sobota 23. září 2017

Punkrock in Crisis

Crisis nepatří zrovna k nejznámějším kapelám první vlny britského punku, za to hudebně jde o jednu z nejprogresivnějších kapel té doby. Zároveň to byla jedna z prvních politicky zaměřených punkových kapel, podobně jako např. Crass, ovšem rozdíl mezi Crass a Crisis byl především v politice. Zatímco Crass byli první anarcho-punkovou kapelou, která nebrala anarchii jenom jako symbol, Crisis vzešli z marxistického prostředí, což nebývá u punkáčů zrovna zvykem. Vznikli v roce 1977 v anglickém Guildfordu pod vlivem The Clash, od zbytku tehdejších kapel se lišili hlavně svým politickým backroundem, který vycházel z angažovanosti dvou zakládajících členů Douglase Pearce a Tony Wakeforda, kteří byli členy International Socialists (předchůdce britské Socialist Worker Party) a International Marxist Group. Díky tomu se jejich první koncerty odehrávaly v rámci různých kampaní, ve kterých měla prsty SWP. Crisis se lišili nejen politicky ale i hudebně od většiny tehdejších kapel (které se spokojily jen s třemi akordy), díky většímu důrazu na celkovou atmosféru a melodii jednotlivých songů a v mnoha ohledech tak trochu předznamenali vznik post-punku. Ze strany hudebního tisku se jim ale moc velké pozornosti nedostávalo a většinu věcí si vydávali na vlastním labelu Ardkor. Kapela vznikla z popudu kytaristy Douglase Pearce a basáka Tony Wakeforda (který už předtím hrál v kapele Backwater), pod vlivem nastupující punkové vlny a s jasným cílem ventilovat prostřednictvím kapely svoje politické názory. Do značné míry tak připomínají The Redskins, kteří byli také členy SWP a také se snažili prostřednictvím muziky, mezi britskou mládeží šířit svojí rudou "osvětu". K zakládající sestavě patřili také Insect Robin (bicí), Phrazer (zpěv) a Lester Jones (kytara). Jelikož byli napojení na pozdější SWP, jejich první koncerty se odehrávali v rámci kampaně Rock Against Racism, Antinazi League nebo při pochodech Right To Work, víceméně na těch nejrizikovějších místech. Ve svých počátcích se
také snažili prorazit hlavně v Londýně, kde se jim podařilo si zahrát s Sham 69, Slaughter & The Dogs nebo Adam & The Ants se kterými si zahráli ještě několikrát. Ovšem koncerty s Sham 69, už i tak díky zástupu skinheadů, končící pokaždé bitkou nebyly pro levicové Crisis zrovna těmi nejjednoduššími. V roce 1978 vydávají svůj první singl No Town Hall, který vychází jako benefit proti výstavbě předražené radnice v Southwarku. O rok později přichází první personální změny, kdy odchází zpěvák Phrazer a bubeník Insect Robin a nahrazují je Dexter (bedňák a velký fanoušek kapely) na postu zpěváka a Luke Rendle na bící. Vzhledem k tomu, kde politicky stáli a s přihlednutím na celkovou situaci v Anglii koncem 70. let, je celkem logické, že se jejich koncerty neobešly bez bitek, útoků a předčasně ukončených vystoupení, tak jako např. při jejich koncertě v londýnské Acklam Hall, kdy nechyběli řetězy ani baseballové pálky, ovšem tady šlo podle vyjádření basáka Tony Wakeforda o místní bitku ve stylu "Brixton vs. Notting Hill". V srpnu 1979 se vydávají na tour po Norsku, společně s reggae kapelou Cygnus, které jim zprostředkovává SWP ve spolupráci s norskými socialisty. Ani tour po Norsku se neobešlo úplně bez problémů. Norsko bylo ze všech skandinávských zemí v té době tou nejkonzervativnější a na punkáče z Anglie tu ne všude byli připraveni, takže ne vždy se jim od místního publika dostalo vřelého uvítání. V tom samém roce vydávají druhý singl UK79 / White Youth, zároveň to byl první singl, který vyšel na jejich vlastní zančce Ardkor Records. Ačkoliv Crisis, podobně jako Crass patřili k rozvíjející se političtější odnoži punku, díky jejich socialistickému zaměření se s Crass neměli zrovna v lásce, i když postupem
času i samotní členové Crisis uznali, že stranická angažovanost nebyla zrovna tou nejlepší cestou a že Crass toho dosáhli daleko víc, než samotná Socialist Worker Party. V roce 1980
konečně vychází jejich první LP Hymns Of Faith, na kterém začínají být znát nastupující pochybnosti ze stranického fungování a i texty nepůsobí tak heslovitě jako na jejich předchozích singlech. V tom roce také přichází první větší krize. Z kapely odchází bubeník Luke Rendle a Doug s Tonym se začínají stále více věnovat vedlejšímu projektu Death In June, z kterého je později vyhozen Tony Wakeford, kvůli rozvíjejícímu se zájmu o pravicovou politiku. To byl prakticky konec Crisis. Death In June pokračovali v rozvíjení toho co hrály Crisis, ovšem jejich politická a stranická angažovanost vzala za své, což už bylo znát ke konci jejich kariéry, kdy Wakeford později přiznává, že do určité míry byli v rukou SWP loutkou. Posmrtně rok po rozpadu (1981) vychází singl Alienation / Bruckwood Hospital ale Crisis se už nikdy dohromady znovu nedali. Na víc, jak 30 let nebylo o Crisis slyšet, až v roce 2015 Wakeford zakládající člen kapely, zformoval novou sestavu "1984" a začali znovu hrát songy z dob jeho působení v Crisis a Death in June. Pokud vás tedy zajímá trochu víc, jak to vypadalo v britském punku na konci 70. let a vládnete angličtinou, můžete si přečíst rozhovor s basákem Tony Wakefordem na tomto odkaze.

DISKOGRAFIE

No Town Hall - 7" (1978)
UK79 / White Youth - 7" (1979)
Hymns Of Faith - 12" (1980)
Alienation / Bruckwood Hospital - 7" (1981)

Žádné komentáře:

Okomentovat