recenzi vyšlo v roce 2014 a to rovnou s flexi EP splitkem Zeměžluč/Gride a právě to je ten důvod proč má tak netradiční čtvercový formát. Do ruky se mi dostala "bichle" o 227 stránkách, splňující dnes už poměrně vysoký standard kladený na fanziny. Na jednu stranu je fajn, že jsou graficky přehlednější, vymakanější a díky dnešním technologiím se dokážou přiblížit profesionálně tvořeným tiskován. Na druhou stranu si říkám, jestli se tím trochu neztrácí to kouzlo punkové strohosti, jednoduchosti a přístupu ve smyslu "nesrat se s tim". Mám rád tu jednoduchost zinů z 90. let a je super, když jí i dnes někdo dokáže přenést do dnešních dnů. Nicméně tím netvrdím, že se mi dnešní styl zinů nelíbí - naopak! Ok pojďme se vrátit k druhému číslu Hlasatele. Klasická barevná obálka na křídovém papíře, obsah černobíle, grafika pěkně přehledná a hlavně hromada rozhovorů, které tvoří v podstatě celé číslo a jsou rozděleny do dvou tématických celků. Což je nápad, který se mi celkem líbí, protože kolikrát rozhovor na určité téma řekne více, než kdyby šlo o samostatný článek. Z kapel tu najdete interwiev s domácími Malignant Tumour, Innoxia Corpora, Insania, Šotym ze Zeměžluče (s kterým jsem se setkal v rozhovorech i v jiných zinech a vždy to bylo příjemné a obohacující čtení), Dezinfekcí, hc-punkovými Alert z Izraele, Davem Jonsem (který bubnoval v Agnostic Front), Danem z někdejší Tyranie identity a Tupak Amaru (mimochodem skvělý náhled do života v maloměstě jako je Orlová) a pár dalších, jejichž jména mi nic neříkají. Jedna z mých oblíbených fanzinových rubrik jsou cestopisy a ani v Hlasateli nechybí, protože jak je vidět punkáči jsou světoběžníci. Dojmy z cest po Indii najdete v článku Survival punk v Indii a zajímavé je i povídání o životě v Číně (no nechtěl bych býr číňan). Co mě trochu na Hlasateli vadilo, je neuspořádanost jednotlivých témat, kdy tu máme rozhovory s kapelami, recenze, články a tour reporty jdoucí po sobě na přezkáčku. Neříkám, že je to mínus ale jistá uspořádanost by neuškodila. Nicméně abych autorovi nekřivdil, ke konci zinu už to začne být přehlednější. Sice tu chybí recenze na muziku, zato tu najdete pořádně nabušenou (20ti stránkovou) rubriku fanzinovna, ve které jsou pod drobnohledem rozpitvány (nejen) domácí plátky jako např. Buryzone, Drunk Nach Osten, Fema, legendární Hluboká orba, Chyba, Kazimír, polský Pasazer, V prach cest, Revenge of the Nerds a mnoho a mnoho dalších. V podobném duchu se nese i rubrika knižní ostrov, kde dává typy na četbu a nějaké to povídání k tomu Zajíc, coby kytarista Telefonu. S osobitým nadhledem byla sepsána úvaha na téma "Kdo je největší punkáč ze vsi", která se sice jmenuje úplně jinak ale pěkně reflektuje, jak se punkuje po třicítce, a že nakonec tím největším punkem je někdo u koho byste to moc nečekali. Na začátku jsem trochu načal dva tématické celky rozhovorů, tím druhým po kapelách jsou interwiev s jednotlivými provozovateli punkových & HC labelů, kterým předchází článek na téma vydávání desek od samotného autora (mimochodem doporučuji přečíst, pokud se např. chystáte do vlastního releasu alba). V podobném duchu jsou i samotné rozhovory a pro mě to bylo asi nejzajímavější téma z celého zinu. Na toto téma navavazuje rozhovor s bubeníkem brněnských See You in Hell, který je vašnivým sběratelem českých vinylů. Další mojí oblíbenou fanzinovou rubrikou jsou tour reports (zvlášť pokud to znáte z vlastní zkušenosti). Zde si můžete přečíst dojmy z tour od Šanov 1 a společného výletu po Evropě od domácích Empty Hall of Fame a brazilských Kactus. Máte rádi trochu punkové historie a chcete si doplnit vzdělání? I na to se v tomto čísle dostalo a to v podobě článků o Dead Kennedys a amerických předchůdcích punku. Nechybí ani fotopříloha s momentkami z koncertů a nakonec rozhovor s autorem obálky/kytarystou domácích Rapsod, který je ke konci doplněn pár jeho "malůvkami". Sečteno, podtrženo Hlasatel splnil moje očkávání. Papagájovi dlouholeté zkušenosti s labelem se odražejí i v tomto plátku, což je hodně vidět na rozhovorech, kde chybí obligátní otázky typu: "Jak jste spokojení s vaší poslední deskou?", což je velké plus. A co se mi na zinu líbilo nejvíc, je vzkaz na vnitřní straně obálky, který mluví za vše: "....Je čas udělat svůj časopis!" Tak si to vemte k srdci! Zin je stále k sehnání zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat