Report

Punk!!! (3.7. 2021) Ostrava - Slezskoostravský hrad

Taaaak konečně po skoro 3/4 roce jsem se dočkal koncertu a pořádné podzemní kultury, kterou jsem během zimy už pomalu vnímal jen jako mlhavou vzpomínku. Musím říct, že lockdown mi lezl posledních pár měsíců už pořádně na nervy a tato akce mi (po mentální stránce :-) opravdu dobila monočlánky. Někdy koncem května hází "Soudruh" do placu otázku jestli by někdo nejel na začátku července do Ostravy na Exploited, upřímně skoti mě moc netáhli ale když jsem viděl, že hned další headliner jsou Discharge a polští Analogs, tak jsem neváhal a na tenhle plán okamžitě kývnul. Dalším lákadlem pro mě byli brněnská Zeměžluč, která je album od alba lepší a lepší, no a jelikož jsem si chtěl nostalgicky zavzpomínat na moje punkové začátky tak i Malomocnost Prázdnoty byl důvod, proč se vypravit přes půlku republiky. Bohužel paranoa spojená s covidovým šílenstvím a mraky neustále se měnících omezení nakonec zapříčinily, že týden před koncertem museli být Exploited i Discharge odvoláni. "Soudruh" se začíná vykrucovat, že nepojede, naštěstí se mi ho podaří přesvědčit a tak náš tříčlenný kontingent zůstává v celku. Promotérům se podařilo zajistit podle mě adekvátní náhradu v podobě polských punkáčů Prawda, které jsem před lety viděl na Sedmičce a hodně velkým překvapením pro mě byli další polská záplata, Ga-Ga Zielone Zabki ale o tom později. OK je to tady, nasedám v sobotu na vlak Praha - Ostrava, v Pardubicích přiskakuje "Soudruh" s Maruš, cesta proložená piváky a skoro roční pauzou co jsme se neviděli, příjemně utíká. Než stačíme probrat vše možné a nemožné, jsme v "Chacharově". Akce se koná kousek od centra na hradě, který jak poznamenal "Soudruh" nikdo nebrání :-D Díky navigaci ho nacházíme bez problémů. Přicházíme v momentě, kdy hrají Vision Days, kapela která by mě v 16 letech určitě neuvěřitelně bavila a byl by to pro mě vrchol punku, dnes už se nad tím jen nostalgicky pousměju, nicméně za tu tahací harmoniku mají u mě plus. Když se na ně podívám očima začínajícího kinderpunka, tak vlastně tak špatní nejsou. Po nich nastupují pražáci Saint & Sinners se svým oi!/street rock'n'rollem. V dobách vydání jejich prvního alba mě celkem bavili ale dnes jsme se všichni tři schodli na tom, že je to velká nuda. Dokonce i Vision Days měli třikrát tak větší kotel pod podiem, než Saint & Sinners. Upřímně, nebaví mě moc kapely, kde velkou část refrénů tvoří hlavně "hej" a "hou", člověk si občas připadal jak na pastvě nebo při nahánění dobytka :-D Na druhou stranu, když si odmyslím, že mě jejich hudba nebaví, tak musím přiznat, že po technické stránce to mají hoši zmáklé dokonale. Po pražácích se jdeme občerstvit, halušky a Radegast (jak jinak, když jsme v Ostravě) zahání hlad a žízeň. Mezitím "Soudruh" potkává poláka z červnového Vespa srazu, což se nám později "vymstí" a tak odjezd nočním vlakem se stává science-fiction. Jelikož si s našimi severními sousedy hned padneme do oka, tak jsme zváni na vodku, která dá některým jedincům slušně zabrat. Po česko-polské alkoholové družbě se opět vracíme na nádvoří ke stagy, kde právě zvučí, pro nás naprosto neznámá polská kapela s podivným názvem Ga-Ga Zielone Zabki, o které "Soudruh" prohlašuje, ještě, než začínají, že to bude "hroznej děs". No opak je pravdou! Zabki pro nás byli asi největším překvapením celého festivalu. Jednoduchý úderný punk v čtyřčlenné sestavě s "anarchistickým kryšnařem" v čele, geniálně prokládaný reggae a dubovými prvky, což okamžitě upoutalo pozornost naší ale i dalších zvědavců a tak se prostor pod podiem začíná pomalu zaplňovat. I když kapelu vidíme poprvé, všichni společně zpívají refrény a nechvají se burcovat zpěvákem, který to s publikem opravdu umí a vytváří skvělou pozitivní atmosféru. 

