úterý 1. dubna 2014

Rub a dub style

Jelikož si myslím, že je hrozná škoda se omezovat jen na strktní "rude" styly, jako je ska, rocksteady a early reggae, protože jam. muzika prodělala za těch víc jak 50 let tolik podob, že je škoda jí nevnímat jako celek, proto jsem se rozhodl vám přiblížit další z jejich subžánrů. Pokud se bavíme o "rub a dub", tak je vlastně řeč o počátcích dancehallu, který je dnes na Jamajce nejdominantnějším hudebním žánrem a na časové ose se posouváme k přelomu 70. a 80. let a do první poloviny 80. let. V té době v jamajských dancehallech začali největší změny od příchodu reggae na konci 60. let. Mimochodem kompilaci tehdejšího rub-a-dub soundu stáhnete zde.



Celková změna souvisela hlavně se společenskou náladou, která na ostrově panovala koncem 70. let. V roce 1980 prohrála, dosud asi nejkrvavější volby v historii Jamajky, Manleyho levicová PNP a vlády se ujala pravicová, konzervativní, pro-americká JLP Edwarda Seagy, která začala v součinosti s mezinárodním měnovým fondem zavádět nová pravidla a ořezávat i poslední zbytky soc. dávek. To se samozdřejmě odráželo v náladě obyvatel už před volbami, nezaměstnanost, pocity frustrace a nikam nevedoucí život v ghetu na předměstí Kingstonu, ze kterého vzešla většina interpretů. Zatímco reggae éry 70. let bylo ovlivněno  politicko-náboženskými texty, rastafariánstvím a tématy globálními, už koncem 70. let (cca od 1978) se začala objevovat nová vlna umělců, především deejays (chápej jako MCs), kteří přesně interpretovali tehdejší politické klima a tak se textově orientovali mnohem více na témata související s životem v ghetech, situací na Jamajce, opájení se vlastními výkony za mikrofonem ale také tzv. slackness texty, čili texty se sexuálním podtextem, které se v menší míře objevovali už od dob Menta. Nebyli to ale jenom deejays, kteří začali přinášet první změny, také zpěváci
dokázali na změny v jam. dancehallech reagovat. Důkazem jsou songy Gregory Isaacse - Tune In a Cool Runnigs býv. člena Marleyho Wailers, Bunnyho Wailera.
Změny se netýkali pouze obsahů textů, na řadu přišli i změny hudební. Jednou z těchto změn byla stále se zvyšujcí oblíbenost deejays, před zpěváky, což v první polovině 80. let zapříčinilo jednoznačné upřednostňování nahrávek s DJs. Na scénu přicházela nová vlna mladých deejayů (Michigan & Smiley, General Echo) ale v menší míře i zpěváků (Barrington Levy, Sugar Minott). První generace deejayů jako byli U-Roy, Prince Jazzbo, Big Youth, Dennis Alcapone, I-Roy nebo Dillinger začala upadat v zapomění, i když pravdou je, že většina deejays 1. pol. 80. let z nich přímo vycházela. Další změnou bylo to, že se do poředí začal dostávat  dub (jako podklad pro DJs), což znamenalo také to, že se objevila i nová vlna studiových muzikantů a producentů, kteří uměli reagovat na měnící se trendy. Mezi přední kapely kingstonské scény, které stály za většinou tehdejších riddimů patřily Roots Radics, High Times Players, ovšem nezapadlo ani duo Sly & Robbie. Nastupující éra dancehallu sebou přinesla i nové producenty, mezi kterými asi nejvíce vynikali Henry "Junjo" Lewis a Prince Jammy, který si později dal přezdívku King Jammy. Nemalou roli v tom všem hrály také sound systémy (podrobněji o sound systémech zde), které doprovázely jam. muziku už od 50. let a ze kterých přicházeli nový deejays. Právě sound systémy jako Killimanjaro, Black Scorpio, Sterephonic Sound, Virgo Hi-Fi, Aces International, Volcano Hi-Power nebo Gemini Disco byli ty, kteří jako první začali ragovat na měnící se sound.
