French punk connection III

Pravidelní čtenáři si jistě už dávno všimli, že jsem neunavným "propagátorem" současného francouzského punku & oi! a ani v tomto případě tomu nebude jinak. Opět se vám chystám představit další z nekonečné řady současných francouzských kapel, které mixem punku, postpunku, oi! a cold wave, dávají punku jako žánru další nový rozměr. Tou první kapelou, kterou byste neměli přehlédnout jsou coldpunkový Utopie ze severofrancouzského Lille, tou druhou budou Demain z bretaňského Rennes, kteří si naopak libují v melodičtějším pojetí. Oba dva objevy si postupně rozebereme na následujících řádcích.

Utopie

Baví vás francouzské kapely s temnějším soundem jako např. Prisonier du Temps, Litovsk, Litige, či Rancoeur? Říkáte, že ano? Tak se připravte na Utopie, protože tahle kapela vás posadí na prdel. Tahle čtyřčlenná banda ze severofrancouzského Lille, ve které jsou zastoupeny snad všechny subkultury spojené s punkem, od skinheada, punkáče s čírem, až po hardcoristu (kterého dle jeho vlastních slov už přestalo bavit řvát do HC) o sobě dala vědět svojí prvotinou, demo kazetou "Noveax Souvenirs" v roce 2020. Personálně jsou propojeni s Short Days o kterých jsem tu psal před pár lety a kteří také pochází z Lille, nicméně hudebně tyto dvě kapely nelze srovnávat, další jejich personální konexe sahají k punkovým Gutter se kterými odjeli v roce 2022 společné tour. Nicméně Gutter jsou uřvanější, rychlejší a agresivnější punk, naopak Short Days jsou o poznání melodičtější a chybí jím ta typická chladná a temná atmosféra, která je charakteristická pro Utopie. A co teda Utopie hrají? Nečekejte nic rychlého, tempo které jim sedí nejvíce, je to střední. Se základní sestavou basa, bicí, kytara, zpěv, dokáží vytvořit patřičně temnou atmosféru, kterou nese hlavně hluboká basová linka, kterou doplňuje melodická kytara, libující si v postpunkových vyhrávkách. Tu a tam zabrousí do klasických nabustrovaných punkových motivů, aby neztratila na razanci, nicméně její největší síla je ve vybrnkávačkách, které tomu dodávají ten správně temný nádech a patřičně mrazivou atmosféru. Jako příklad stačí zmínit tracky "Dents de scie" a "Statues" z jejich druhého LP, mini-alba Seconde Figure, které vyšlo v roce 2022. Další jejich zářezy lze vysledovat na kompilačkách Pas Une Minute De Silence, On Marche Encore Sous la Pluie vol.1 a Bats for Palestine, kde mají účast po jednom songu. Zatím poslední počin, plnohodnotné full LP Virage, vydali letos na jaře v mohutné kooperaci šesti francouzských labelů. V rámci tour k nové desce stihli kromě Německa, Rakouska, Chorvatska a Itálie, navštívit i Českou republiku, kde předvedli skvělý koncert v pražské Eternii. Nový počin Virage jsou opět typičtí Utopie, temní, strozí, depresivní jako listopadové počasí a přesto mi to příjde kurevsky zábavné. Stačí se zaposlouchat do songů "L'appel du vide", "Manége" nebo "Séve" a dáte mi za pravdu. Každopádně nemůžu se zbavit pocitu, že i přes stále poměrně vysoký standard, chybí mi tu určitá razance, odpich a energie, kterou se jim podařilo zachytit na předchozí desce - kde mimo jiné najdete i naprosto geniální punkovou předělávku legendárního singlu Ghost Town od The Specials, takže nakonec se nám tu propojí i ska, skvělé ne!? Víc netřeba dodávat, mrkněte na bandcamp a přesvěčte se, že současná Francie (především ta severní) je nekonečná studnice kvalitní muziky.... oi!

https://utopielille.bandcamp.com/

Demain

Demain je trochu jiný příklad, než Utopie, kteří se pohybují spíš v temnějším pojetí punku. Kapela vznikla z ex-členů Death or Glory, které těžko vtěstnáte do nějaké škatulky a ještě hůř do punku (snad s výjimkou jejich první desky) i když si z punku určité prvky vypůjčovali. A právě podobný přístup si zachovali i v jejich další kapele. V Demain se ale k punku přiblížili přece jenom o něco víc, možná i do té míry, že se stal základem na který nabalují hudební postupy, které nejsou pro tento žánr zrovna nejtypičtější. A možná taky ne, možná je to jen úhel pohledu. Kdo vlastně může říct, co už punk je a co ne, kde je ta hranice a má tam vůbec nějaká být? Takže za mě to punk určitě je.... jenže jiný, zvláštní, možná by se dalo říct progresivní, zakládající si na výrazných, někdy až skoro melancholických melodiích, které občas mají i ponurejší nádech a někdy se naopak nebojí i určité psychedelie, kterou v jejich muzice lze vysledovat. Demain není typický punk a ani se o to nesnaží, Demain jsou prostě Demain ale to, co hrají je něco tak osobitého a originálního, že z toho budete perplex ještě několik dní, především pokud máte rádi melodické kytary, které jsou jednou z nejsilnějších stránek kapely. Demain by si do určité míry si zasloužili srovnání s jejich dalšími francouzskými kolegy - Hinin, kteří se také pohybují mimo škatulky ale jejich punkové kořeny se v nich nezapřou. Pojďmě se podívat na kratičkou historii kapely, první vlaštovku vyslali do světa v roce 2019, kdy se objevili společně se Syndrome 81, Nightwatchers, Sordid Ship a dalšími kapelami na kompilační kazetě Papiers Noirs - Barricades Vol. 1. V tom samém roce jim na značce Skuds Production vychází první mini-album CD s jednoduchým názvem "Demain". Na něm najdete celkem šest tracků, které potvrzují to, co jsem psal o pár řádků výše. Už jen úvodní track "Mourir en mieux" je ukázkovým příkladem toho o čem jsou Demain, uhánějící punkrock ve středním tempu s nádhernou vybrnkávačkou v refrénu, ano, ne vše je o nabustrovaných kytarách, punk se dá dělat i takto! To samé platí i o následujícím "Observe" a že umí zajít i do temnějších poloh se přesvědčíte v songu "Stalingrad" a titulním "Demain". Druhá deska opět stroze pojmenovaná #2, vychází na začátku roku 2024, opět se jedná o mini-album o celkové stopáži sedmi tracků. Tady stojí za zmínku hned úvodní song "Dans les ombres", opět příklad toho, že melodický punk nemusí mít nic společného s replikami stylu 77. Další peckou, kterou nelze opomeout je track "Fidele a la ligne", který v sobě shrnuje všechny elementy s kterými Demain pracují - punk ve střednám tempu s nádhernou melodickou vybrnkávačkou v intru a refrénech, která postupně začně gradovat v zástupu druhé kytary, která vás při poslechu začne unášet od zemské gravitace, někam vysoko nahoru! Prostě dokonalost a naprostý hudební skvost! Dalším takovým příkladem může být i druhý song "Elle ne vient pas" ale to už bych tady rozepisoval celou recenzi a to nemám v úmyslu. V úmyslu jsem měl vám představit, dle mého skromného názoru jednu z nejzajímavějších kapel na současné francouzské scéně, která mě opět utvrdila v tom, že frantíci dělají punk prostě jinak a dobře. Přesvěčte se sami na jejich bandcampu, kde jsou obě alba volně ke stažení.

https://demain2.bandcamp.com/album/demain-2