Jsou města, kde vždy vznikala skvělá muzika, města která na hudební mapě světa mají svoje nezaměnitelné místo a jedním takovým je i New York City. Kolébka punku, kde v legendárním klubu CBGB začínaly ty nejdůležitější kapely ale také místo, které bylo důležité i pro americkou ska scénu. Ať už to jsou Toasters, The Slackers, New York Ska-jazz Ensemble, King Django, Rocksteady 7 nebo Stubborn Allstars, z New Yorku vždy pocházely ty nejkvalitnější kapely. A právě jednou z nich jsou i Crazy Baldhead. Kapelu založil kytarysta Jay Nugent z The Slackers, jako svůj boční projekt v roce 1997 v legendárním studiu Version City, které bylo domovem pro mnoho newyorských ska & rocksteady kapel. Crazy Baldhead v podstatě nikdy nekoncertovali, pokud nepočítáme jejich backování takovým legendám jako Ken Boothe, Derrick Morgan nebo Starnger Cole. Kapela dodnes funguje pouze jako studiový projekt, což ale neznamená, že by za sebou nenechávali žádnou hudební stopu. První desku "Crazy Baldhead Has a Posse" vydali až po dlouhých 11 letech od svého vzniku v roce 2006. Deska vyšla jako kompilace singlů nahraných v letech 1997 - 2004. Na kontě mají zatím čtyři alba a pátá deska "Go Oasis" se na nás chystá v březnu tohoto roku. Pojďme se ale na Crazy Baldhead podívat z té hudební stránky. Zapomeňte na ska, Crazy Baldhead se pohybují hlavně ve vodách early reggae, rocksteady, reggae ale částečně i dubu a v těchto subžánrech dokážou naprosto bravůrně a plynule přecházet od jednoho k druhému. Osobně bych doporučil, kromě prvního alba, desky
"The Sound of 69" z roku 2008, kde převlékli nejznámější hity roku 1969 do early reggae & rocksteady kabátu a "Boots Embraces" z roku 2014, kde se pustili do šíršího žánrového rozpětí od ska, rocksteady, early reggae až po dub, navíc pokud jste fanatičtí fanoušci The Clash jako já, tak tu najdete jednu z nejpovedenějších cover verzí songu Revolution Rock, kterou jsem kdy slyšel. New York je co se offbeatové scény týče, relativně malé město a tak se např. na jejich první desce objevili další známe postavy newyorkské scény jako např. Vic Ruggiero z The Slackers, King Django, Rocker-T, na poslední desce "The Stereo Prophecy and Electric Hymns" hostoval dokonce i Jasse Wagner z Aggrolites a od alba "Boots Embraces" se ke kapele připojil i Dan Klein, zpěvák z The Frightnrs. To, čím mi Crazy Baldhead připadají zajímaví a proč jsem se rozhodl vám je představit, je jejich schopnost propojovat prvky různých subžánrů reggae, např. klasické reggae, na které dokažou naroubovat hamond klávesy, které jsou charakteristické pro early reggae, nebo propojit rocksteady s dubem, tak nenuceně, že vám na první poslech ani nedojde, že tu je něco netypického. Víc už vám ale napoví jejich bandcamp profil.
https://crazybaldhead.bandcamp.com/
Žádné komentáře:
Okomentovat