Recenze

Green Smatroll - Carousel of Pain

Je to neuvěřitelné ale po 15 letech jsme se dočkali čtvrté desky pražských Green Smatroll, která spatřila světlo světa v listopadu 2024. Za vznikem desky stála mimo jiné, jak prozradil sám Filip Kaňkovský v rozhovoru pro hudební magazín Headliner i jejich nová manažerka, která kapelu k nahrání nové desky tak trochu dotlačila. Nicméně abych Green Smatroll nekřivdil, během let 2009-2024 se objevilo pár nových singlů, které dávali vědět, že kapela neusnula na vavřínech a stále pracuje na nové tvorbě. V roce 2013 se objevili na kompilačce Our Music, Our Scene se songy "Movement" a "Dirty & Poor" a o čtyři roky později představili singly "Stolen Nigts" a "Clint Eastwood", druhý jmenovaný vyšel v roce 2022 na společném split singlu s pražskou reggae kapelou Priestly Meadows. Listopad 2024 přinesl novou desku Carousel of Pain, která jak už je zvykem posledních let, vyšla na klasickém 12" vinylu o který se postaral label BrainZone. Novinka obsahuje celkem osm nových tracků a dvě nově nahrané verze starších singlů "Stolen Nights" a "Clint Eastwood". Album otevírá velice příjemná věc v podobě songu "Train", ska ve středním tempu se zajímavě pojatým pianem v intru, uvolněnou melodií a doprovodnými ženskými vokály, které do ska přináší další netradiční rozměr. Za mě asi jedna z nejlepších věcí z celého alba! Následuje nová verze "Clint Eastwood", která tentokrát davá prostor i solové kytaře. Třetí zářez v pořadí "Carousel of Pain" jsou typičtí Green Smatroll, rukopis kapely je v tomto tracku tak silně propsaný, že jí tu poznáte téměř okamžitě, podle mě jeden z nejvýraznějších songů na celé desce vůbec. Co je opět společným jmenovatelem tohoto alba, je výrazná dechová sekce, která je jednou z nejsilnějších stránek Green Smatroll, dechové aranže jsou skoro až jazzově profesionální a přesné, což je další z poznávacích znamení kapely. Jedeme dál! Nově nahraná verze "Stolen Nights" mi příjde téměř identická s její první verzí, nicméně je to také jeden z těch výraznějších počinů. Green Smatroll nejsou jen ska ale i reggae, především jeho raná forma, kterou předvedli už na albu Rude Jazz v podobě tracků "Friendship" a "Victor". Na desce Carousel of Pain se v tomto duchu nesou songy "Ugly Hippie", instrumentálka někde na pomezí rocksteady a reggae a podle mě jeden z nejsilnějších válů alba, track "Lovely Princess". Naprosto skvělá pohodová věc s mírným nádechem early reggae, výbornou kytarovou vybrnkávačkou v podkladu, opět exceletními doprovodnými ženskými vokály a jako vždy špičkovými dechy, které tentokrát jen přizvukují. Dalším počinem v rytmech reggae je předposlední song "Transit", instrumentálka, kde dostávají prostor hlavně dechy a hutný klávesový reggae podklad, nicméně je tu hodně cítít určitý funky feeling, který nese především dechová sekce. Pak tu máme tu část alba, kterou sice vnímám hudebně jako zdařilou, nicméně ne nijak výraznou. Jde o tracky jako např. "Captain Hanukkah", "Bobby Sixkiller" nebo "Griefy Boys", což je většinou instrumentálně zdařilé ska ale v podstatě na můj vkus nic, co bych od Green Smatroll nečekal. A tím bych asi hudební pitvu alba "Carousel of Pain" ukončil a přesunul se k rekapitulaci. Můj první dojem z poslechu desky byl velice rozpačitý, v podstatě jsem si říkal, že nepřichází s ničím novým, že jsou to stále ti samý Green Smatroll jako na předchozích albech, ale tato deska chce čas a trochu větší pozornost. Nejsou to ti samý Green Smatroll jako před 20 lety, je tu znát větší náběh do vod reggae a rocksteady rytmů a myslím si, že tato poloha Smatrollům sedí velice dobře a bylo by zajímavé, kdyby jí začali rozvíjet dál, protože early reggae se v Čechách v podstatě nikdo nevěnuje. Carousel of Pain není sice deska, která by mi nedala spát, každopádně je tu pár velice zajímavých songů, které mě hodně překvapili a které si určitě budu pouštět opakovaně, což tomuto albu dává plusové body. Tentokrát se zdržím bodového hodnocení, jelikož některým trackům bych se nebál dát 10 z 10 ale u dalších by bylo moje hodnocení hodně vlažné, čili to tentokrát nechám na vás. Carousel of Pain je celkem dobrá deska, což si myslím, že mluví za vše!