Vynechám úvodní obligátní otázku o úvodu kapely, myslim, že asi nebude potřeba Green Smatroll nějak víc představovat, nicméně se zeptám, kdy jste se dostali ke ska?
Letos v prosinci oslavíme 10 let od prvního koncertu GS. Takže je to nazpět nějakých 11 let. Moc jsme to neřešili, šli jsme do toho po hlavě. Byli jsme sice pár z nás studenti hudebního gymplu a měli celkem přehled, ale ska jsme neznali. Jakmile jsme ochutnali tehdejší atmosféru na tuzemskejch koncertech jako diváci a poprvé to slyšeli, bylo jasno. Chtěli jsme mít kapelu a moc nevěděli co hrát. Po koncertě Fidel Castro a Fast Food na Sedmičce, kde ještě hráli Exekuce a Zeměžluč, bylo jasno.
Četl jsem, že se chystáte vydat dva nový songy pro kompilaci Good Nigt White Pride, o co konkrétně jde? Je to snad předzvěstí, že by jsme se mohli dočkat nový desky?
Předzvěstí nový desky to zatím není. Nebudu tajit, že finančně na tom nejsme dobře a jelikož nemáme vydavatele, budeme si zase těch zhruba devadesát litrů opět poctivě vyjezdit a utrhnout od huby. O zbytek zase okrademe našeho kytaristu. Kompilace je příjemnej projekt českejch názorově vyhraněnejch kapel a snad jedný zahraniční. Pro nás ještě obestřeno tajemstvím.. Snad na podzim by se něco mělo začít dít. Těšíme se. Vinyl je zpět a nám se to hodně líbí... Natočili jsme na tuhle kompilačku dvě věci, z čehož jedna, Dirty and Poor je oslavou a vzpomínkou na Roye Ellise. Ne teda, že by byl mrtvej, ale máme takovej pocit, že se ještě dlouho nepotkáme. Půjčili jsme si jeho song Mosquito Bite a ten si lehce upravili. Takže kdo je znalec, pozná. Nedávno jsme si vzpomněli, že nám Roy dovolil hrát všechny jeho písničky. Možná je škoda, že to neděláme..Co se týče druhý pecky, jmenuje se Reggae Movement a je bez dechů. Klasický reggae s nasranym textem a takovou westernovou kytarou. Nedávno jsme začali hrát s novým bubeníkem a ten když se učil ty nový věci řek, že je to takový cowboy reggae.. Možná to budeme hrát cíleně, nevim..
Co řikáte na politický / soc. kritický texty v muzice (obvzlášť ve ska), má to vůbec smysl, myslíte, že to dokáže publikum vnímat přes tu zdánlivě "pozitivní a veselou" muziku? A co Green Smatroll jako kapela, máte nějaký takový texty? :-D
No, ska už dávno přece nemusí bejt jen veselý, ne? Podle nás to smysl má. To, že tomu úplně neporozumíš na koncertě nevadí. Buď ti ta kapela sdělí, že to má nějakou myšlenku a nebo si to potom přečteš v bookletu. Ono už dost je cítit z tý hudby, pokud je dobrá. Celkově to smysl má. Říct svůj názor je potřeba. Tím se možná i odlišujeme od jinejch kapel, co hrajou druhou dobu. Záměrně neřikám ska nebo reggae. Ty nás znáš, tak asi víš, že takový skladby máme.
Tenhle rok to je deset let od vzniku GS, chystáte nějakej narozeninovej koncert, nebo už něco takový proběhlo?
Chystáme. Bude to 22. prosince, ale nemáme ještě dořešenej klub. Rozhodně ale můžu slíbit, že to bude velký a fanoušci si to náležitě užijou. Show s konfetama a ohňostrojem to asi nebude, na stripterku taky asi nezbyde, ale chystáme dost překvapení a chceme, aby si to lidi pamatovali. Velmi doufáme, že se dostaví i ti nejstarší fanoušci, pro které už třeba teď nejsme tolik drsný jako na začátku, protože i jim chceme udělat velkou radost. Kdo byl ve Futuru na křtu Rude Jazz, ví o čem mluvím. Teď zajdeme ještě dál.