A Právě kultura kolem sound systémů (souboje mezi sound systémy ale i jednotlivými DJs tzv. clashe, násilí mezi jejich příznivci...) bylo to co utvářelo dancehall jako takový. V té době se objevila ještě jedna novinka s kterou, jako první přišel zpěvák Sugar Minott a to recyklování starých rocksteady hitů ze Studia One do nového kabátu. To jen dokazuje, jak silný vliv měl tento žánr i téměř po dvaceti letech. A kdo tehdy utvářel "strictly rub a dub style" první poloviny 80. let? První kdo zavedl pojem rub a dub do terminologie dancehallu bylo duo Michigan & Smiley, které se začalo prosazovat už koncem 70. let. První desku s příznačným názvem Rub a Dub Style vydali v roce 1980 u legendárního labelu Studio One. Album obsahovalo staré riddimy ze Studia One předělané do dubu, za doprovodu toastingu Michigan & Smiley. Za jejich dalším známým hitem Diseases, z roku 1982 stojí producent Henry "Junjo" Lewis. Byl to právě on kdo už v roce 1979 stál u zrodu budoucí pěvecké hvězdy éry dancehallu, tehdy patnáctiletého Barringtona Levyho. Levy patřil vůbec mezi jedny z nejaktivnějších zpěváků, už v roce 1979 měl na kontě rovnou tři debutové desky Bounty Hunter, Shine Eye Gal a English Man, kde se objevil jeho první hit Collie Weed. Dalším průkopníkem byl deejay General Echo, který se proslavil hlavně díky svým slackness textům.
První album People are you Ready vydal v roce 1978, ovšem mnohem větší úspěch přinesla až třetí deska Slackest LP z roku 1979, kterou nastartoval "staronový" trend, který se v dancehallu objevuje až dodnes. Bohužel jeho slibnou kariéru ukončila policie, která ho v roce 1980, za dodnes nevyjasněných okolností zastřelila, když se vracel z produkce Stereo Phonic sound systému. Další důležtou ikonou tehdejšího soundu byla Sister Nancy, která byla vůbec první ženskou deejaykou a která se dokázala prosadit v téměř mužském žánru. Její největší hit Bam Bam z první desky One Two, z roku 1982 je dodnes naprostou reggae klasikou. Další ikonou, která vzešla ze stáje producenta Junjo Lewise byl Eek a Mouse, který představoval jiný trend, nebyl totiž ani deejay ale ani zpěvák, čili něco mezi, vokálista, který si tu a tam vypůjčoval z technik deejayů. Debutoval v roce 1980 albem Bubble Up Yu Hip ale jeho největší hity Wa-Do-Dem a Bitty Bong Bong se objevily až o rok později na stejnojmenné desce Wa-Do-Dem. Ovšem absolutním králem dancehallu první poloviny 80. let byl černý albín Yellowman (1959), vlastním jménem Winston Foster. Jako sirotek vyrůstal po dětských domovech, jeden čas navštěvoval dokonce známou Alpha Boys School a právě díky svému handicapu přišel k přezdívce Yellowman.
Skoro po celou první polovinu 80. let byl tím kdo vládnul jamajským dacehallům. Uměl bezprostředně improvizovat, jak při produkcích sound systémů, tak i ve studiu a ve své době neměl konkurenci. První desku Mister Yellowman vydal v roce 1982, ovšem jeho největší hit Zungguzungguguzungguzeng se objevil na stejnojmenném albu až v roce 1983. Těsně předtím, než začala jeho kariéra upadat, dostal, jako první jam. deejay nabídku od major labelu CBS. Yellowman dodnes vystupuje ale jelikož mu byla v roce 1982 diagnostikována rakovina kůže, díky které musel později podstoupit složitou operaci obličeje, kdy mu byla vyoperována část spodní čelisti (kvůli rakovinému nádoru), má díky tomu znetvořenou část obličeje. Pravdou ale zůstává, že v dancehallu nebude mít konkurenci do dnešních dnů. První polovina 80. let sebou přinesla spoustu dalších, stejně důležitých deejayských talentů, kterých tenkrát rostlo, jako hub po dešti. Jedním z nich byl i Brigadier Jerry, který byl bratrem Sister Nancy (podrobnější článek o něm najdete zde) ale i Ranking Dread, Welton Irie, Clint Estwood, Papa San, Early B (podrobnější článek o něm zde), Johny Ringo, Lone Ranger, Charlie Chaplin a Fathead, kteří vystupovali a nahrávali s Yellowmanem. Samozdřejmě, že nová vlna
dancehallu měla dopad i na jamajskou produkci v Anglii, kde byli nejvýraznějšími tvářemi tamní dancehallové scény deejays Smiley Culture a Tippa Irie. Jamajská muzkika nikdy nestojí na místě a už v polovině 80. let byli změny na spadnutí. Zlom přišel rokem 1985 a nástupem digitálního ragga, které ovlivnilo dancehall až do dnešních dnů (první takovou nahrávkou byla Under Me Sleng Teng od Wayna Smithe, která je považována za první ragga song vůbec a za kterou stojí producent King Jammy). Dubové riddimi, které byli charakteristické pro první polovinu dekády, pomalu vystřídali sytezátory a digitální zvuk, což otevřelo dveře další éře, která sebou přinesla nové talenty jako byl Shabba Ranks, Super Cat, Tollo T, Louie Culture nebo Buju Banton.


Žádné komentáře:

Okomentovat