středa 6. dubna 2022

Rozhovor - Syndrome 81

Možná jste si někteří z vás už všimli, že jsem tak trochu zaujatý francouzskou scénou. Ano je to tak, tamní kapely jsou podle mě jedny z nejlepších v Evropě, francouzi jsou prostě punkový virtuozi a Syndrome 81 patří k tomu nejlepšímu co z Francie znám. Kapela působí na scéně už skoro deset let, za tu dobu stihli vydat pár EP a v roce 2017 přišli s kompilačkou "Béton Nostalgie", která  by se dala s nadsázkou považovat za jejich první "album". Zatím poslední novinku singl "Loubards Sensibles" vydali v roce 2020, letos se na nás chystají s novou deskou, která by měla spatřit světlo světa někdy v létě. Nejen o jejich rodném Brestu, špatném počasí, šedi města a domácí scéně ale i o riotech Žlutých vest, které se prohnaly Francií v minulých letech jsem si dopisoval se zpěvákem Fabem.

  


Zdar! Na začátek klasická otázka. Mohl bys trochu představit vaší kapelu, odkud jste, co ve vašem městě nebo i zemi nesnášíte nejvíc? Jak dlouho už hrajete a jak dlouho si myslíš, že ještě hrát budete?

Ahoj, tak začínali jsme jako dvoučlenná kapela, bez záměru to dotáhnout na skutečný projekt. V té době jsme já a Jacky od sebe bydleli nějakých 1500 km a byl to pro nás jen způsob jak se zabavit. Teď všichni žijeme v Brestu, daleko na západě Francie, na konci světa u Atlantiku, kromě našeho bubeníka, který žije na malém ostrově jménem Ouessant na západ od nás. Brest je šedivý, hodně tu prší a je tu daleko od všeho, to je ta horší stránka. Ta lepší stránka je ta, že je to nakonec jedna malá vesnice a děje se tu spoustu věcí v porovnání s ostatními podobně velkými městy. První demo vyšlo na podzim 2013 a první koncert jsme odehráli začátkem roku 2014, pokud si dobře vzpomínám. V současnosti se chystáme vydat naše první LP. Myslím, že jsme kapelu posunuli tak daleko, jak jen jsme byli schopní a tak se klidně může stát, že už žádné další album nebude. Nicméně z připravované desky, která by měla vyjít letos na jaře, budeme už teď hrát pár tracků na koncertech. O plánech do budoucna jsme nikdy nemluvili ale na druhou stranu, jsme si nepředstavovali, že by Syndrome 81 fungovali tak dlouho. Pak přišel Covid, který vše poslal do kytek, takže my ani nevíme co nás čeká dál.

Některé vaše texty jsou celkem depresivní. Hodně z nich je o vašem městě - Brestu. Je Brest opravdu tak šedivá a nudná díra, jak vyplívá z vašich textů?

Brest je tak ponurý a šedivý, protože byl během druhé světové války intenzivně bombardován spojenci, město bylo obsazeno němci, aby tu mohli vybudovat ponorkovou základnu, protože to byla strategická brána k ovládnutí atlantického pobřeží. Proto tu není tolik historických budov. Město bylo po válce poměrně rychle postaveno znovu z šedého panelu. Další faktor je krajina a počasí, které je taky mizerné, hodně tu prší a je zataženo, Brest je známý jako "francouzský Seattle", jedno z nejdeštivějších měst ve Francii. Také tu máme "tradici" nadměrného pití a vyskou míru sebevražd, možná kvůli počasí, možná kvůli poloze, kdo ví? Je to hlavně muzika, která mě nutí psát takové texty, ale ovlivňují mě i knihy a filmy. Nebál bych se trvrdit, že melodie, které Jacky skládá mě vedly k ponoření se do mojí melancholické stránky. Ale upřímně, Brest není tak špatný, právě teď se tu děje spoustu věcí, fakt, že jsme tak "odřízlí" od zybtku Francie nutí lidi aby si věci zařídili sami a tak tu je spoustu místních iniciativ a také silná rocková tradice, která stále pokračuje.

Jako zdroj inspirace zmiňujete hlavně dvě kapely "The Blitz" a francouzskou legendu "Camera Silence". Tyhle dvě jmnéna jsou určitým způsobem spojena s oi! a skinheads. Vím, že nikdo z vaší kapely není skinhead ale hudebně tak působíte na 100%, takže předpokládám, že na vaše koncerty to musí táhnout i spoustu plešek, je to tak?

