Socialist Reggae

Možná někoho z vás tohle spojení zvedne ze židle a řeknete si:"co je to za blbost!". Někdo možná začne přemýšlet nad spojitostí poselství, které hlásá roots reggae a pravým výkladem slova socialismus. K pochopení této tématiky je zapotřebí nastínit politickou situaci na Jamajce 70. let, kdy se většina reggae umělců hlásila k rastafariánství, které i když se jedná o náboženský směr, politický odkaz je v něm nepopíratelný. Pokud si uvědomíte, že Jamajka byla (a vlastně stále je) zemí 3. světa, nízkou životní úroveň obyvatel v ghetech na předměstí Kingstonu (jako byl např. Trenchtown, ze kterého vzešli The Wailers a Bob Marley), sliby politiků z levicově orientované PNP (People's National Party), která byla u moci v letech 1972 - 1980, není těžké pochopit, že i spoustu reggae umělců vidělo v socialismu přesný opak toho co jim přinesl aktuální politicko-ekonomický systém - kapitalismus. Rastafariáni nazívají svět Babylonem v odkazu na bibli, je otázkou zda-li tehdejší reggae umělci zkrátka neviděli "socialismus" jako jakési východisko z těžké sociální situace ve které se Jamajka nacházela a jako "zbraň" proti Babylonu. Značnou míru na levicové vlivy v reggae měla i tehdejší podpora rastafariánů a vůbec reggae umělců ze strany Michaela Manleyho, který byl předsedou vládnoucí PNP, která se politicky

profilovala od sociální demokracie, přes demokratický socialismus až k sociálnímu liberalismu. Právě kombinace politické a sociální reflexe v reggae a této podpory měla rozhodující vliv na tovorbu některých umělců. Pravdou ovšem je, že ne všichni byli z vlády PNP nadšení, prakticky celá 70. léta a předvším období před volbami 1980 se Jamajka zmítala v pouličních nepokojích, které často souviseli právě s bojem mezi PNP a pravicovou JLP (Jamaica Labour Party), kterou vedl Edward Seaga (a právě tyto dva ryvali přiměl Bob Marley v bouřlivé předvolební atmosféře roku 1978 na One Love Concert, aby si podlai ruce). Pravdou je, že např. Peter Tosh, který začínal s Marleym jako člen The Wailers, byl ve vztahu k jakýmkoliv politikům nedůvěřivý, dokonce ve svých písních používal výrazi jako "politrics" nebo "shitstem", takže ne všichni reggae umělci byli ovlivněny politickou rétorikou PNP i přesto, že stále ve svých textech útočili na Babylon kolem nich. Skutečnost byla dokonce taková, že vliv PNP a její podpora reggae umělců byla pro tehdejší CIA takovou "hrozbou", že měli obavy aby se nestala z Jamajky druhá Kuba. Manley byl dokonce pozván samotným Fidelem Castrem na oficiální návštěvu Kuby. Pojďme se tedy konečně podívat na konkrétní jména, kdo byl v historii reggae ovlivněn levicovou politikou.

Max Romeo

Jeden z nejznámějších a nejzásadnějších reggae umělců vůbec. Byl prvním jam. umělcem, který představil anglickému publiku "slackness" texty. Tedy texty se sexuálním odkazem. Právě skladba Wet Dream z roku 1968 byla první takovou písní. Angličtí cenzoři ale neměli pochopení pro její obsah a téměř okamžitě zakázali její veřejnou produkci, nicméně v klubech jste jí mohli slyšet i přes všechny možné zákazy. Nehodlal ale zůstat u tohoto žánru napořád. První polovinu 70. let strávil jako angažovaný umělec ve službách PNP, což se promítlo i do jeho hud. tovrby. Většinu jeho politicky orientovaných songů shrnuje deska Let the Power Fall z roku 1972. Jeho písně jako I Chase the Devil nebo War ina Babylon ze stejnojmenného alba, zná téměř každý a dodnes je můžete slyšet v mnoha remixech. Na druhou stranu měl ve svém repertoáru také píseň s dost jasným poselstvím, Socialism is Love a na přebalu výběrového alba singlů z let 1973 - 1977, Open The Iron Gate můžete mimo jiné kromě portrétu Marcuse Garveye, srpu a kladiva vidět i Che Guevaru. Jeho hluboká rastafariánská vírá a pevné politické přesvědčení ho řadí např. s Lintonem Kwesi Johnsonem, k nejvíce angažovaným reggae umělcům.

