The Clash - All The Young Punks
Že uvedu Clash na prvním místě bylo jasné ale rozhodnout, který song to bude, byl fakt oříšek, protože u nich by to mohl být prakticky jakýkoliv a stále bych mohl říct, že je pro mě zásadní. The Clash jsem poprvé slyšel ještě na základce a táhne se to se mnou až do dnešních dnů... Pro mě je to víc, než jen punk, Clash byli natolik dobrou kapelou, že bylo prakticky nevyhnutelné, že se od punku posunou mnohem dál. Jasně, někdo by mohl říct, že se původním ideálům zaprodali a stali se z nich rockové hvězdy, co vyprodávali stadiony ale v jejich případě, budiž jim odpuštěno! Když vezmu jejich punkové začátky tak "All The Young Punks", singl z jejich druhé desky Give 'Em Enough Rope z roku 1978, je přece jenom v něčem zvláštní, i když je to v podstatě taková slaďárna, pořád je to punkrock, zkrátka taková punková "balada".
Angelic Upstarts - Solidarity
Tak toto je jejich naprostá klasika. Pravděpodobně největší hitovka od těchto pouličních socialistů v čele s Mensim. Singl inspirovaný polským odborovým hnutím Solidarita, které nakonec přispělo k pádu bolševiků. Už jenom to úvodní intro má v sobě špetku naléhavosti a trefného politického poselství: "Strictly for working class, not for commies!" Pecka, kterou předělalo mnoho dalších kapel.
Crisis - Holocaust
Crisis zrovna nejsou symbolem první vlny britského punku, nicméně o to jsou hudebně daleko zajímavější, než mnoho tehdejších "77" klasik. Jejich temný, skoro až post-punkový přístup mě tenkrát před 10 lety, kdy jsem je objevil úplně náhodou při brouzdání na netu, naprosto "rozložil". Jako hodně tehdejších kapel vydrželi hrát zhruba tak čtyři roky, zajímavostí je, že to byla společně s Crass jedna z prvních politických punkových kapel, nicméně Crisis se angažovali hlavně v politice Socialist Workers Party (podobně jako např. The Redskins), což u punkáčů nebývá zrovna zvykem. Singl "Holocaust" ani nemá cenu popisovat, song o zvěrstvech nacismu, na které by se nemělo zapomenout, song temnější, než noc!
The Redskins - Keep On Keeping On
I když to nezapadá do škatulky punku, přesto tento song musím uvést, protože The Redskins jsou pro mě něco, jako srdcová záležitost. Nebýt jedné internetové diskuze, ještě na střední (asi tak rok 2008), možná bych k této kapele cestu nikdy nenašel. Naprosto geniální hudebníci a špičková kapela, která vnesla levicovou politiku na taneční parket ale o to mi ani tak nejde. "Keep On Keeping On" je song o tom, že bysme se neměli nechat systémem srazit na kolena, song, který kdykoliv slyším mi dává sílu vstát a jít dál a navíc je to perfektní "street-soul".
Bad Brains - Big Take Over
Starou americkou hardcore školu první poloviny 80. let mám hodně rád a Bad Brains obzvlášť. Někdy před 8 lety jsem viděl dokument American Hardcore, díky kterému jsem si opět rozšířil obzory a díky kterému jsem se dostal i k Bad Brains. Černochy punk ani hardcore, až na pár vyjímek nikdy moc nebral, takže černošská HCpunková kapela, která hraje i reggae? To bylo pro mě tehdy něco! Navíc to jsou rastafariáni. "Rastamani, který hrajou HCpunk? Mazec!" Říkal jsem si tenkrát. Jen škoda, že u hardcoru nezůstali, pozdější alba jsou už někde trošku jinde. A "Big Take Over" to je naprostá pecka, pípání morseovky na úvod, pěkně pomalu se rozjíždějící bicí a pak úder, který vám to vpálí přímo do palice. Prostě masakr! Jejich number one song.
Dead Kennedys - Holiday in Cambodia
Nechápu, že jsem se k songu "Holiday in Cambodia" dostal až tak pozdě, přitom Dead Kennedys poslouchám víc jak deset let ale jejich první deska Fresh Fruit For Rotting Vegetables z roku 1980, kde jsou mimo jiné i další známé pecky jako např. "California Über Alles" se mi až do roku 2014, kdy jsem jí koupil v jednom antikvariátu v Praze, vyhýbala obloukem. "Holiday in Cambodia" je ukázka Biafrových sarkasticky politických textů, které se s Amerikou nikdy moc nepáraly. Já jsem si tento song zamiloval hlavně díky intru, protože ta temná basa a pomalu se rozjíždějící bicí ve spojení s melodickou kytarou, která to potom celé postupně odpálí, to nemá chybu!
4Skins - Chaos
Kdo by neznal že? Stará britská skinheadská klasika, marteny, kšandy bombry, páteční večer s partou kámošů a pocit, že ulice patří jenom vám. Asi hodně z nás na nich začínalo. Totální hymna, tady není co dodávat!!!
 |
| Pork Pie boss! |
Tak toto je záležitost stará tak čtyři roky, i když Camera Silens, stejně jako song "Identité" jsou samozřejmě mnohem starší kapelou. Pro francouzskou scénu jsem měl vždycky slabost a tak nepřekvapuje, že jsem se časem dostal i k této street-punkové legendě z 80. let. "Identité" je jedna z jejich nejznámějších a podle mě i nejpovedenějších věcí. Frantíci prostě umí!
