Legendární americká skapunková kapela a vlastně i legenda 3. vlny ska, bostonští Mighty Mighty Bosstones vydaly v roce 2011 další album (pořadí fakt nevim, zas takovej fanda nejsem) s takovým trochu "důchodcovskym" názvem The Magic of Youth. Deska vyšla u labelu Bosstones Music, jak na CD, vinilu, tak i v mp3 na Amazon.com a najdete na ní celkem 11 tracků. Když jsem desku slyšel poprvé, tak jsem se celkem "divil", protože jsem čekal trochu víc ska prvků, znám od MMB trochu jinou tvorbu, takže jsem zvyklý spíš na druhou dobu. Ovšem po pár posleších jsem se smířil s tím, že punk je tu převažujícím elementem a že ska mi hold budou připomínat jen dechy. Nemá cenu to moc pitvat, takže to vezmu trochu šmahem, celkově vzato, převážná většina songů je punkrock s dechama, nic převratného, nic co by něčím překvapilo. Dechová sekce se to sice snaží tu a tam zachránit ale hudbě to moc nepřidává. Nicméně to neznamená, že by album The Magic of Youth bylo absolutně neposlouchatelný ale, že bych z něj nějak uchcával, to se taky nedá říct. Abych ale nebyl takovej negativista, zkusím vybrat pár tracků, který mě příjdou více - méně dobrý. Začnu songem Disappearing, schválně si poslechněte intro a v něm přizvukující dechy, zbytek tracku je sice skapunk ale tempo se dost často mění, hodně (ne)typickej US ska feeling 3. vlny. Hned následující Sunday Afternoons on Windsom Ave, je asi jediný čistě - ska song z celé desky, spolu s trackem The Horse Shoe and Rabbits Foot, kde už ale je toho punku přecijenom trochu víc (mimochodem se tam zpívá něco o SHARP skinheads). Nebejt posledního tracku Open and Honest, tak tohle album nemilosrně shodím do propadliště dějin a ať se po něm slehne zem, ale když jsem slyšel intro, tak jsem musle trochu zvážit, jak se vůbec k albu The Magic of Youth, postavím. Schválně až uslyšíte ten přísnej, surovej reggae úvod a to jak to celý doplňují dechy, tak se po*er*te!!! Dávám 3,5 z 10, hold tohle není podle mýho gusta.
Vinyl je a vždy bude tím nejkvalitnějším nosičem, který přežije i tohle přetechnizovaný století.... Takže už asi tušíte, že tahle recenze se týká opět černý asfaltový placky. Tentokrát jde o album Moovin'n'groovin od belgických Moon Invaders, které můžete znát především díky jejich spolupráci s vokálistkou Skatalites, Doreen Shaffer. Album je sice staršího data vydání ale to mu na kvalitě vůbec neubírá. LP vyšlo u německého labelu Grover rec. v roce 2007, na každé straně najdete 7 tracků. Z obalu se můžete dočíst, že se na tomto albu podílela známá postavička New Yorské ska scény Vic Ruggiero, který zde asistoval jako producent ale také měl na starosti závěrečný mix. Pojďme se ale věnovat už samotné desce. Začnu nejdříve s charakteristikou celé desky. Moovin'n'groovin je směsicí tradičního oldschool ska, alá "Jamaica 1960's" a rocksteady v originálním podání těchto belgických matadorů, kteří tlačí laťku hudební kvality a hráčského umění hodně vysoko. Takže pokud si libujete v solech na dechové nástroje a v improvizaci a jste hudebně náročnější poslouchači, tak si tuhle desku musíte pořídit. Já jsem ji sehnal v jednom internetovim distru asi za 300 - 350 kč (?) a měl jsem hroznej strach, že mi jí na poště po cestě rozmlátí, přecijenom, nálepka "křehké" tam chyběla, takže jsem měl asi štěstí :-D. Tentokrát to nebudu rozebírat track po tracku, zkrátka tohle album je hudebně trochu jinej level, než abych se tady rozplíval nad každým songem, rotože dobrý mi příjde svým způsobem každý. Tak například song Right On z A strany, připomíná hudební aranže jiného amerického producenta, Victora Rice, v In Your Closet (taktéž strana A) můžete zase slyšet vliv early reggae a trochu v tom slyším další belgickou kapelu, Caroloregians, se kterými jsou MI personálně propojeni. Nejvýraznějším a také co se hudební aranže týká, nejpovedenějším trackem B strany je The One for You, kde se mísí prvky rocksteady, trochu reggae, za doprovodu naprosto geniálních kláves a vokání sekce, která to celé podbarvuje a dodává tomu, to správný kouzlo a nakonec refrén, který je třešničkou na dortu...nice, nice, nice, prostě nádhera!!! Co dodat nakonec? Tahle kapela, je jednoduše: "highiest level of ska music", to je snad vše co můžu říct. Snad jen ještě připomenu, že na konci roku 2011 vydali další album s názvem Fine Line. Moon Invaders celkem "často" koncertují i u nás, takže až tu budou, určitě si na zajděte.