Max Romeo - Socialism Is Love

Derrick Morgan

Legenda jamajského ska, dodnes aktivní (i přes svou slepotu) ve ska scéně. Pravdou je, že i když většina umělců, kteří byli na vrcholu slávy v éře ska a rocksteady, tedy především v 60. letech, na nástup reggae nedokázali tak pohotově zareagovat a většina z nich v 70. letech nenavázala na předešlé úspěchy. Nicméně někteří stále nahrávali a mezi ně paří právě i Morgan. Jeho album People Decision z roku 1977 je jasným odkazem na socialismus a úvodní, stejnojmenný track z této desky to jen potvrzuje: “East, west, north and south, socialists knocked them out…” Není to ale jeho jediná píseň, dalším songem s podobným odkazem je Racing at Balistic Park, taktéž z desky People Decision.


Derrick Morgan - People's Decision

Linton Kwesi Johnson

Basník, který recituje své texty do dubu (dub poetry). Narodil se v roce 1952 na Jamajce, svojí hudební kariéru začal v roce 1978 ve Velké Británii, pravdou ovšem je, že už v roce 1974 mu vyšla jeho první sbírka basní Voices of the Living and the Dead. Do Anglie se přistěhoval v roce 1963, kdy přišel společně se svojí matkou a usadili se v londýnském Brixtonu. Politicky aktivní začal být už v ranném mládí, kdy se přidal k britské odnoži Černých panterů (Black Panther Movement). Poté začal studovat sociologi na Goldsmiths College v New Cross v Londýně, takže odkaz na levicovou politiku byl víc, než jasný a promítl se i v jeho poezii, která je zaměřena především politicky. V jeho textech najdete témata jako je např. postavení afro-karibské komunity v Anglii a sociální postavení vůbec ale např. také kritiku britské zahraniční politiky. Není divu, že jeho nejznámější politicky zaměřené básně vznikly v 80. letech za vlády konzervativní, neoliberální "hrdinky" Margaret Thatcherové.

Linton Kwesi Johnson - Independent Intavenshan

Socialist Roots Sound System

Nejen zpěváci ale také sound systémy se profilovali politicky. Socialist Roots Sound System byl založen Tony Welchem a.k.a Papa Roots a fungoval od počátku 70. let až do brzkých 80. let. Původně se sound system jmenoval King Attorney, potom co se v roce 1976 k sound systému přidali toasteři Ranking Trevor, U Brown, Nicodemus, Jah Mikey a Danny Dredlocks jako plnohodnotný selector, se přejmenovali na Socialist Roots Sound System. Byl to odkaz na přímou spolupráci s PNP. Jako sound system vystupavali při různých hapeninzích a akcích pořadaných právě PNP a sanžili se podporovat mír v době politického násilí, které zmítalo Jamajku. Socialist Roots Sound System měli dokonce vlastní label (Socialist Roots rec.) a vydali několik singlů, z nichž nejúspěšnějším byl Train to Zion, z roku 1976 na kterém společně vystupovali U Brown a Linval Thompson.

The Ethiopians

Vokální trio, které začínalo v éře rocksteady. Kapelu založil zpěvák Leonard Dillon, hudebně sice nešlo ani tak o typické rocksteady, nicméně do reggae se tohle vokální trio transformovalo zcela bez problémů. Je pravdou, že textově se inspirovali lidovými bajkami, příslovími a jamajským venkovem obecně ale přesto v jejich repertoáru najdete song s přímým odkazem Socialism Train, kde se přímo zpívá:"Everybody jump on socialism train!"

The Ethiopians - Socialism train

Dillinger

Jeden z nejznámějších jamajských toasterů (chápej jako MC). Vlastním jménem Lester Bullock (1953). Začínal u producenta Lee Scrach Perryho, který mu dal přezdívku po slavném gangsterovi, Dillingerovi. Jeho nevětším hitem byl singl Cocaine in my Brain z roku 1979, kterým se zapsal do historie reggae. Bohužel už nikdy potom nenavázal na úspěch této pecky. Nicméně ne všechny jeho songy se týkali "pouze" drog. Důkazem je právě track Natty Socialist.




Dillinger - Natty Socialism

Bigh Youth

Spolu s U - Royem jeden z prvních jamajských toasterů. Narodil se v roce 1955, začínal jako taxikář a údržbář v kingstonských hotelech a po večerech zkoušel štěstí za mikrofonem v místních dancehallech. Jeho první úspěšný singl S.90 Skank vyšel v roce 1972 a udržel se na špici hitparád hezkých pár týdnů. Big Youth byl jedním z prvních toasterů, který začal své texty orientovat víc politicky. Jako člověk který znal chudé poměry jamajských ghet, neměl k sociálnímu odkazu a rastafariánství vůbec daleko. Za vše svědčí např. jeho píseň Fight against Capitalist, kde je politické poselství víc, než jasnější.



Nakonec bych ještě zmínil skladby We a Socialist od Jackieho Benarda a jednu výbornou early reggae pecku z roku 1970 s jasným antirasistickým poselstvím. Message from a Blackman od legendárních The Heptones.


Jamaica in the 1970's - documentary

part 1
part 2
part 3