Historie ska scény v USA

Historie 3. vlny je především historií ska v USA a také počátek prvních skapunkových kapel, skapunk je totiž pro americkou scénu velmi charakteristický, fanoušci často ani nedělají rozdíl mezi ska, skapunkem nebo skacorem.Přesto že se může na první pohled zdát, že mezi scénou v USA a v Evropě není tak velký rozdíl, opak je pravdou.Narozdíl od Evropy a 2tonem ovlivněných britských ostrovů, není scéna v USA tolik propojená se skinheads, většina fanoušků, jsou z řad punkáčů, nebo prostě jen obyčejných lidí, kterým se líbí ska, což se promítá i v hudbě tamních kapel.Tak ale vraťme se k tomu jak se vůbec offbeatová muzika do států dostala.I do USA se dostává počátkem 80. let vlna 2tone ska z Anglie, která ovlivnila spoustu kapel nejen ve státech ale i v západní Evropě i přesto, že ve státech byla poměrně hojná jamajská komunita, nikdy se ska a později reggae z této komunity nedostalo mezi starousedlíky, jako se tomu dělo v Anglii.V 60. letech jste sice mohli v amerických radiích slyšet první jam. hity jako My boy lollipop nebo Israelites od Desmonda Dekkera ale pro většinu posluchačů to byla jen hudba z radia.Až hippies o několik let později objevili reggae.Asi první kapelou v USA která hrála ska byl někdy počátkem 80. let Blue riddim band z Kansasu, který hrál předělávky jamajského ska (Simmer down od Wailers apod.) ale víc se mi této kapele nepodařilo zjistit, takže jak dlouho hrály nebo kdy se rozpadly, fakt nevim.Většina kapel v té době je hodně ovlivněna 2tone kapelami jako jsou The Beat a Bad manners a z nich i výcházely ale nebyla by to amerika, kdyby nebylo něco jinak.První americké ska kapely byli více poprock s prvky ska, také rozmach 2. vlny ska v USA nastal až v letech kdy v Anglii už doznívala, nejvíc kapel vzniklo a koncertovalo v letech 1982-83, čímž se jim podařilo částečně rozšířit tuto muziku po státech ale většina lidí si myslela že to je jen nějaká směs rocku a reggae a o ska nic nevěděli.Na začátku 80. let bylo pro rozšiřování ska v USA velmi důležité znovu obnovené hnutí Mods, které se sem dostalo z Anglie a největší základnu mělo na západním pobřeží v Kalifornii, kde je dodnes silná ska scéna.Velmi oblíbenou skapelou mezi kalifornskými Mods byly Untouchables, kteří hrála v letech 1982-85.Pro tamní Mods ale bylo ska jen druhořadou hudbou po boku kapel jako byli The Who a Jam a nedočkalo se nějakého masovějšího rozšíření.První známější kapelou ze západního pobřeží byli Fishbone, kteří hráli směs ska, funky a punku a předznamenaly později skapunk a 3. vlnu, která vznikla v USA počátkem 90. let a měla větší rozsah než 2tone o 10 let předtím.Fishbone se později staly inspirací pro kapely jako No doubt a Reel big fish.K rozmachu ska v 2. polovině 80. let přispěl i klasický 2tone film Dance craze, který se promítal jako součást filmů s punkovou tématikou.