V listopadu 2011 vyšlo 3. číslo východočeského (pardubického?) fanzinu, United Kids. Nebýt toho, že je zde i něco málo věnováno ska a reggae, tak bych si ho možná ani nepořídil, protože abych si vzal zin na "paškál" musí splňovat toto kritérium. Bohužel, dnes už se o ska / reggae můžete dočíst jen v pár oi! zinech (a těch ještě není tak moc), takže to pak vypadá, že ska / reggae zajímá jen skinheady. Nicméně i SKAfani si zde příjdou na svý. Zin je ve formátu A5 v černobílí grafice, (takže žádnej kříďák a barevná obálka :-) celkem o 58 stranách, k sehnání je buď v pražskym Bulldog shopu nebo ve Working class shopu za 35 kč. Začnu asi tím co mě v zinu zajímalo nejvíc a to byly rozhovory s (podle mě nejlepší) fancouzkou skapelou 8 6 Crew, který se dali po skoro 10 letech znovu dohromady, celkem nepříjemnou "novinkou" pro mě bylo zjištění, že 2 z jejich členů, už nejsou mezi námi. Dále taky rozhovor s finskými Valkyrians, který je asi zbytečný představovat. Potom tu najdete celkem obsáhlou historii legendárního Trojan records, která i když je z netu a překlad je místy trochu "kostrbatej", tak dostává plusový body, protože tyhle překlady nejsou žádná prdel a zabere to celkem dost času (vím sám). V úvodníku se autor pozastavuje nad pár věcma ve "scéně" a taky nad tím co ho sere (hele vidíme to úplně stejně). Co se týká rozhovorů, taky celkem zajímavej je rozhovor s Petrem Hebkem z pardubického Proi!ektu, kteří se dávají znovu dohromady, mimochodem Petr má pěknou Vespu, přímo z Itálie, takže...back to the Mods!!!!!! Nebo interview s Pickem, co vydává slovenský Real Enemy fanzin. Rozhovor s Rozporem mě nějak zajímavej nepřišel, takže k němu vlastně nemám co říct. Jinak tu najdete historii kapel Oxymoron a Freiboiter, který mi vůbec nic neřikaj, takže ??? K těm rozhovorům: nebudu prozrazovat u koho (ať vás nepřikvapím o to "překvapení") ale jsem rád, že je ještě snad dost skinheadů, který si uvědomujou, že RAC je jen zkurvená nazi schovávačka a že za stupidníma heslama jako oi! ain't red, punks not red, national pride - world wide a tou jejich zasranou "politickou nekorektností" se skrejvá jen kupa šovinismu, nacionalismu, xenofobie, rasismu a vůbec hromada pravicovejch - politickejch sraček. Takže snad to ještě není tak ztracený. No nic, jedem dál...Celkem zajímavej mi přišel článek o vlivu tetování na lidský tělo a také autorova úvaha na téma lenosti a neochoty lidí ve "scéně", která mě vlastně inspirovala v lednu, k napsání svý vlastní úvahy "Scéna? Existuje vůbec ještě něco takovýho?", takže díkec za inspiraci. Co mi tu trochu chybí jsou recenze na muziku, docela by mě zajímal autorův hudební vkus, nicméně recenzí na ziny tu najdete hromadu. Tak třeba: poslední 4 čísla Real Enemy, pak pár čísel Sex, Fun and Rock'n'Roll, Kazimír, Trhavina a celebrita jménem 10. číslo Skinreadu. Z knih třeba Skinheads od Joe Kinga, nebo Asi jsme byli z jinýho těsta. Po grafický stránce by to mohlo bejt trošičku lepší (hlavně v sekci reportů) ale hlavní je obsah, takže přimouřím oči. Reportů tu najdete také požehnaně, dokonce i z pár akcí, kterých jsem se zúčastnil taky, tak si můžete udělat srovnání (Offenders v lednu 2011 a Valkyrians v únoru 2011). Jinak jak je vidět autor je ochoten za kultrou jet i pár stovek kilometrů (tak tomá bejt). Sice je tu i pár novinek ale podle mě to jsou věci, který si každej může najít na netu, takže mi přišly trochu zbytečný ale co...na tom nezáleží. Samozdřejmě nechybí tu i pár reklam na ziny a nějaký botky (ouh vegetarianský glády, to bych nečekal ve skinheadskym časáku) a taková "osobní" autorova zpověď. No a to je vše pánové a dámi. Nakonec jen dodám, že je škoda, že těch oi! zinů zabývajících se, nejen street punkem ale i ska / reggae je tak málo, tak to zkuste napravit skinhídi!