Jak byste hodnotili českou ska "scénu" v porovnání s kapelama ze zahraničí....teď nemyslim jenom západní Evropu ale třeba i naše sousedy?
Radši bych to nehodnotil.
Ptám se na to celkem často, takže ani teď to nevynechám, jde mi jen o to udělat si přehled a takový srovnání. Nezdá se vám, že zájem o ska v ČR je oproti minulejm rokům trochu menší?
Je menší. Ale nejen u nás. Ten boom je pryč. Už to není záležitost pro komerční festivaly, jako před pár lety, kdy se na tom dalo vydělat. Vrací se to zpět do klubů a hospod, do tý subkultury. Tam to bude zase žít svým silným, ale míň viditelným životem. Což ale vůbec nevadí. Otázkou je, jak to bude u nás. Tady se bojím úplnýho vyšumění. Lidi na pouštěčkách a akcích se zase budou znát všichni jménem. Ale možná to neni špatně. Jen pro ty kapely je blbý, když Venca s Milanem budou mít noční, tak nepřijdou na koncert ani jejich holky a hned tam bude o půlku lidí míň.....
My nezapomínáme. Víme, z čeho jsme vznikli a kde máme kořeny. Víme co je pro nás dobrý a co ne a máme pevný zásady. Když mluvíš o autentičnosti. Myslím, že ano. Je v tom totiž nějaká pravda. Nejsme Tleskač, nebo podobnej nesmysl, na kterej chodí mnohem víc lidí než na nás a který na nějaký kořeny a sílu textu prděj. Hrajou to dobře pro lidi, kterejm je to taky jedno. My bychom chtěli jejich fanoušky, jasně. Ale jim je to jedno! Tak hrajem pro lidi, kterejm ta kultura něco říká, pro koho je to životní styl a radost. A těch je jasně míň. Ale to je to ono! A je to mnohem lepší.
Máte za sebou taky pár koncertů v zahraničí, kde všude jste byli? Je hodně velkej rozdíl mezi našim a zahraničním publikem? Navíc, když kapela přijede na akci např. jako víceméně neznámej předskokan?
Krásně nám to navazuje. Bohužel koncerty v zahraničí se s českejma opravdu nedaj srovnat. Tady to lidi uměj rozjet a bavit se, ale když zahraješ pomalejší písničku, nebo ještě hůř dvě, jdou na pivo a třeba se už nevrátěj. Ska ale neni v tý samý brutální rychlosti. Tohle za hranicema vědi úplně všude. Jak naši bratia, tak v Polsku, Belgii, Německu a ve Francii, čímž jsem tak asi vyjmenoval země, kde jsme hráli a ne s malým úspěchem. Hráli jsme i jako předskokani, ale cejtili jsme, že nám to na tý zajímavosti neubírá. Když nás ty lidi slyšeli poprvé, poslouchali, zajímalo je to. Když jsme přijeli příště, bylo jich víc, protože si to mezi sebou řekli. V Belgii, když jsme hráli poprvé, udělali z nás lidi z místních kapel headlinera, protože si nás naposlouchali na netu a uznali, že musíme hrát jako poslední a oni sami od sebe nám udělali předkapely. Chápeš to? Neznámý kapele z Východu? Taky leckde si stačilo přečíst naše bio a ty lidi už z toho důvodu s tebou jednali jako s někym kdo asi umí, ještě než jsme zahráli. Máš pak ještě větší pocit zodpovědnosti k nim a k posluchačům. Psal bych o koncertech venku milion hodin, ale je to zbytečný. Bohužel nám nedovolí čas tyhle výlety podnikat, ale zájem o nás stále je, což jsem rád.. Teda v zahraničí
Sice je to už trochu neaktuální otázka ale tahle událost musela bejt pro vás, jako pro kapelu asi zásadní. Jak jste se vůbec dostali k backování Mr. Symaripovi, když tu vystupoval v roce 2008 na Subculture festu?
