úterý 20. listopadu 2018

Recenze

The Selecter - Daylight

Jak je vidět tak znovuobnovení The Selecter v čele s Pauline Black neusínají na vavřínech, od jejich reunionu v roce 2011 vydali celkem čtyři alba. Zatím poslední věc spatřila světlo světa minulý rok na podzim a nese název Daylight, vyšla u britského labelu DMF Records a najdete na ní celkem 10 zářezů. Stejně tak jako na předchozím albu Subculture i tady můžete čekat víc reggae záležitostí, než ska. Abych byl upřímný asi jen třetina alba by se dala zaškatulkovat do kolonky ska, navíc je tu i víc popových prvků, jako např. v posledním tracku Pass the Power nebo Paved With Cold a jelikož northern soul zažívá posledních pár let svůj comeback, tak i s ním se tu můžete setkat v podobě songu Daylight. Mě ovšem nejvíc zaujaly tracky Things Fall Apart a Mayhem, protože je to taková britská reggae klasika odkazující na jména jako Judge Dread, Harry J. All Stars, Prince Buster, Desmond Dekker nebo Upsetters a to je přesně to reggae, které mám rád. Za pozornost určitě ještě stojí další záležitost v rytmu reggae, song The Big Badoof a ani úvodní Frontline nezní špatně ale tím jsem v podstatě vyčerpal to nejlepší co se dá na desce Daylight najít. Sice teď asi nepotěším skalní fans kapely ale po několikátém poslechu jsem se nemohl zbavit pocitu, že zbytek alba se utápí v šedi průměrnosti, viz. tracky jako Remember Me, Taking Back Control nebo 3 Reasons, kterým jednoduše chybí nápad nebo něco, čím by zaujaly. Nový The Selecter už jsou trochu jinou kapelou, než jak si je většina z vás vybaví, mě osobně jejich nová reinkarnace příjde víc do rocksteady a reggae, i když patřičný britský přístup, ve kterém se odraží vliv 2tonu se v nich samozřejmě nezapře. Kapela si našla svůj nový sound, kterého se drží i na desce Daylight, která sice není špatná ale já osobně bych jí řadil spíš k těm slabším věcem. Možná by jí neuškodilo ještě pár tracků navíc a chvíli počkat a nechat nový materiál uzrát, protože někdy mi příjde, že alba vydávaná s odstupem dvou let toho moc nového nepřináší. Pokud bych měl doporučit něco z jejich novější tvorby, tak určitě sáhněte po deskách Made In Britain a Subculture, které si vedou přece jenom o něco lépe, než je výsledná známka 6 z 10.

Žádné komentáře:

Okomentovat