Rokem 1986 Mods přestávají poslouchat ska a soustřeďují se na své klasické kapely z 60. let, což způsobilo útlum ska muziky na západním pobřeží.Na východním pobřeží byla scéna především v Bostonu a New Yorku, kde od roku 1981 působily Toasters, kteří stále hráli 2tone a víc tradičních věcí, než kapely ze západního pobřeží a později se staly nejdůležitější kapelou na americké scéně.V Bostonu působily od roku 1983 Bimskalabim, kteří byli podobně jako Toasters ovlivněny 2tonem a kapela Plate of shrimp.Většina kapel z východního pobřeží byla více „tradičnější“ než kapely ze západního pobřeží a chodilo na ně poměrně dost vysokoškoláků.V té době (2. polovina 80.let) vznikaly kapely i v sousední Kanadě, hlavně ve Vancouveru a Torontu, na scéně se také objevily dnes už velmi skomercializovaní No doubt, kteří začínaly jako ska/skapunk kapela.V 80. letech byla ska scéna velmi malá a undergroundová, což způsobovalo její velkou soudržnost, kapely byli jen na západním a východním pobřeží, hodně tehdejších kapel na přelomu 80. a 90. let, začalo podléhat funkové vlně a přeorientovali na funk, nebo se od ska začali stále více odklánět, pod nátlakem vydavatelů, kteří jim tvrdily, že když budou hrát ska tak nikdy nebudou tak úspěšní a populární, příkladem těchto tendencí jsou No doubt, kteří se od svého stylu později stávali něčím uplně jiným, jen ne ska nebo skapunk kapelou.

90. léta počátek 3. vlny

Kapely z východního pobřeží této vlně nepodléhaly v takové míře jako kapely ze západu, Toasters se počátkem 90. let stávaly „populárnější“ víc a víc, bostonští Bimskalabim a Urban blight stále koncertovaly ale ska bylo pořád v undergroundu.Fishbone ze západu, také koncertovaly a i na středozápadě vznikaly kapely ale to ještě bylo nic oproti tomu co ve státech nastalo v letech 1995-98.Pravdou ovšem je že objevování ska, amerikou mělo spolu s krátkým znovu obnovením 2tonu v Británii v roce 1989 vliv na spoustu kapel i v Evropě a počátkem 90. přichází další, tentokrát už 3. vlna ska, na kterou měli americké kapely značný vliv.

Počátek 90. let je i počátek rozšíření skapunku, protože v té době vznikají Mighty mighty bosstones, kteří byli v propojování ska a punku ze všech kapel nejprogresivnější a nejznámější, i když nesmíme také zapomenout na Operation Ivy, kteří začínali s propojováním ska a punku už v 80. letech. Také Fishbone se svými inovacemi přispěli, vmícháním různých prvků (např. funky), k osobitosti  3. vlny. Také se objevuje další subžánr - skacore, což je taková směs hcpunku a ska, čili další vygradování propojení ska s ostřejším punkem. Mohlo by se zdát, že v té době byla scéna plná skapunku ale není tomu tak, Hepcat byly 1. kapelou tradičního ska v USA ale zpočátku u fanoušků neměli úspěch.Spoustu lidí tehdy ani netušila že poslouchají ska ale hudba se líbila stále většímu počtu fanoušků.

Skapunk

Kapely, které vznikaly počátkem 90. let byli na rozdíl od kapel z 80. let více ovlivněny punkovými kapelami, jako byly Minor threat a The Clash, velkým vzorem se pro ně staly Fishbone a DIY idea, kterou více spojovali se ska.
Pro tyto kapely bylo ska jen určitým prvkem, který zahrnovaly do své hudby, proto někdy jejich hudba byla víc punk nebo hcpunk než ska.Příkladem jsou právě Mighty mighty bosstones, kteří byli asi první opravdovou skapunkovou kapelou.S příchodem skapunku v roce 1992 se na koncertech občas objevují i skini ale jen ve velmi malé míře.Populární v té době začaly být kytarová sola ve ska, která stále více evokovaly propojení s punkem, taky se začaly fanoušci dělit na ty kteří jeli ve tradičních kapelách (Hepcat,Toasters,Bimskalabim…) a na příznivce skapunku, který většinou představoval v USA 3. vlnu, i když ji nezapočal.Propojování jamajského ska s jinými styly bylo způsobeno halvně tím, že ska, není tak vázáno na image nebo kulturu jako třeba reggae, které je hodně ovlivněno rastafariánskou kulturou a náboženstvím vůbec.

