Report

London International Ska Festival (24.-27.3. - 2016)

London International Ska Festival, je pravděpodobně asi nejstarším ska festivalem v Evropě. První ročník se odehrál už v roce 1988 a od té doby, každý rok o velikonocích, Londýn ožije ska, rocksteady a reggae ze všech koutů Anglie, Evropy ale i zbytku světa. Člověk, který stojí za tímto festivalem není nikdo jiný, než Sean Flowerdew klávesák Pama International a brácha Kevina Flowerdewa, který od roku 1989 vydává nejstarší, dosud vycházející skazine Do The Dog. Tento ročník se nesl ve znamení hned několika legend, jmenovitě U-Roy, Stranger Cole, Bob Andy, The Beat a Bad Manners, kteří letos oslavili 40 let na scéně. A stejně tak, jako se LISF stal pravidelnou londýnskou akcí, tak se staly pravidelností Mayklovi fotoreporty z jeho každoročních návštěv, které jste zatím mohli vidět jenom na facebooku. Tentokrát už po čtvrté.

 
 autor: Maykl Bassriot (Melody Boys Sound System)

Hlavní změna oproti předchozím ročníkům je, že celý festival bude probíhat pouze v klubu The Garage, který se nachází v Islingtonu & Highbury. Nedaleko od stadionu Arsenalu.

Den číslo jedna čtvrtek. První kapelou festivalu je King Zepha z Leedsu. Vzhledem k tomu, že první kam jsem zamířil byl,  record shop který se necházel ve vedlejší místnosti festivalu. Stihnu pouze poslední cca tři písničky, což mne trochu mrzí, protože zní fakt dobře. Mají dost podobný zvuk, jako jamajské ska z 60. let.

Druhým vystupujícím je italská skupina The Uppertones v čele s Mr. T Bonem. Což je dost fascinující záležitost, když uvážím, že se skládá pouze ze 3 hudebníků. Bicí, klávesy a zpěvák, který občas hraje na trombon. Ale i ve třech předvádí super výkon, šlape to jak má. I když není to úplně typický ska zvuk, ale spíše r'n'b.

Třetí kapelou jsou angličtí Maroon Town. Zase trochu jiný zvuk jejich ska má blíže k reagge. Ale jsou tam znát i prvky rapu nebo spíš dancehallu.

Předposledním, čtvrtečním, živým vystoupením je Hollie Cook. Tato zpěvačka zcela změní tempo večera, protože její produkce je hodně dubová.

Toto už je backing band pro hlavní hvězdu tohoto večera The Intensified. Trošku zklamání, že není příležitost poslechnout si i více jejich skladeb. Zahrají asi dvě instrumentálky a pak už je čas...

pro Stranger Colea. Jednoho z prvních ska pionýrů na Jamajce. Kvalita zaručena.

Tento den zakončuje afterparty s Djem Davidem Rodiganem, který týden předtím vystoupil v Praze. A jeho show je opravdový zážitek a rozhodně jsem o to nechtěl přijít, i když vím že pátek bude náročný. Ve svých 64 letech předvádí nedostižnou show.

Den číslo 2. Pátek je vždy dlouhý, takže jsem rád že jsem včera šel spát ve čtyři, poté co jsem skoro tři hodiny bloudil nočním Londýnem. V 12:30 už musím být v přístavu kousek od Tower Bridge odkud vyplouvá new-orleanský parník Dixie Queen. Na kterém proběhne další koncert festivalu.

Celou vyjížďku bude hrát kapela z Los Angeles The Delirians. Řekl bych, že se jedná o klasický californský zvuk takového toho špinavějšího reggae.

Po pár písních se k nim přidává kalifornská zpěvačka Jackie Mendes. Předvede krátký reggae set a po ní ještě pokračují The Delirians po kterých následuje, krátká přestávka kterou vyplňuje DJ Little Diane.

Po přestávce se vrací The Delirians obohacení o dechovou sekci. A za chvíli už na podium vstupuje legendární U Roy.

Nálada na lodi je jako vždy vynikající.

U Roy, první „zpěvák“ který přišel, s tím čemu se dnes říká, dancehall. A také proto se mu přezdívá The Originator.

Cca po čtyřech hodinách je plavba u konce a je čas se přesunout zpátky do Islingtonu. V sobotu proběhne na parníku ještě koncert The Skints, ale vzhledem k tomu že je na to potřeba zvláštní vstupenka toto vynechávám. No a ani si nedovedu představit, jak bych v sobotu vstával před jedenáctou :-D

První kapelou pátku v Garage jsou The Indecision, tuhle kapelu už jsem měl přiležitost jednou v Londýně slyšet. Bohužel v klubu je v tu dobu velmi málo lidí, takže atmosféru koncertu to ovlivní. I když mají asi nejlepší zvuk, co se ozvučení týče.