Oslovil nás Tomáš Achtar, kterej ty festy tehdy pořádal. Mám pocit, že Roy měl hrát už o rok dřív na Subculture, ale něco se posralo a my se Tomášovi smáli, že to zase nevyjde a i když jsme neměli čas, řekli jsme, že to zahrajeme. Nevěřili jsme tomu. A jednoho dne mi dal Tomáš na Karláku cd s písničkama, ať se to za dva měsíce naučíme. Žádný noty, poznámky, nic..Bylo to zásadní, strašně rádi na to vzpomínáme. Roy nás naučil tuhle muziku hrát líp. Za jednu zkoušku. Nadrtili jsme jeho playlist, asi 19 věcí a on to s náma den před koncertem jednou zkusil. Měli jsme hroznej strach. Ale snad to dopadlo. Po koncertě nám řek, že měl za svůj život tři takhle dobrý kapely. Symarip, Aggrolites a nás. Málem jsme se posrali. Chtěl nás s sebou na tour do Japonska, což mu jeho manažér vymluvil, nezaplatilo by se to. Jak už jsem říkal, dovolil nám hrát jeho věci, musíme s tím něco udělat. Stejská se mi po něm.
Musím pochválit vaší poslední desku Rude Jazz, myslim, že jsou na ní GS zachyceni v tý nejlepší formě. Jak jako kapela zpětně hodnotíte tohle album? A jak jde vůbec na odbyt v dnešní době stahování?
Relativně s nim spokojený jsme. Samozřejmě slyšíme chyby a něco bychom dnes nahráli jinak, ale když to slyšíme, nekroutěj se nám nohy. Ty dvě předchozí desky jsou samozřejmě úplně jíný a poslouchám je spíš s nostalgií, ale Rude Jazz je suverének. Nestydim se za něj. Dostali jsme za něj Anděla v roce 2009, což byl krásnej pocit. Zase nás ale od tý doby nepozvali na Mighty, tak nevim, jestli to spolu nějak souvisí. No a na odbyt moc nejde. Jak tím, že nemáme distributora, tak asi dobou stahování. Ale to nevadí. Mezi lidma a v Evropě se o něm celkem ví a to je dobře. Máme dobrý odezvy.
Vím, že pár členů GS stálo u vzniku Prague Ska Conspiracy, napadlo by vás někdy, že PSC takhle razantně změní styl?
Hehe. Když se v nějaký internetový diskuzi před pár lety zmínilo, že jsem to společně s Kubou Siňorem a dechařema od nás (Filipem Kučerou a Petrem Kobylkou) založil, myslel jsem, že mě přisluhovači i samotní tehdejší členové PSC někde ukopou. Někteří by to asi rádi udělali i dnes, ale to se nedá nic dělat. To neni můj boj. Ta kapela se odklonila od svýho vytýčenýho stylu už tím, že angažovali zpěvačku. Původní záměr byl totiž skajazzovej allstar team, kterej měl hrát něco jako David Hillyard and Rocksteady 7, nebo jako některý skajazzový party, který jsou českýmu publiku více známý.Když na to zpětně vzpomínám, byli jsme docela drzí. Na takovou muziku tehdy nikdo z nás hráčsky absolutně neměl, krom toho, že tady by to opravdu nikdo neposlouchal. To byl podle mě taky důvod, proč Kuba změnil strategii a dobře udělal. Nicméně, když nastoupila Mariana, dávno už jsme tam s klukama z GS nebyli. Po přátelský dohodě jsme odešli a Kuba hledal dál bubeníka, basáka, dechy a nakonec k nim našel i zpěvačku. Tahle éra je ale tebou posuzována jako dobrá a PSC tady dlouho dělali dobrou práci. A jestli by nás napadlo, že změní styl? Já osobně jsem o tom nikdy nepřemýšlel a když jsem se to dozvěděl, přišlo mi to jako logický vyústění situace. Hudbu totiž dělají lidi. A když mezi nimi něco nefunguje, je třeba hledat řešení. Tohle asi bylo jedno z těch řešení.
Ok tak to by bylo asi všechno, jinak díky za rozhovor....
Žádné komentáře:
Okomentovat