Rozmach ska v letech 1995-98
 

V těchto letech dochází v USA k ohromnému rozmachu offbeatové muziky, i když hodně kapel vzešlo z punku tak i v té době vznikaly tradiční kapely jako třeba Slackers (1996).90% všech ska alb které vyšly v letech 1995-96 byly z USA, v té době se to rovnalo opravdovému šílenství.Asi největším hitem tohoto období byla píseň Time bomb od punkáčů Rancid a v podstatě je to snad jejich největší hit i když hrají punk.Rancid měly s touto písní větší úspěch jak většina tehdejších ska kapel a mezi americkými ska fans se těšily velké oblibě.Mighty mighty bosstones zpopularyzovaly skapunk natolik, že se o nich už nepíše jako o 3th wave ska ale jako o skapunku, také začíná vznikat skacore.Ska bylo ve státech v téhle době velmi populární ale nikdy nepodlehlo nějaké totální komerci, kdy by ska kapely vyprodávaly obří stadiony.Některé kapely se jen pozersky vezly na vlně, protože to bylo zrovna „in“ a čekaly, že se stanou populární.Takovým příkladem jsou No doubt, kteří měli tyto tendence už na přelomu 80. a 90. let a v polovině 90. let se uplně odklonily od skapunku.Většina těchto pozer kapel ani nechtěli být označovány za ska ale za alternativ rock band nebo něco podobného, protože s nálepkou ska by nedosáhly úspěchu.V této době vznikla další, pro americkou scénu zásadní kapela: Real big fish, která měla úspěch s peckou Sell out.Jediná tradiční ska kapela, která měla úspěch i v téhle době kdy každá druhá kapela hrála skapunk byli Hepcat ale i Toasters si nevedli špatně.Další významnou skapunkovou kapelou, která vznikla v té době jsou Big D and the kids table, které určitě všichni znáte, díky jejich coveru Little bich od  Specials.

I když ska poslouchaly skoro celé státy, největší scény byly pořád ve stejných místech jako na začátku 90. let.Na západě od San francisca po San diego, na východním pobřeží Washington, Boston a New York a středozápad.Ve státech nevzniknul jenom skapunk a skacore ale taky skajazz, který hrájí New York skajazz ensemble, což je v podstatě vedlejší projekt hudebníků z Toasters.

Konec velké exploze 

Americké kapely jsou poměrně velmi kreativní, většina kapel v 90. letech nehrály čisté ska ale vždy se snažily hrát něco víc, pro většinu tamních muzikantů je samotné ska velmi omezující, proto v USA vznikly různé subžánry ska.V roce 1998 exploze 3. vlny v USA končí, hodně kapel se najednou „staví“ proti ska jako např. Rancid, protože ačkoliv jsou punkovou kapelou tak jejich neznámější hit je ska nebo No doubt, ze kterých se stala řadová komerční kapela.Hodně kapel, které hrály punk s dechy se také začalo nazývat ska a spoustu fanoušků potom vnímalo jako ska, skoro vše kde se vyskytovaly dechy, což přispělo k vykrádání scény a jejímu úpadku.Ale ne všechny kapely přestaly hrát, většina ze zásadních kapel, co jsem tu vyjmenoval hraje dodnes.Odmlku po roce 1998 „přežily“ jak Toasters tak Real big fish nebo Catch 22 a mnozý další.V současnosti jsou asi nejpopulárnější americkou kapelou Aggrolites, kteří vytvořily dirty reggae což už je asi xtý subžánr, který vzniknul ve státech, což svědčí o značné hudební kreativitě místních kapel.

Celkem oblíbení jsou skapunkový Streetlight manifesto nebo skacorový Voodoo glow skulls, kteří mají se ska společnou asi jen tu dechovou sekci, fanoušků už je mnohem méně než v 90. letech, dokonce někteři volají po 4. vlně ale myslím si, že v Evropských poměrech je to nesmysl, poněvadž ska/dirty reggae tu má poměrně slušnou základnu, což mi připomnělo, když jsem asi před 2 lety četl rozhovor se zpěvákem z Toasters, kde si stěžoval, že v Evropě májí víc fanoušků jak v USA a něco na tom bude, pokud si vezmete v potaz kolik vynikajících kapel je z USA a kolikrát už jsme je v Evropě mohli vidět.