Po nich vystupuji angličtí The Defekters jejich zvuk je zase trochu jinačí. Kombinují všechno možné od ska, reggae, dub nebo punk.

Tohle už jsou Pama International na který jsem se hodně těšil. Bohužel, fotka je stejně špatná jako jejich zvuk. A po chvíli kvůli tomu musím odejít z pod podia. Kapely totiž před svým vystopením vůbec nezvučí a výměnu nástrojů vždy vyplňuje DJ.

Headlinerem páteční noci je jamajský zpěvák a autor Bob Andy. Je to jedna z velmi dojemných chvil a koncert, u kterého jste rádi, že můžete být.

Bob Andy je viditelně dojatý a dojde i na slzy.

Pátek ukončí už klasická aftreparty v sound clashi po domácku vyrobených sound systému v podání Axis Valv-o-Tron versus Phil Bush

Phil Bush

Party je to unikátní kdy se oba střídají cca po půlhodinových setech.

Každému stačí jeden gramofon a hromada sedmipalců.

Den číslo 3. Sobotu a druho polovinu festivalu odstartuje Tree House Fire. No co hipster na podiu to je pro mne trochu moc :-D Možná i že ten zvuk mi přijde takový jako indie-reggae.

Po nich přichází Mille Manders s kapelou. Což je pro mne nový objev. Nevím proč ale připomíná mi to trochu Reel Big Fish.

Její poslední písnička Van Morrisonův cover Brown Eyed Girl mne v tom jenom utvrdí.

Heavyball je kapela, která už hrála i v Praze, v klubu Buben.

V sobotu je přichystáno nejvíc kapel a další jsou The Downsetters z Ipswiche. Tohle je pěkná nálož energie, která se z podia valí. Udivuje mne hlavně jejich trombonista ten by možná mohl hrát i bez mikrofonu :-)

The Simmertones s jejich tradičním ska a reggae zvukem jsou příjemný zvolněním tempa po předchozích The Downsetters.

Arthur Kay and The Originals vystupují v Londýně po 18. letech. I když tahle kapela vznikla už v době vzniku 2 tonu.

Sonic Boom Six je nabušená kapela, která má hodně elektronický zvuk s velkou inspirací ve ska a reggae. V publiku už je dost tradičních skins a rudeboys který čekají na hlavní hvězdu večera a proto jsou přijati dost rozpačite.

Hlavní hvězdou sobotního večera je The Beat, jedna ze základních kapel 2tonu, v čele s Ranking Rogerem. Spousta hitů, party zaručena.

Tento večer se o afterparty postarají Solution Sound System.

Následně se k nim přidává, se svým druhým setem na festivale, U Roy. To je prostě legenda a skoro na něj ve tmě, která je v sále a přes spoustu fotografů není vidět.

Den číslo 4. V neděli vystoupí hned 3 kapely, které už jsem měl možnost vidět v předchozích letech. První z nich jsou The Kubricks, zatímco minule to bylo přijemný nový objev, tentokrát tomu bylo naopak.

Bottle Of Moonshine z Belgie jsou další nový objev. 11 členný band hraje ska, soul ale i funky a latino. Výborný mix.

Razika dívčí band z Norska který tvoří 3 Marie a bubenice Embla vidím na festivale opět a je vidět že jejich zvuk se od roku 2013 o dost zlepšil. Jejich ska-pop zpívaný v norštině mne prostě baví, tentokrát doplněný i o dechovou sekci.

Co je sakra tohle :-D

Předposlední kapelou jsou Pannonia Allstar Ska Orcherstra z Maďarska, které jsem tady viděl uz v roce 2013.

Jejich ska s maďarskými prvky tady má velký ohlas.

PASO přehraje skoro celou nedávno na vinylu vydanou bestofku.

A zlatý hřeb nakonec Bad Manners kteří slaví 40 let.

Bad Manners je hlavně Fatty, protože pochybuji, že někomu z jeho bandu bylo už 40 :-D

Fatty během koncertu přivítá svého kámoše který samostatně odzpívá několik punkových songu.

No a pak už zbývá jen afterparty s Rhodou Dakkar.

V jednu je konec a já po cestě na hotel mám možnost užít si řádění vichřice Kattie která se právě tu noc přehnala nad Londýnem.

Pondělí, přežil jsem. Nakoupit pár drobností a domů.