Také jsme ještě zmiňovali "Negative Approach" a "Criminal Damage". Tak máš různé publikum, někdy je to mix všeho, my sami pocházíme spíš z hardcore-punkové DIY scény, pokud to teda vůbec něco znamená. Většinou hrajeme před striktně hardcore-punkovým publikem ale někdy se může stát, že máme v publiku spíš skinheady, no a někdy je to, jak už jsem říkal, mix všech možných lidí.

V songu "A Feu Et Sang" zpíváte o konfliktu v Sarajevu v 90. letech, o jedné z nejhorších katastrof v moderní historii Evropy. Proč zrovna Sarajevo a proč zrovna konflikt, který se stal před 30 lety? Má někdo z kapely k válce v Jugoslávii nějaký osobní vztah?

Mám rád příběhy z historie. Na Balkán žádné osobní vazby nemám, přečetl jsem docela dost knih, většinou od francouzských reportérů, kteří se konfliktem zabývali. Staří přátelé se stali ze dne na den zuřivými nepřátely, hodně z nich ani pořádně nevěděli proč a za koho vlastně bojují. To je ta absurdita války, která mě na tom zajímá asi nejvíc. Všechny ty osobní tragédie a osudy obyčejních lidí, Sarajevo je toho příkladem. Zájem jsem ale našel i ve válce kterou vedla Francie v Alžírsku, v konfliktu v Irsku ale i v tragédii ve Rwandě.

Možná už to bude venku, až bude tenhle rozhovor na netu ale slyšel jsem, že máte nahráný nový materiál a na jaře bysme mohli čekat nějaké novinky, je to pravda? Můžeš nám k tomu prozradit víc?

V dnešní době trvá realizace desky hrozně dlouho, naše první album "Prisons Imaginaires" by mělo být venku snad v červnu 2022. Nahrávání trvalo věky, jednak, protože mi dalo zabrat dokončit všechny texty a Covid tomu také zrovna nepomohl, protože jsme nemohli zkoušet. Evidentně to nebude tak dobrý jako demo, hahaha. Ty co mají rádi naší hardcorovou stránku, budou naše nové album asi nenávidět, ty co mají rádi naší melodickou stránku si ho snad užijí. Vyjít by měla na Destructure a Sabotage Records v Evropě a na Black Water Records v Americe, podobně jako naše předchozí kompilačka singlů "Béton Nostalgie". Na nové desce bude několik překvapení, víc teď ale prozradit nemůžu.

Někteří lidé ve street-punk scéně tvrdí, že muzika by měla být apolitická, že by politika měla zůstat zavřená v myslích lidí a neměla by být vyjadřována samotnými kapelami. Upřímně, já si nedokážu představit o čem by byl punkrock, kdyby se texty nezabývali vážnými a společensko-politickými tématy.... nicméně, co bys vzkázal těm, kdo tvrdí, že "opravdový" punk musí být apolitický?

Jako kapela si stojíme za tím, že by měl být politický, když už ne v textech, tak v postoji a prohlášeních, ale jak už jsem říkal jsme DIY punkáči, to máš úplně jiný nastavení v uvažování, než u některých lidí ze street-punk scény. Nechci nikoho poučovat ale můžu říct, že na osobní úrovni mě punkrock přivedl a jistě ještě přivede k mnoha politickým tématům, do velké míry rozšířil můj pohled na spoustu věcí a byl součástí mého sebevzdělání, pomohlo my to být lepším člověkem, nebo v to alespoň doufám. Když chodíš hrát o víkendu scrabble, ok může to být apolitické ale, když se rozhodneš se zavřít s pár kámoši do zkušebny, aby jste něco vytvořili, je to svým způsobem politické. Moje vize punkrocku je politická ale každý má svou vlastní představu toho o čem by punk měl být. Ale ta apolitická určitě není ta moje, nicméně nechci teď určovat co je a není punk. Myslím, že je důležitější, aby byl každý jednotlivec schopný zpochybňovat svoje činy a jejich důsledky a svůj vztah k okolí. Každopádně docela těžká otázka.

Franice zažila v minulých letech protesty a rioty hnutí "Žlutých vest". Jaký je tvůj názor na toto hnutí, podporoval jsi je. A dosáhli alespoň části ze svých požadavků. Je tohle hnutí stále aktivní a existuje ve francouzské společnosti velká opozice proti Macronově neoliberální politice, jako tomu bylo v minulých letech?

