středa 29. prosince 2010

Recenze


Green smatroll - Rude jazz

 V pořadí již třetí deska od této pražské bandy,kterou pokřtili někdy v půli listopadu.No na křtu sem opět chyběl,no ještě že mam v tý Praze s kym chodit na koncerty :-( .Nebudu to srovnávat s předšlíma deskama,protože mam jen tu první a druhou nemam vůbec.První co mě chytlo bylo Intro,hlavně klasická jazzová basa,ale to je asi tak jediná věc co mě v tom songu chytla.Ale co se týče hned druhého D.L.I.B tak to je fakt mazec,tempo rychlí,prostě rude ska jak má bejt,to až uslyšíte tak budete za chvíli skankovat po celym bytě a nábytek s váma.Ještě za zmínku stojí song s podivným názvem Tchi Tchi style,kde se nezapřou latino prvky.Jinak zbytek desky se nese v klasickym skajazzovym stylu,který je pro skřítky typickej.Některý songy jsou hold povedenější (Deep inside,Fairytale) některý zase ne.Čím mě tato deska potěšila,že se na ní konečně taky objevilo taky skinhead reggae (Friendship,Victor),které je ted zase na vzestupu,akorát české kapely trošku zaostávají.Abych to nějak zakončil,GS trošku změnili sestavu a,myslím že i na desce je to znát,sice místy méně ale na druhou stranu v některých pasážích dost.Určitě stojí za to si jí aspoň poslechnout.

                                                         Aggrolites - IV


Když jsem slyšel tuto desku poprvé, tak sem si říkal „kurva co se to s Aggrolites stalo, kam se poděla ta energie“ ale po dalším poslechu jsem zjistil, že tato deska v podstatě na kvalitě vůbec neztratila i přes své zdánlivě pomalejší tempo.V dubnu vydali kalifornští dirty reggae průkopníci další, již v pořadí čtvrtou desku s jednoduchým názvem IV na známém labelu Hellcat records.IV je charakteristická hlavně menším odklonem od early reggae, občas se mi zdá, že chlapci trochu zabrousily do rocksteady (What a complex, která místy připomíná Toots and the Maytals) ale ne zase tak úplně, protože tu najdete i „klasické“ early reggae (Soul Gathering, Musicaly on top) i když v podání Aggrolites se nedá mluvit o nějaký klasice.Na této desce se mi líbí především to, že i když je to přeci jenom malej odklon od Aggro stylu, tak i přesto je znát, že jsou to starý dobrý Aggrolites a songy jako Reggae summertime, kde excelují perfektní klávesi alá hamond style, stejně tak jako v Keep moving on, to jenom potvrzujou.Jinak zbytek desky se nese v tradičním mixu funky a reggae i když občas v trochu pomalejším tempu ale i přesto bych dal 11 bodů z 10 a jako vždy, před Aggrolites smekám klobouk.

Žádné komentáře:

Okomentovat