Kolik ti bylo, když jsi se přestěhoval z Indie do Británie, máš nějaké silné vzpomínky na dětství v Coventry?
Odešli jsme z Indie, když mi byly 2 roky, pak jsme bydleli v Sheffieldu a odstěhovali se do Coventry, když mi bylo 10 (1965). Samozdřejmě mám spoustu vzpomínek, nevím ale z nějakýho důvodu se mi teď nejvíc vybavuje horní patro vícepodlažního parkoviště, což bylo dobrý místo pro poflakování, když jste znuděný teenager.
Jaký hudební podklad tě vlastně formoval, měli tvoje rodiče vůbec nějaký vliv?
Ani moc ne i když jsem jim vděčný, že mě poslali na lekce piana. Byl jsem flákač a nesnášel jsem cvičení, jediná věc, která mě zajímala bylo se sám učit hrát blues. Byli to hlavně The Who, The Small Faces a The Kinks, který mě inspirovali k tomu abych byl v kapele a taky jsem miloval soul, Otis Redding, Sam and Dave, Tamla Motown.
Poprvé jsem se dostal k reggae, když jsem ho slyšel, někdy kolem roku 1969, Desmond Dekker a všechno to kolem. Zkoušel jsem v mojí tehdejší školní rockový kapele hrát reggae, to bylo už v roce 1971 ale v tý době v rockovejch kruzích, nikdo nebral reggae moc vážně. Jasně bylo to vědomý usilí kombinovat ska s punkem ale pořád se mi to zdálo, jako přirozenost. Vnesli jsme do toho trochu tý africký offbeat energie s kterou mohl nejvíce fungovat právě rock.
Rozpad The Specials byl jistě komplikovanou zaležitostí, jsi často citován, že jsi byl rád, že ostatní zůstali alespoň tak dlouho, dokud se nenatočil singl Ghost Town. Bylo tam z tvojí strany dost zklamání, neměl jsi pocit, že Specials utrpěli předčasnou smrt, nebo to byla naopak úleva pracovat s novýma muzikantama?
Některý lidi se zdá, že zapoměli...The Specials se ve skutečnosti nerozpadli, někteří z kapely odešli ale já jsem mohl pokračovat dál, což jsem vlastně udělal. Myslím, že na první pohled to možná vypadalo, jako úleva, protože s pár lidma z kapely se ke konci už pomalu nedalo pracovat ale v hlouby duše to bylo velký zklamání. Když šly Fun Boy Three dělat "pop" a odešli ze Specials, myslím, že asi nepochopily jedinečný postavení, ve kterym byly. To co udělaly možná zmenšilo šance na to, aby se protestní muzika dostala do popovejch hitparád, kde by dnes mohla bejt. Taky si myslím, že si neuvědomovali, co jsem prosazoval a že, jsem se snažil udržet při životě ten standard muziky, zkombinovaný s politickýma ideálama s kterým přišli The Specials. Byl jsem víc, než dost zklamanej z jejich odchodu, hlavně kvůli psaní a aranžování, dokonce tak, že ještě dlouho jsem měl dokonce odpor i k pár novejm členům. Byla to pravděpodobně chyba, čekat další dobrou kapelu z Coventry, tak brzo po Specials a The Selecter. Pořád jsme se snažili makat na deskách "The Bioler", "In the Studio a "Free Nelson Mandela", i když to trvalo věčně, až se z toho stala pomalu noční můra. Ke konci jsem už byl tak zadluženej u nahrávacích společností, že jsem musel přestat s nahráváním. Podílel jsem se pak na organizování Artists Against Apartheid, což vedlo k uspořádání koncertů na podporu Nelsona Mandely na stadionu ve Wembley, takže nekterý z toho nakonec vyšli docela dobře. Možná, že kdyby "Free Nelson Mandela" zpíval Terry Hall, tak by stejně asi nebyl tak přesvědčivej, jako Stan Campbell.
Nikdy jsem k tomu nepřistupoval tak, že bych nechával 2tone nebo The Specials, jako věci týkající se minulosti. Spíš Fun Boy Three měli tenhle postoj, když odešli ze Specials. Kdyby bylo po mém, The Specials by možná dělali muziku, ještě dodnes, kdo ví? Jsem celkem hrdej na muziku, kterou jsme dělali a pořád chci, stejně jako spoustu dalších, poslouchat pořádný Specials pecky. Každej kdo si opravdu trochu kapely cení by měl trochu ignorovat ty kdo jí zničili, nebo ne? Terry Hall teď říká, že neměli důvod pro odchod, další z nich, v rozhovorech pokračovali v pomluvách o The Specials nebo o mě, zatímco jiný tvrdili, že to oni založili Specials (přitom všichni ví, že jsem to byl já), pak tvrdili, že jsou stále The Specials, i když kapelu opustili už dřív. To nebylo fér vůči veřejnosti, použít znova stejnýho názvu. Ani nezavolali, aby zjistili, jestli bych neměl třeba zájem. Bylo těžký vidět, jak se něco, na čem jsem makal roky dostalo téměř na úroveň hospodský kapely. Myslím, že to je díky nim, že The Specials neberu vážně.