united.kids@seznam.cz
Ortodoxní skamani mi prominou ale i přesto, že se nejedná o skazin, tak jsem si to prostě nemohl nechat pro sebe, navíc k punku mám stejně tak blízko jako ke ska / reggae, i když se v něm tak neorientuju. Když jsem při brouzdání po netu našel tenhle HC / punkovej fanzin, tak moje srdce, zaplesalo. Zaplesalo, protože autor je týpek, kterýmu není 30, jak už to tak bejvá u autorů fanzinů a také jsem si vzpomněl na punkovou legendu - Kritickou situaci, která měla stejnojmenný track, tak nevím kde bral autor inspiraci? Hned v úvodu se dočtete, že bohužel ale první číslo je zatím jen v elektronický podobě (stejně je lepší, když si to vytisknete) ale prej druhý, už bude klasicky na papíře. Zin vydává týpek z HCpunk kapely Ourway (neznám) a je zaměřený hlavně na ČeskoSlovenskou scénu. Na úvod je taková kratičká úvaha na téma jak jsou všichni líní a laksní a vlastně se ničím od zbytku společnosti neliší, i když o sobě tvrdí že jsou punkáči, jenže nic pro scénu nechtěj udělat (kéžby to ty ostatní nakoplo). Převážná většina fanzinu jsou rozhovory, bohužel ty kapely mi až na pár výjmek mi nic moc neříkaj. Jen tak namátkou P:N:S, Climax, Die Hards, Rapsod, Adacta. Ovšem Mad Pigs, to by neznal jen hluchej a slepej, dále Gattaca, kde zpívá slečna ale takovym stylem, že by z toho Eva Farna spáchala sebevraždu (nechápu, že se mi dřív nelíbil crust), i když jejich sXe vegan pohled na svět nesdílím ale každýho věc, jen mi příjde, že tyhle sXe maj NĚKDY názory jak přes kopírák. Jinak je fajn, že se z punku nevytratila kritika a politika! Dále tu najdete nějaký ty básničky, pár úvah: třeba na téma kouření (cigaret vole!!!), lenost lidí ve "scéně", co se týče aktivit jako pořádání koncertů a zakládání kapel - spíš je to věnováno těm zmrdům, co zevlí před vstupem a čekaj, že je tam pustíte zadarmo, dále něco o vegetariánství (sorry ale myslim, že jsou daleko důležitější problémy co nás trápí - ze řetězu utrženej neoliberalismus a bezohledná "neviditelná" ruka trhu nebo nárůst nacionalistickejch tendencí napříč Evropou, tak proč se všichni zabejvaj jen "hamburgerama a kravínama"). Také nesmím zapomenout na reporty z výjezdů Ourway a recenze alb, kterejch je tu na můj vkus žalostně málo (jen 3) ale zase na druhou stranu jsem měl radost, že se mezi nima objevili moji HCpunkvý heroes, Thalidomide. Po grafický stránce je to zmáknutý fakt na výbornou, jen škoda, že to je zatim jen e-zin ale každá snaha se cení. Závěrem? Už se nemůžu dočkat druhýho čísla. Fanzin si můžete stáhnout na tomto odkaze .
antoshourway@gmail.com
Žádné komentáře:
Okomentovat