neděle 27. dubna 2014

Recenze

Boss Capone - Another 15 Dancefloor Crashers by Boss Capone

Pokud máte rádi holandské The Upsessions, tak tuhle kapelu můžu jedině doporučit, Boss Capone je totiž vedlejší projekt jejich zpěváka Boss Van Trigta. V době kdy si Upsessions dávali dvouměsíční pauzu se rozhodl pro nahrání solo alba, pod pseudonymem Boss Capone, k tomu si přizval muzikanty z předních holandských kapel jako jsou, Mr. Review, Mark Foggo & Skasters a The Beat Busters. Stačilo pár týdnů v jeho domácím studiu a deska Another 15 Dancefloor Crashers by Boss Capone, byla v létě 2013 na světě. V Holandsku vyšla na značce Excelsior Recordings a o vydání ve zbytku světa se postaral německý Grover Records. Celkem se na ní nachází 15 tracků, z toho 6 instrumentálek v duchu klasického early reggae. Určitě bude na snadě porovnání s The Upsessions a ani já jsem se tomu nevyhnul a nedalo mi to ale snad kromě první desky The New Heavyweight Champion z roku 2006 tu moc podobností s Upsessions nehledejte. Boss Capone má totiž mnohem oldschoolovější zvuk, což dokládá hned úvodní pecka River of Tears, ke který natočili i videoklip. Zhruba tak dvě pětiny alba jsou klasický "boss reggae" instrumentálky, kde nechybí hlavně sola na hamondky, ovšem najdou se tu i tracky, jak pomalejší, ve středním tempu, tak i našláplejší kousky jako je např. Pussy Corner. Pořádně svyžný early reggae, odrbaný na kost (protože v jednoduchosti je síla), který vás musí rozhoupat i kdyby jste byli úplně hluchý, nebo měli rozlámaný obě dvě nohy a byli na vozíčku! Právě jednoduchý a ničím nepřeplácaný aranže tracků jsou podle mě největší silou alba Another 15 Dancefloor Crashers by Boss Capone. Další podobnou peckou, tentokrát v pěkně houpavym, středním tempu je Get a Gring, kde nejvíc vyniká basová linka, hned po ní následuje celkem taneční, funky song s názvem Do the Fatwalk (aka The Fatwalk), kde jsou sice dopředu nejvíc vytáhlý klávesy ale mnohem zjímavější mi přijde motiv, který tu hraje kytara. Podobným příkladem jako song Pussy Corner je instrumentálka Who the Boss, tady jde ale hlavně opět o hamondky. Poslední instrumentálka, která stojí za zmínku je I'm the Law, hned po ní následuje track Little Reggae Girl, který se svym tempem a atmosférou hodí celkem dobře do hnusnýho, deštivýho, nedělního odpoledne, kdy víte, že víkend je pryč a zítra následuje ten nejhorší den v týdnu - pondělí! Asi jako poslední, z toho lepšího z desky Another 15 Dancefloor Crashers by Boss Capone, bych ještě zmínil track Big & Fearless Cat, což je taková klasická early reggae oddychovka. Tím jsem asi vyčerpal to lepší ale ani zbytek desky nezůstává pozadu, i když pravda je, že některý songy jsou si celkem podobný, to jí ale vůbec neubírá na kvalitách. Boss Capone sice nenasadil laťku úplně nejvýš ale mezi průměr bych to určitě neřadil, takže zcela zaslouženě.....8 z 10



Club 99 - Club 99

Pro mě celkem neznámá italská partička, na scéně se sice pohybují od roku 1999 ale za těch patnáct let stihli vydat jenom tři alba, z toho právě tahle self-titled deska, je jejich třetím počinem, který vydali po dlouhých devíti letech. Album vyšlo jak na CD, tak i na žlutém vinylu v roce 2013. Celkem tu najdete 12 zářezů plus jeden bonus. Hudebně jde o klasiku, která mi připomíná spíš kapely střihu 3rd wave ska, takže občas tu zabrousí i do skapunkovějších pasáží (hlavně ke konci desky). Upřímně řečeno, nic převratnýho nečekejte, i když na druhou stranu neříkám, že by šlo o kapelu, která by se nedala poslouchat. Hned úvodní Ska is Back in Town! je celkem povedená skladba, která má v sobě všechno to, co by ska mělo mýt. O tracích Let the Music Go a Il Ritorno Dello Spacciatore Di Cacao by se dalo říct skoro to samý. Jinak velká většina songů na mě působí až moc tuctovým dojmem a bez větší originality. Z toho průměru vystupují ještě tracky Free Last, který je taky nazpíván v Italštině a předposlední, instrumentálka Don't Feed the Tiger, to je ale asi tak všechno co stojí za zmínku. Na mě moc jednotvárný, songy chvílema splývaj v jeden celek, možná jediná věc co to ještě trochu zachraňuje jsou instrumentálky, kterých tu najdete celkem tři ale jinak je to těžce průměrný! Takže....4 z 10

Žádné komentáře:

Okomentovat