Po neuvěřitelně dlouhých devíti letech od vydání EP Menil expres, vydala tahle francouzká banda nové album.Deska vyšla koncem listopadu (2010) na zančce Massprod a nese se v podobném duchu jako první debutové album.Celkem na ní najdete 13 songů + jeden bonus.Tak pěkně od začátku...už první song, Too strong (který je podle mě z celé desky nejlepší) napovídá, že toto album, pravděpodobně nebude nějak radikálně vybočovat ze stylu 8 6 Crew, takže čekejte ska a reggae ve vyrovnaném poměru.Nicméně mu to ale vůbec neubírá na kvalitě, právě naopak, celková atmosféra desky je velmi nestálá, chvíli se pohupujete opojení v rytmu reggae a hned potom, máte chuť prošoupat vaše botky, při ska, aranž songů není nijak složitá nebo stylově přeplácaná.Právě ta jednoduchost jednotlivých tracků, je velkým plusem pro celé album.Je opravdu těžké, této desce něco vytknout, co bych ale vyzdvihl je zpěv, který v některých pasážích přechází skoro až do"rapu"a to hlavně v tracích jako jsou Give me, Le juge, Un pas, Still rebel a Trouble in the east side, dále pak zpěv v rodné francouštině, občas v kombinaci s angličtinou je velkým plusem této desky ale nejen jí ale i celkově, kapely jako takové.Poslední dobou mi příjde, že recenzuji kapely podle jejich dechové sekce a asi ani u 8 6 Crew neudělám vyjimku, protože dechaři (hlavně trombonista) mají své nástroje na této desce (a nejen na ní) zvládnuté bravůrně (Jaja dub,Still rebel,Too strong).Kromě ska a reggae, uslyšíte i stylově naprosto vzdálený instrumentální track s názvem I need help, u kterého nejsem schopný ho nějak stylově zařadit a dokonce se tu objevil i dub, který je zastoupen bonusovým trackem, který celé abum uzavírá.Tímto bych asi i já uzavřel tuto velmi pozitivní recenzi a jako vždy můsím dodat, že francouzská scéna opět potvrdila, svoje nezpochybnitelné kvality a já osobně považuji frnacouzké kapely a scénu, za jednu z nejlepších (možná i nejlepší) v Evropě.
Tahle poměrně neznámá formace ze Švédska se dala dohromady v roce 2004, letos (2010) vydali nové album Gunshot fanfare.Jak už název napovídá, kapela ráda kombinuje ska s balkánem, folkem a nekompromisními politickými texty a myslím si, že se jim to docela daří.Deska je v pěkně našláplém tempu, což je vzhledem k tomu balkánu logické :-D.Album začíná velmi povedeným folkovým intrem, které parádně navazuje na druhý, pořádně našlápnutý song Gunshot.Celkově je tato deska složena jenom z opravdu svyžných songů, takže nečekejte, že si u jejího poslechu odpočinete, protože až uslyšíte songy jako již zmíněný Gunshot,Party vodka nebo Gipsy train, tak budete pogovat sami od sebe.Já osobně bych toto album doporučil, při poslechu, do auta v situaci, kdy uháníte po silnici, protože nestíháte přijet do práce včas, tímto bych asi nejlépe charakterizoval tuto desku.Songy jsou vetšinou zpívané v angličtině, pouze tracky Ya basta a FRA, jsou zpívané španělsky.Abych to zase tak nepřeháněl s tím tempem, najdete tu i pomalejší songy (Rollin, Set it up, Chapter 1) ale pravda, neni jich moc.Asi nejvíce je znát vliv balkánu na dechové sekci, kde se klasická trumpeta, jihovýchodní Evropy opravdu nezapře (Party vodka, Gipsy train, Chapter 1).No myslím si, že už není potřeba psát něco navíc, takže pokud máte rádi, balkán můžu album Gunshot fanfare jen doporučit.
Letos na podzim (2010) vydala tato holandská legenda třetí vlny ska, po osmi letech od vydání mini alba Redrum, další desku s názvem XXV.Těžko říct, jak mám tento počin hodnotit, nemůžu si pomoct ale na tomto albu jsem při prvním poslechu nezaznamenal ani jeden song, který by mě zaujal, vlastně až na dva, možná tři, první s názvem Niet naar huis, který je zpívaný v holandštině a můžu říct, že je to fakt prdel :-D a druhý Red rum dub, který jak už samotný název napovýdá, tak se jedná o dub, ovšem v kombinaci se ska.Ještě zajímavými kousky jsou, song Short way home, ve kterém je malý náznak early reggae v podání kytary a Waiting for the day, který mi připomíná song Rainy day.Jinak zbytek desky je klasický styl, na který jsme u Mr. Review zvyklí a nepřináší nic moc převratného, většina tracků jakoby zplívala do sebe.Celé album na mě působí jako jeden dlouhý set.Čekal jsem že by se na nové desce mohli objevit podobné vály, jako byli hity jako Prejudice, One way ticket nebo Rainy day ale nic takového se nekoná.No a my můžeme jenom doufat, že toto album, není předzvěstí toho, že by kapele docházely tvůrčí nápady.
Žádné komentáře:
Okomentovat