Nadšení z jejich vystoupení bylo nakonec tak velké, že jak já, tak i "Soudruh" hned běžíme k jejich distru, kde si každý bereme po jednom CD (vinyl by tu cestu asi nepřežil). Sluníčko pěkně peče a tak se běží pro pivo, mezitím se chystá další banda, legenda polského punku - Prawda. Kapela na kterou jsem se hodně těšil a jeden z důvodů, proč jsem tady. Jejich deska "Chaos in Poland" z roku 2017 mě naprosto rozsekala, je v tom všechno, hněv, nasranost na ultrakonzervativní vládu katolíků z PIS, posílání "národowcow" do hajzlu, prostě flusanec do ksichtu všem politickým extrémistům jak zprava, tak i zleva. Výborný hrubý rychlý melodický punk v čele se zpěvákem Melonem, co má hlas jak zvon, který opravdu svojí zavalitou postavou ten meloun tak trochu připomíná. No a jejich vystoupení? Dostal jsem přesně to co jsem očekával, námrd energie a výborného polského punku a jako bonus k tomu i cover "If the Kids are United" od Sham 69, který mi málem oddělal hlasivky. Prawda se hodně líbila, takže nakonec si lidi vyřvali ještě pár přídavků a bylo vidět, že je z podia nechtějí pustit. Zpětně musím říct, že si vedli daleko líp, než Analogs. Po Prawdě se začala chystat brněnská Zeměžluč, na kterou jsem byl hodně zvědavý. Poslední rozhovory s Šotym v různých zinech mě opravdu bavili, mám rád lidi, co mají co říct a mají mysl otevřenou. Jak člověk s věkem zraje, zraje i jeho kapela, což je na Zeměžluči v poslední době hodně znát. Jejich poslední album "Kolik a komu" je toho příkladem, tak jsem byl zvědavý, jak se to promítne do jejich živého vystoupení. Po nazvučení odpalují svůj "fajné hardcore-punk ze Štatlu" :-) Začínají novými fláky z posledního alba, čímž mi dělají velkou radost, protože jejich poslední deska má hroznou sílu. Pod podiem se začíná rozjíždět celkem slušný kotel a zvedat se prach. Začíná hell!!! :-) Pro mě je to vlastně asi poprvé co vidím Zeměžluč na živo, tak spíš stojím a pozorně poslouchám. Na řadu přichází starší songy, které jsem kdysi dávno poslouchal ale mnohem víc mám zažitou současnou Zeměžluč, která je daleko údernější. I tak to nebylo vůbec špatné, nicméně dojmy a nadšení z předchozího vystoupení Prawdy to nepředčilo. Možná, že se už začala dostavovat únava z celodenního lití piva, běhání tam a sem, přeřvávání se apod. Bylo to tak, slovenský Konflikt mě stejně nikdy nezajímal a tak sem se odebral ven si na chvíli sednout a odpočinout. Vracím se na Analogs, kteří díky absenci Exploited a Discharge jsou hlavním tahounem festivalu. Legenda polské street-punk scény pro mě byla nakonec celkem zklamáním, jelikož vystupovali bez původního zpěváka. Koncert sice měl sílu a energii (i když lidí už tolik nepařilo) ale něco tomu chybělo, navíc jak jsme se pak dozvěděli od poláků, zpěváky mají celkem asi tři a různě se točí, což mi příjde docela úlet. Kapela pak působí spíš jako divadelní představení, kde jednu roli v sezoně může hrát víc herců. Na druhou stranu bylo vidět, že za ty roky a po tom ohromném množství alb, jsou neuvěřitelně vyhraní. I když zpěvák to s publikem uměl a to na něj celkem reagovalo, nemohl jsem se zbavit toho pocitu, že je to něčím umělé. Kdybych byl tak velkým fanouškem Analogs asi bych si koncert užil víc, takhle to byla jen taková tečka na konec. Po vystoupení Analogs ještě padne jedno pivo s našimi polskými kamarády, což úplně mění náš původní plán odjezdu nočním vlakem ve 2:30, protože je nám nabídnut nocleh u nich na hotelu, kde se ještě něco popije a tak se každý dostáváme domu, rozbitý, špinaví a unavení až někdy v neděli podvečer. Koncert Malomocnosti, která to celé měla zakončit, jsme v tom opojení (nebo spíš opijení?) tak nějak přirozeně vynechali. Co dodat, lepší návrat do kulturního života po 3/4 roce lockdownu jsem si ani nezasloužil. Je sice Prawda, že kdyby dorazili Discharge a Exploited tak by tu bylo lidí podstatně víc ale i tak to byla celkem dobře zvládnutá akce.