Kritická situace - Držím Smutek
Legendární "Kritička", mezník českého hardcoru. Poprvé jsem se k nim dostal díky knížce "Kytary a řev" v roce 2011, krátce po maturitě a totálně jsem jim propadl a to platí dodnes. V podstatě bych tu mohl uvést jakýkoliv jejich song, protože pro mě je zásadní kapela jako celek, nejen kvůli hudbě ale i textům a prostě všemu... Toto je pro mě hardcore! Song "Držím smutek" si to prvenství vysloužil díky intru, protože ta španělka na záčátku, to je umění!
The Protest - Antifascist Skin
Ano vím, je to cover původně od Poblers United ale to spojení oi! a ska je prostě perfektní, navíc poprvé jsem tuto pecku slyšel právě od Protesu někdy v roce 2009, ještě na střední, když jsem se s oi! teprve seznamoval a o skinheadech jsem ještě věděl prd. Jeden z těch songů, který ve mě vyvolává pocity hrdosti, že jsem neskončil, jako povrchní panák s velkým egem, fárem a holkou, co má na mě nejradši mojí peněženku, nebo jako vyhulená troska ze sídliště, možná právě i díky této kapele. Navíc Protest... To je prostě kultovka!
What We Feel - Destiny Strike
What We Feel se za těch 15 let vypracovali hodně vysoko, pro mě to dřív byla skoro až mýtická kapela, která kvůli situaci s nácky doma v Rusku na nějakou dobu přerušila činnost. Před deseti lety to byla jedna z těch kapel, co mě pomalu uváděla do světa hardcoru a díky které jsem si začal všímat ruské scény. A proč zrovna "Destiny Strike"? Protože to je ukázka, že hardcore má mnoho podob a forem, i totálně námrdová muzika se dá zahrát melodicky a přitom neztrácí nic ze svojí údernosti a málem bych zapoměl! Ta vybrnkávačka na konci, to je prostě nádhera!
Noi!se - How We Made It Trough
Noi!se je street-punk ze západního pobřeží USA, z Washingtonu. Jedna z mých nejoblíbenějších streetpunk kapel vůbec, ke které jsem se dostal před pěti lety. Nevím co je na tom pravdy ale slyšel jsem, že jejich zpěvák sloužil v armádě, což je některým lidem ve scéně trnem v oku. Nicméně toto je přesně to, co si představím pod pojmem street-punk, libová melodie, údernost, parádní basa... Pokaždé, když ten track slyším ve sluchátkách, když jdu někde po ulici, mám takový zvláštní nutkání rekapitulovat všechny ty roky, co už jsou dávno za mnou. Možná je to i tím názvem, kdo ví?
Hanba - Vlna
Hanba je kapelka, která se na naší domácí scéně opravdu jen mihla, pokud vím, tak fungovali necelé dva roky a nechali za sebou desku Silou kovadliny (2014). Do mikrofonu tu hulákal Banán (Balaclava, Spes Erepta, Lahar a x dalších kapel), který je, dalo by se říct, veteránem naší hardcore scény. Já mám pro kapely, kde se Banán objevil docela slabost, protože každá stála za to, navíc jeho texty... To je další faktor. A "Vlna"? To je mazec, totální HCpunková melodická nákopávačka, při který bych nejradši rozjel moshpit i upřostřed obýváku.
Bishops Green - Hell in Handbag
"Hell in Handbag" je song z první desky kanadských Bishops Green, kteří se za těch necelých deset let existence, dostali do povědomí fanoušků na obou stranách Atlantiku. Těžko říct jestli je to náhoda, že zrovna na tento singl, který má takovou zvláštní atmosféru a text o tom, jaké to je, když člověk padne na totální dno a neví jak dál, jsem narazil přesně v době, kdy jsem se cítil úplně stejně. Možná právě proto je to taková moje osobní záležitost.
Klowns - Revolucija
Klowns jsou jednoznačně mojí nejoblíbenější ruskou oi! kapelou. Nejsou to žádní nováčci, jsou tu něco kolem 15 let a nechali za sebou už pár desek. Konkrétně song "Revolucija" je z jejich mini-alba "Po Ležviju Britvy" (Po ostří břitvy), které vyšlo v roce 2015 a díky, kterému jsem se o ně začal zajímat o něco víc. Právě na této desce začali propojovat street-punk s klávesami. "Revolucija" je podle mě jejich nejpovedenější vál, který si pouštím stále dokola, už pět let. Parádní melodická kytara, sborové refrény a i když textu rozumím jen stěží, protože zpívají rusky, je mi jasné, že tu spílají konec systému, který je založený jen na drancování, nekonečném růstu a ožebračování všech ostatních!
Marek a.k.a "Foggo" - Pork Pie boss!
Žádné komentáře:
Okomentovat