Minulý rok se v našem lokálním tisku objevily spekulace o reunionu The Specials, jak frustrující je být v centru tak velké spekulace?
Jestli lidi slyšeli ty poslední nahrávky, pod jménem "The Specials", tak zjistí, jak moc jsem přispěl k původním Specials a jak velký usilí to bude vyžadovat aby to všichni, brali zase vážně. Existuje dokonce i webová stránka, kterou založili v době kdy jeli tour pod jménem "The Specials", ale řekl bych, že týpek, který stránky vytvořil tomu dal trochu falešnej dojem. Nevím jestli se tak moc spekuluje, je těžký říct, jak moc to veřejnosti nedává spát. Jasně, přál bych si stejně, jako kdokoliv jinej aby jsme byli mladý a Specials byli pořád pohromadě, prostě, jako za starejch, dobrejch časů v začátcích ale v týhle době už je trochu pozdě. Někdo buduje kariéru, někdo se hudebně úplně posunul jinam, někdo hrál sotva pár let, někdo má zdravotní problémy a mohl by si poškodit hlas a dokonce ani nebydlíme na stejnym kontinentě. Spoustu fanoušků, který milovali Specials ani nechtěj vidět náš návrat. Jestli se někdo mimo kapelu snaží nás dát znovu dohromady, možná to myslí dobře ale myslím, že to příspívá k tomu, že bude mnohem víc nepravděpodobný, že se to vůbec kdy stane. Tak moc starejch kapel využilo dobrý vůle fanoušků a nabrali druhou rychlost stylem koncertů: "seber prachy a spusť to". Ale lidi a i kapela by měli vědět, jestli to na čem společně makali dělaj, protože je to bavilo, nebo jen proto, že jim někdo nabídl prachy a navíc nemyslím si, že by to byli zase ty samý Specials. S ostaníma z původní sestavy jsem se připojil k prohlášení, že v dohledný době nejsou žádný plány na znovuzreformování kapely.
Poslední dobou se diskutuje o tom, že 2tone by zcela oprávněně měl být v Coventry nějakým způsobem připomínán, navrhuji pojmenovat nějakou ulici 2tone Way. Co bys rád viděl ty (tedy pokud si něco takového přeješ)?
No třeba, kdyby se přejmenovalo jedno z vícepodlažních parkovišť na "Ghost Town Park" ale vážně, kdyby někdo chtěl udělat něco ve smyslu, co jsi říkal by bylo to skvělý. Možná, protože 2tone byl proti rasismu, tak bych měl říct, že doufám, že bude ve městě něco co připomíná lidi, který byli zabiti v rasistickejch útocích, jako např. Satnam Singh Gil, kterýmu bylo teprve 20, když ho v roce 1981 zabili, Doktor Amal Dharri, kterýho pobodali ve fast foodu na Albany Rd. ve stejnym roce, to by bylo ale pravděpodobně na 50centovou sázku. Myslím, že si zaslouží připomínku víc, než my.
Já bych ti chtěl Jerry poděkovat, že si souhlasil s interview pro Pete Chamber’s Backbeat a všechny z Coventry... "good on ya Jerry!"
Pete Chambers
ENGLISH
At what age were you when you moved from India to Britain, do you have any strong memories of growing up in Coventry?
I left India aged 2, then lived in Sheffield and came to Coventry aged ten (1965). Obviously I’ve got loads of memories. I don’t know, for some reason I can remember thinking the top floor of multi storey car parks was a good place to hang out when you’re a bored teenager.
How was your musical background formulated, were your parents any influence at all?
Not that much I don’t think, although I’m grateful they sent me for piano lessons. I was rubbish and hated practising, the only thing that interested me was teaching myself blues. It was The Who, The Small Faces, The Kinks, which made me want to be in a band, and I loved soul music, Otis Redding, Sam and Dave, Tamla Motown.
How was your interest in reggae, punk and ska nurtured, did it always feel natural to meld punk and ska together or was it a conscious effort?
I got into reggae from when I first heard it around 1969, Desmond Dekker and all that, I was trying to get my school rock band to play it as early as 1971, but no one took reggae seriously in rock circles in those days. Yes it was a conscious effort to combine ska with punk, but it still seemed natural to me. We injected a bit of that funky african offbeat energy, which most rock could do with I reckon.