Byl jsem trochu na pochybách, protože to byl mix různých politických uskupení, zpočátku to vypadalo spontánně, ale nakonec se z toho stal heterogenní dav. Pro někoho to byla úplně první zkušenost s protestním hnutím vůbec. Pořád vlastně nevím, co si o Žlutých vestách myslet, dobrou stránkou je, že lidi z nižší a střední třídy projevili svou nespokojenost a "plivli" svůj hněv do tváře "elitám". Bylo docela neobvyklé, že to ani odbory neviděly. Nakonec je nasral samotný Macron, který takový dlouhodobý protest nečekal a předstíral, že jejich požadavkům rozumí a dělal vše proto, aby protesty skončili ale nakonec se vlastně vůbec nic nezměnilo. No tak uvidíme jestli si na to lidi vzpomenou v příštích volbách. V Brestu každou sobotu stále protestuje asi deset Žlutých vest. Jediný dojem, který mi z toho zbyl je míra policejní brutality, kterou zdokumentoval jeden francouzský novinář, který udělal skvělou práci, když evidoval jednotlivé případy zranění. Docela zarážející je ta úroveň beztrestnosti v policejních řadách.

Francie je díky koloniální minulosti poměrně multikulturní země, což se odráží i v nárůstu nacionalismu a nacionalistických politicích jako je Marine Le Pen a "Národní Fronta". Je velký rozdíl mezi "Národní Frontou" v dobách kdy jí vedl její otec Jean-Marie Le Pen, nebo jádro a ideologie strany zůstala v podstatě pořád stejná?

Její otec nikdy neusiloval o moc, chtěl se zúčastnit voleb ale nikdy mu ve skutečnosti nešlo o to je vyhrát, jediné co chtěl, aby ho bylo slyšet a aby získal pozornost, svojí zkurvenou ideologii nikdy neskrýval. Být zvolen ale nebylo nikdy v plánu. S nástupem jeho dcery a jejího okolí došlo k posunu, jsou přesvědčeni, že mají šanci se chopit moci, a tak všechny svoje fašounské návyky zametli pod koberec. "Starého pána" uklidili stranou a snaží se vypadat jako normální demokratická strana. Bohužel to funguje, jenže v podstatě je to pořád jedna a ta samá ideologie, jen se jim podařilo proniknout mezi dělnickou třídu. Není to tak jednoduché, změnila se nejen "Národní Fronta", ale i ostatní strany a nakonec se proměnila i francouzská společnost. A letos máme v prezidentských volbách tři krajně pravicové kandidáty, přičemž dva z nich jsou celkem vážnými vyzivateli. Francouzi pokračovali s pravicí od roku 2007, zpátky k levici se přiklonili ve volbách v roce 2012, v roce 2017 přišel kandidát "centrista", který se nakonec ukázal víc jako pravičák. Co bude dál, to uvidíme za pár týdnů až příjdou volby.

Jak to aktuálně vypadá s punkem, oi! a hardcorem ve Francii? V jaké kondici je vaše scéna, co se týče koncertů, množství kapel nebo labelů? Dá se říct, že punkrock a oi! je ve Francii pořád atraktivní pro mladou generaci ve věku, řekněme 18-20, nebo tahle subkultura pomalu ale jistě stárne?

Scéna je v mnohem lepší kondici, než byla před 15 lety, teď je na mnohem vyšší úrovni, než kdy předtím. V současnosti máme ve Francii mraky skvělých kapel, i když je to hodně malá komunita a všichni se znají. Ale máš pravdu v tom, že nám chybí nějaká mladá krev, že stárneme, punk už mladou generaci prostě neoslovuje, to je fakt. Ve francouzské DIY scéně máš lidi většinou ve věku 30 až 40 let. Každopádně v některých klubech v Brestu máš publikum z různých věkových kategorií a různých scén, takže možná by stačilo se naučit na nějaký nástroj a založit kapelu, která zaujme mládež. Co se labelů týče, mezi ty nejaktivněnjší patří např. Symphony of Destruction, Destructure Records, nebo Crapoulet Records. Je tu i silná oi! scéna, hlavně v Paříži, kterou má pod palcem label Une Vie Pour Rien, který vydává většinu těhle kapel. Míst pro koncerty není tolik a ve Francii je docela těžké udržet nějaký klub v chodu dlouhodobě. Skvělých kapel je teď všude mraky a různých stylů a co se mi líbí, že stále víc z nich zpívá francouzsky a to mě baví: Utopie, Litovsk, Secteur Pavé, Oi Boys, Années Zéro, Zone Infinie, Turquoise, Deletar, Bleakness Bombardement, Insecurity.... no ani je všechny nemůžu vyjmenovat!




