Crazy Baldhead se na těchto stránkách neobjevují poprvé, už minulý rok na jaře jsem avizoval, že se chystá vydání jejich páté desky. Album nakonec vyšlo na jaře 2020 na značce Badasonic Records a nese název Go Oasis. Pokud stále tápete a nic vám jméno kapely neříká, můžete se spolehnout, že jde o hodně kvalitní hudební těleso, jelikož zakladatelem je Jay Nugent, kytarista The Slackers. Což napovídá, že se hudebně nacházíme za velkou louží v New Yorku. Crazy Baldhead mají za sebou více desek, než koncertů, protože kapela vznikla jako čistě studiový projekt, což je hodně znát na jejich do posledního detailu vyšperkovaném soundu, který si zakláda na čistých melodiích a spolupráci s různými vokálisty. Ne jinak je tomu i na albu Go Oasis. Nová deska přináší celkem deset zářezů, které se nenuceně přelévají ze ska, rocksteady až k reggae, takovým způsobem, že v podstatě přestanete vnímat rozdíly mezi těmito subžánry. Album otevírá perfektní ska "Wait for The Night", které je klasickým rukopisem Crazy Baldhead. Nečekejte žádný 2tone, ani 3rd wave ska, toto je čisté úmění! Tradiční ska sound naroubovaný zajímavými kytarovými motivy a až dubově utlumenými dechy, které dozvučují v pozadí. A málem bych zapoměl na líbezný hlas zpěvačky Maddie Ruthless, která na desce hostuje společně s Vicem Ruggierem (The Slackers) a L. Marie Cook. Následující "Hey Monday" nás přibrzdí do reggae tempa. Opět kombinace roots motivů, dubu a dokonale čistý, skoro až sterilní sound. "El Bang Bang" v pomalejším rocksteady tempu je poctou Skatalites, kterou nemá cenu nějak komentovat. Další klidnou a přesto svěží věcí je track "Stowaway", kde hostuje zpěvačka L. Marie Cook. Tady se přesvědčíte, že i ska dokáže být klidná a oddechová záležitost. Hlavní důvod proč mám Crazy Baldhead rád je, že se nedrží vymezených mantinelů a nesnaží se znít autenticky, tak, jako kapely, které jsou pro ně jistě inspirací. Jejich hudební výlety do vod ska, rocksteady a reggae sebou přináší originální přístup, kdy neváhají přidávat prvky, které tomu dávají úplně jiný nádech. Jako příklad bych mohl jmenovat songy "Aging Out", kde opravdu nejde o typické reggae a nebo utahanou "Soft Landing", kde skoro až dubovou atmosféru nabourává nabustrovaná kytara. Pomalu se blížíme ke konci a také k mému favoritu této desky, tracku "No Night for Magic", který je výborným pomalým reggae s libozvučným klávesovým motivem. Abysme neusnuli, na konec alba na nás čeká ska instrumentálka "Go Oasis Adventure Theme", která jen potvrzuje, že Crazy Baldhead jsou prostě top muzikanti a profíci, co nahrávají takové skvosty, jako je toto album. Pojďme si to shrnout! Go Oasis je skvěle vyvážená deska, máme tu jak instrumentálky, změny tempa, díky kterým album nepůsobí tak strnule a jednotvárně, hostující vokálisty, kombinace, které i ze ska vykouzlí rychlejší "dub" (jako např. v songu "Malatesta") a skvělé muzikantské výkony. Až po několikátém poslechu jsem si uvědomil, že vlastně celou deskou prostupuje (a to dost sofistikovaně a nenuceně) dub, který tomu celému dává uplně jiný rozměr. Možná toto je důvod, proč Crazy Baldhead zní tak jinak. Za mě nekompromisně 10 z 10, zkrátka povinost toto album zařadit do své fonotéky!
Žádné komentáře:
Okomentovat