The Specials break up was of course a messy affair, you are often quoted as saying you were just pleased that they stayed together long enough to record Ghost Town. Was there a lot of disappointment on your part, did you feel the Specials suffered a premature death, or was it a relief to work with a new set of musicians?
Some people seem to have forgotten that strictly speaking The Specials didn’t actually break up, some of the band left and said I could carry on the name, which is what happened. I suppose at first maybe it seemed like a bit of a relief, because a couple of the band had become impossible to work with by the end, but deep down it was very disappointing. When the Fun Boy Three went "pop" and left the Specials I don’t think they really understood the unique position they were in. What they did quite possibly reduced the chances of protest music getting into the pop charts right up to the present day. I also don’t think they realise what I was put through trying to keep alive that standard of music, combined with the political ideals, which the Specials had come to represent. I got more than enough grief from a couple of the original Specials for my song-writing and arranging, that resentment was even more crazy from a couple of the replacement members. It was probably a mistake to expect another good live band to come mainly from Coventry, so soon after The Specials and Selecter. We still managed to achieve "The Boiler", the "In the Studio" album, and "Free Nelson Mandela" though, but it took forever and all turned into a bit beyond a nightmare. By the end I was in so much debt to the record company I had to stop recording. I got involved in organising Artists Against Apartheid, which led to the Mandela concerts at Wembley Stadium, so some good did come out of it all in the end. Maybe Terry Hall wouldn’t have been as convincing as Stan Campbell singing "Free Nelson Mandela" anyway.
Your understandable stance to keep 2tone and the Specials as things of the past has often been misconstrued as your disregard towards them. I was personally gratified to hear you tell me that wasn’t the case, and that all you have created did indeed give you a great sense of pride. Is this why your remain so protective of the 2tone and Specials banners?
I’ve never had any stance to keep 2tone or The Specials as things of the past. The Fun Boy Three took that stance when they left the band. If I’d had my way The Specials might still be making music today, who knows? I’m very proud of the music we made and I still want as many people as possible to hear the proper Specials’ records. Anyone who really valued the band would be bound to have a little bit of disregard towards the people who demolished it wouldn’t they? Terry Hall now says they didn’t really have a reason for leaving. A couple of them went on to rubbish The Specials or me in interviews, then a couple claimed to have formed The Specials (when everyone knows it was me), then a couple claimed to still be The Specials even though they’d left years earlier. As I understood it they stopped being The Specials when they announced they’d left the band. For them to use the name like they did wasn’t fair on the public. They didn’t even phone me to see if I might be interested. It was hard to see the thing I’d worked towards for years being pulled back down almost to the level of a pub band. I think it’s them that disregarded The Specials, I never did.
The talk of a Specials reunion featured heavily in our local press last year, just how frustrating is it to be at the centre of such huge speculation?
If many people had actually heard those later records made under The Specials’ name they’d be able to work out how much I contributed to the real Specials, and what a massive effort it would take, from everyone, to get it back to anything which could really be taken seriously again. There’s a web site which was set up at the time they were doing the rounds as the Specials and I think the guy who set it up was given a bit of a false impression. I don’t know if there’s really been that much speculation, it’s hard to say how many of the public are really losing sleep over it. I wish, as much as anyone, that we were all young and The Specials were still together, just like the good old days at the start; but the practical reality is it’s quite late in the day. People have got new careers, some have moved on musically, some have hardly played for years, there are health problems, some voices may be damaged, some people’s memory never was that good, and we don’t even live on the same continent. A lot of fans who loved the Specials don’t want to see us reform. If anyone outside the band tries to push us back together, they might be well meaning, but I think it just makes it even more unlikely for anything at all to happen. Too many old bands take advantage of the public’s good will by doing second rate "take the money and run" type gigs. The public, and any band members, would need to know that whoever was working together was doing it because they really wanted to, for genuine musical reasons, not just because someone was offering money or whatever. Otherwise I don’t think it would be the real Specials. I put my name to the joint statement that there are no plans to reform in the foreseeable future, just like every other member from the original band did.
Lastly, talk is that 2tone should quite rightly be commemorated in some way in Coventry, I suggest a street named " 2tone Way". What would you like to see (if anything)?
Renaming one of the multi storey car parks "Ghost Town Park" would do me, but seriously, if it’s true anyone really wanted to do anything like your suggestion, it would be brilliant. Maybe because 2tone was against racism I should also really say I hope there’s something in the city to commemorate people who’ve been killed in racist attacks, like Satnam Singh Gil who was twenty when he got killed in 1981. Doctor Amal Dharri got stabbed in the chips shop off Albany Rd. in the same year, it was supposedly for a fifty pence bet . I think they deserve to be remembered more than we do really.
I would like to thank Jerry for agreeing to do this interview for Pete Chamber’s Backbeat and for the people of Coventry...good on ya Jerry!
Pete Chambers
Žádné komentáře:
Okomentovat