ENGLISH


Hi! First of all classic shit questions. Could you little bit introduce your band, where are you from, what do you hate the most in your city or country? How long have Syndrome 81 been playing and how long do you think will be playing yet?

Hi, we started as a two-piece band by accident with no intention to be a real project. At the time, Jacky and I, where living 1500 km from each other, it was just a fun thing to do. In these days we all live in Brest, far west of France, at the edge of the world on the atlantic side, at the exception of our drummer, who lives on a small island called Ouessant, more west of us. Our city is grey with lots of rain and far from everything, that's for the bad part. The good part is that it's a small village in the end and that's why there are also lots of things happening, compared to some other cities of the same size. The demo was released in fall 2013 and our first gig was early 2014, if I remember well. We are about to release our proper first LP, we consider we pushed almost the project as far as we could and that's why will doesn't have to be another full lenght album. But we intend to play live some tracks of this album to be released during spring 2022. We haven't discuss the future, but we never imagined Syndrome 81 to run that long. Then there has been this hiatus because of covid shit, so we don't really know what's next for us.

Some of your lyrics are quite depressive. Lots of them are about your city - Brest. Is Brest such a grey and boring place to live, that you write lyrics like that? 

Brest is a grey city because it has been destroyed by the constant bombing of the allies during second world war, indeed the nazis took over the city to build a military base for theirs submarines, as it was a strategic gate to the control of the atlantic coast. So there are not that much historic buildings. Brest has to be rebuilt quite fast with lots of grey concrete. Here's for the landscape. Second point, the weather is grey too, lots of cloudy skies and lots of rain, Brest is the french Seattle, one of the rainiest city in France... Brest has also a "tradition" of heavy drinking and also high suicide rates, maybe because of the weather, maybe because of geographical position. It's the music that also drove me to write some lyrics like that, but I am also influenced by books and movies. I think the tunes Jacky wrote led me to explore my melancholic side. But honnestly, Brest ain't that bad, lots of stuff happening right now, because we are far from everything, far west of France, people have to make things happen, so there are lots of local initiatives and it has a strong rock city tradition going on too.

As the source of your inspiration you mention mainly two bands "The Blitz" and french legend "Camera Silence". These two names are somehow connected with oi! and skinheads. I know that nobody from you is a skinhead, but musically you act like that on 100%. So it must attract lot of skins to your gigs, is it like that?

We also mentionned "Negative Approach" and "Criminal Damage". There are different crowds. Sometimes mixed crowds, we come from hardcore/punk DIY scene, if that means something, so we play mainly in front of strictly hardcore-punk lovers, but sometimes we can also played in front of a more skinhead oriented crowd, or sometimes it's just mixed.

In the song "A Feu Et Sang" you are singing about conflict in Sarajevo, back in the 90's. It was one of the worst chapter in the modern history of Europe. Why Sarajevo, why conflict that happend 30 years ago? Does anyone from the band has any personal relationship to that?

I like small stories from history. I have no personnal connections to the Balkans. I read quite a few books, mostly by french reporters who covered the conflict. Neighbours, yesterday's friends became fierce enemies, some didn't even really know why and who they fought for, that's the absurdity of war that appeals to me I guess. All these small tragedies, the personnal destinies of common people, the grey zones also and Sarajevo is just a example of this. Because I found interest also in the war led by France in Algeria, by the irish conflict, by what happenned in Rwanda.

Maybe it will be already out, when this interview will be published, but you have some new stuff recorded and in the spring we should expect something new, is it truth? Can you tell us something more about it?

It takes so long nowadays to get a record pressed, apparently our first album called "Prisons Imaginaires" should be out in June 2022. It took ages to record, because I was slowed to finish all the lyrics, and covid shit didn't help because we couldn't practice for a while. It's obviously not as good as the demo, hahaha. People who like our hardcore side will hate it, people who like our melodic side may hopefully enjoy it, it will be out on Destructure Records and Sabotage in Europe, and on Black Water Records for the USA, like our previous record "Béton Nostalgie", our anthology. There will be a few surprises on this record, that's all I can tell now.

Some people in the street-punk scene claims that music should be apolitical, that policy should stay just in the minds of people and don't be expressed by the bands. To be honest, I can't imagine what about would be a punkrock if the lyrics would be out of the serious and politics topics.... anyway, what would you say to that ones, who thinks that "real" punk must be apolitical?

We think it must be political, if not in the lyrics, in the attitude and the statement, but as I said we come from DIY punks, it's a totally different state of mind as some people in the street-punk scene I reckon. I have no lesson to teach, but all I can say is that on a personnal level, punkrock has, is and surely will again introduce me to lots of political issues, it broadened my views on lots of topics, it has been part of my education, despite it's defaults, it helped me to be a better person I hope, if you play scrabble on the weekend, OK it can be apolitical, but if you decide to lock yourself up in a practicing room with a few friends to create something, it's political in some way. My vision of punkrock is political, but everyone has it's own vision of what punk should be. But apolitical is surely not mine, nevertheless we are not in this question for the purity of punk, who is the most punk, I  think what matters is that every individual is able to question his/her actions and it's consequences, his/her relation to it's surroundings. Anyway not an easy question to answer.

France has experienced protests and riots of "Yellow Vests" movement in recent years. What is your opinion on this movement, did you support them? And did they reach at least part of theirs requirements? Is this movement still active and is there in the french society big opposition against Macron policy, like back in that years?

I was a bit dubious because there was a mix of different political backgrounds, it seems spontaneous at first but in the end it became an heterogenous crowd, for some people it was great I think because it was the first time for them to get into protest actions. I still don't really know what to think of that movement, the good side is seeing some lower and middle class people showing their discontent, spitting their anger in the face of the "elite". Trade-unions didn't see it coming as well, it was quite unusual. In the end, they got fucked hard by the president, who didn't expect such protest in the long run, and pretend he heard them, and did what ever he could to extinguish the fire but in the end, nothing really changed, we'll see if people remember that episod in the forthcoming election. In Brest, every Saturday there are still like ten yellow vests demonstrating. What I retain from this is the level of the police brutality, one journalist did a good job by keeping the record of the injuries caused by the police during that time, quite impressive, they attain such a level of impunity.

France thanks to the colonial past is quite multicultural country, which reflecting also rise of nationalism and post-fascist politics like Marine Le Pen from "National Front". Is big different between her and "National Front" under the leadership of her father Jean-Marie Le Pen, or the core of the party and ideology is still the same shit?

Her father didn't want to get the power, he wanted to take part in the race for power but not to win, all he wanted was to be heard, and to get attention, he had no filter and didn't hide his stinking ideology. Getting elected was not in the plans. With the rise of his daughter and her surroundings, there has been a shift, they clearly think they can seize power, so they put all their dirty habits under the carpet, put the old man in a closet, and try to look like a normal democratic party. And, unfortunately, it kind of works but it is still the same ideology of course, they just managed to make it to the working class. In the end, this is not that easy, not only the party changed, but the other parties changed and french society evolved too. And this year for the presidential election we have three far right candidates, with two of them being serious challengers. French continued with the right wing in 2007, back to left in 2012, tried the "out from nowhere" guy neither left nor right (but on the end, more right than the traditional right) in 2017, and what will be next, we will see in a few weeks.

How it looks with punk, oi! and hardcore in France? In what condition is your scene, regarding gigs, amount of bands or labels? Can you say that punkrock and oi! in France is still attractive for young generation in the age 18-20, or this subculture is slowly getting older?

The scene is much better than 15 years ago, the level is almost better than ever. There are so many great french bands around nowadays. Even though it's a very small world, everyone knows each other. But as you stated, we are getting old, I don't think punk appeal to the new generations, we lack some new blood that's a fact. We have mostly people in their 30's or 40's in the french DIY scene. Nevertheless, at some shows in Brest, in an alternative spot, it can be crowded with people from different ages and from different scene, so maybe it's learning an instrument and make a band that does appeal to youngsters. There are very active labels like Symphony of Destruction, Destructure Records, Crapoulet Records among others. There is a strong oi! scene, escpecially in Paris and the record label Une Vie Pour Rien releases much of the bands related to this scene. There are not that many spots for gigs, and it's always hard to have a venue in the long run in France. There are great bands around in different style, pretty amazing and more and more bands are singing in french nowadays and I love it: Utopie, Litovsk, Secteur Pavé, Oi Boys, Années Zéro, Zone Infinie, Turquoise, Deletar, Bleakness Bombardement, Insecurity... can't name all the bands!

1 komentář:

  1. Super rozhovor, tuhle kapelu už pár let zbožňuju. V ČR sice méně známá kapela, ale o to víc si toho cením. Měj se. Ať se ti daří.

    OdpovědětVymazat